Podzim nemaluje všechny stromy stejně. Proč některé září červeně a jiné žlutě?

Na podzim stačí jediná procházka parkem, abychom si všimli, jak rozdílně se jednotlivé stromy vybarvují. Vedle žlutých bříz můžeme obdivovat červené javory nebo buky s listy v měděných odstínech. A zatímco jeden strom si barevné listí drží ještě v listopadu, jiný už dávno stojí téměř holý. Proč jsou mezi nimi takové rozdíly a co vlastně rozhoduje o tom, jakou barvu listy na podzim získají? Svou roli hraje hned několik faktorů a některé z nich můžeme sami ovlivnit. 

Žlutá trpělivě čekala celé léto 

V létě vidíme především chlorofyl, zelené barvivo potřebné k fotosyntéze. Jak se zkracují dny, strom postupně omezuje činnost listů a chlorofyl rozkládá. Ještě před opadem z listů odčerpá část cenných živin. Teprve potom se naplno ukážou pigmenty, jež dosud zůstávaly skryté pod zelenou: žluté xantofyly a oranžové karoteny ze skupiny karotenoidů. 

Právě proto se břízy, lípy nebo jinany obvykle barví do žluta. Nepotřebují žlutou na poslední chvíli takzvaně vyrobit. Jejich listy ji v sobě nesly už během vegetace. U jinanu bývá proměna až kouzelná. Vějířovité listy se zbarví téměř jednotně do zlata a po silnějším mrazu mohou během krátké doby opadat. Žlutá tedy není méně povedená verze červené. 

Pokud si chcete vysadit na zahradě jinan, vybírejte raději samčí kultivar. Samičí stromy totiž vytvářejí dužnatá semena s obalem, který po opadu nepříjemně zapáchá. Do menších zahrad se navíc hodí spíše kompaktní kultivary než původní druh, který může dorůst značných rozměrů. Zdroj: Pexels

Červená vzniká až na podzim. A něco stojí 

U mnoha červenajících dřevin je postup jiný. Zatímco zelená mizí, list začíná vytvářet antokyany, pigmenty odpovědné za červené až purpurové odstíny. Jejich vznik souvisí s cukry v listech, slunečním světlem a teplotou. Důležitá je však také genetická výbava stromu. Zatímco některé javory dokážou na podzim vytvořit velké množství těchto barviv, u bříz převládají žluté karotenoidy a výrazné červené zbarvení se u nich běžně nevytváří. Ani ideální podzimní počasí proto z břízy neudělá šarlatový javor. 

Proč strom investuje do červených pigmentů právě ve chvíli, kdy se listu chystá zbavit? Jedním z vysvětlení je ochrana před nadbytkem světla. Při podzimním chladu už fotosyntéza nefunguje jako uprostřed léta, slunce však může listové pletivo dál zatěžovat. Antokyany dokážou část záření odstínit. 

Slunce pomáhá, mráz může představení ukončit 

Nejvýraznější červené odstíny obvykle podporuje kombinace jasných dnů a chladných, ale nemrazivých nocí. Přes den se v listech vytvářejí cukry, v chladu se jejich pohyb mění a některé dřeviny mohou vytvořit více antokyanů. Proto si na dobře osluněné straně koruny někdy všimnete sytější červené než v jejím zastíněném nitru. 

Dva stejné stromy, a přesto jiné koruny 

Všimli jste si, že jeden javor v ulici doslova září a druhý sotva žloutne? Rozhodovat může nejen poloha vůči slunci a průběh zavlažování, ale také genetika. Stromy vypěstované ze semen nejsou jeden jako druhý. I v rámci téhož druhu mohou mít odlišné vlohy k podzimnímu zbarvení. Pokud si tedy chcete pořídit dřevinu kvůli konkrétnímu červenému odstínu, neřiďte se jen názvem druhu. Hledejte osvědčený kultivar množený roubováním nebo řízkováním a ideálně se na jeho podzimní barvu podívejte naživo. 

Jen pozor, víc slunce se vždy nerovná lepší barva. Zejména jemnolisté japonské javory mohou na úpalu a ve vysychající půdě utrpět popálení okrajů listů. Těm svědčí spíše chráněné místo s dostatkem světla a bez odpoledního přehřívání. 

Chcete, aby se japonský javor na podzim krásně vybarvil? Nepodceňujte jeho umístění. Jemné listy mohou během horkého léta na prudkém slunci a ve vysychající půdě utrpět popáleniny. Na podzim pak místo zářivých barev zůstávají nevzhledné hnědé okraje. Vhodnější je chráněné stanoviště s ranním sluncem a odpoledním polostínem. Zdroj: Pixabay

Když koruna zhnědne 

Hnědnutí listů nemusí znamenat, že se stromu nedaří. U buků a některých dubů k přirozenému bronzovému či hnědému vzhledu přispívají mimo jiné třísloviny a rozklad ostatních pigmentů. Jiná situace nastává, když listy zasychají už koncem léta, mají spálené okraje nebo se kroutí. Takový obraz může ukazovat na nedostatek vody, poškození horkem či další stres, nikoli na běžnou podzimní proměnu. 

Obzvlášť po suchých obdobích dokáže strom shodit část listů předčasně, ještě dřív, než se stihnou vybarvit. Naopak přemokřená půda nebo dlouhé zatažené počasí mohou intenzitu barev oslabit. Kdo chce na zahradě hezký podzim, měl by proto myslet na zdraví stromu už od jara. Pár podzimních slunečných dní nedožene celé léto, během něhož kořeny strádaly. 

Pokud vás letošní podzimní barvy inspirovaly k rozšíření zahrady, nemusíte čekat až do jara. Právě listopad je vhodným obdobím pro výsadbu mnoha opadavých dřevin, včetně prostokořenných sazenic. Důležité je nesázet do promrzlé nebo přemokřené půdy. Zdroj: Pexels

Který strom zasadit pro opravdovou podzimní podívanou? 

Do menších zahrad stojí za pozornost muchovník Lamarckův. Na jaře kvete bíle, v létě nese jedlé plody a na podzim mívá listy oranžové až červené. Lepší multifunkční prvek na zahradu jen tak nenajdete. Je zajímavý ve více obdobích, ne jen pár podzimních týdnů. Počítejte však s jeho budoucí šířkou a dopřejte mu propustnou půdu bez výrazného obsahu vápna. Nejlépe se vybarví na slunci. 

Pro menší prostor je další možností javor dlanitolistý Osakazuki, známý výrazně šarlatovým podzimním zbarvením. Dosahuje přibližně tří až čtyř metrů a ocení závětří a nevysychající, ale dobře propustnou zeminu. Máte na zahradě místa víc než dost? Pak vás zaujme ambroň západní. Její listy mohou přecházet od oranžové přes karmínovou až do purpurové. Není to ale strom, který umístíte těsně k terase. Časem vyroste do značných rozměrů a nejlépe se mu daří v neutrální až kyselé půdě na světlém stanovišti. 

Zdroj info: Přírodní zahrady, Better Homes & Gardens