Nová pravidla pro vaši zahradu: Co smíte a co už ne

Ještě nedávno jste mohli na své zahradě postavit téměř cokoliv a nikdo se příliš nezajímal. To se ale mění. Od 1. července 2024 vstoupil v platnost nový stavební zákon (č. 283/2021 Sb.), který se mimo jiné dotýká i využívání zahrad. Ať už si chcete postavit altán, rozšířit terasu nebo zkrátka jen víc zpevnit povrch kolem domu, měli byste vědět, co se smí, co je potřeba nahlásit a na co si dát pozor. Cílem nových pravidel není lidem znepříjemnit život. Spíš naopak. Jde o to, aby zahrady zůstaly zelené, zdravé a příznivé pro okolní přírodu.

Co všechno se mění

Základní věc, která platí pořád: zahrada je vaše a můžete ji dál využívat k pěstování, odpočinku i zvelebování. Nový zákon ale přináší větší důraz na to, kolik prostoru zabírají stavby a zpevněné plochy a kolik místa zůstává jako volná zeleň. Také více než dřív záleží na tom, co je povoleno v územním plánu obce nebo v místních vyhláškách. To znamená, že to, co si někdo postaví na zahradě v jedné vesnici bez mrknutí oka, může být o pár kilometrů dál problém. Územní plán je teď základ, bez kterého se neobejdete – přitom se k němu snadno dostanete online nebo na obecním úřadě.

Podle velikosti bazénu je třeba žádat o stavební povolení. Zdroj: Shutterstock

Kolik betonu je moc? Zastavěnost pod drobnohledem

Zákon pracuje s pojmem zastavěnost, který zahrnuje nejen samotný dům, ale i zahradní stavby jako altány, pergoly, skleníky, bazény, kůlny, a dokonce i dlažby nebo parkovací místa. V mnoha obcích je nově stanoveno, že například:

• maximálně 30 % pozemku může být zastavěno (tedy i včetně zpevněných ploch),
• zbylých 70 % musí zůstat nezpevněno – tráva, záhony, stromy, keře apod.,
• část pozemku musí být propustná pro vodu, někdy až 40 % původní půdy.

Co to znamená v praxi? Pokud máte pozemek o 1 000 m², může být zastavěno jen 300 m². A to se počítá rychle – terasa, garáž, dlažba kolem bazénu…

Kam pro zahradní osvětlení?

Pergoly, zahradní domky a spol.: Co musíte hlásit

Ať už si chcete postavit dřevěný altán, nebo jinou malou stavbu, nový zákon zpřesňuje, co musíte ohlásit a co už vyžaduje stavební povolení. Obecně platí, že drobné stavby do 25 m² zastavěné plochy a do 5 metrů výšky (např. zahradní domek, altán, skleník) lze provádět bez povolení, pokud neslouží podnikání a nejsou blízko veřejné komunikace. Jenže – a to je klíčové – místní vyhláška může říct něco jiného. Jsou obce, kde můžete mít na zahradě i bazén bez papírování, a jiné, kde musíte nahlásit i dřevník. Vždy tedy nejprve zjistěte podmínky právě tam, kde bydlíte. A nezapomeňte, že i sousedské vztahy hrají roli. Stavba nesmí stínit, zasahovat do výhledu ani odvodňovat sousední pozemek.

Jak je to s bazénem a zastavěnou plochou?

O stavebním povolení rozhoduje mj. i velikost bazénu. Stavební povolení není potřeba, pokud bazén: má zastavěnou plochu do 40 m²,
není hlubší než 3 metry, není určen pro veřejnost nebo podnikání, není napojen na inženýrské sítě způsobem vyžadujícím zásah do veřejné infrastruktury, není umístěn v chráněném území, kde by mohl zasahovat do přírody nebo krajinného rázu. Ale vždy záleží i na územním plánu a místní vyhlášce obce.

Jaké zařízení vybrat do koupelny a proč?

Zahrada jako zelená povinnost

Možná vás překvapí, že zeleň se nově stává zákonnou povinností. Už to není jen otázka estetiky nebo záliby, ale součást regulace. Při stavbě domu, přístavbě nebo větších změnách na pozemku může být požadováno, aby část zahrady zůstala zatravněná nebo osázená. U větších pozemků se může objevit i povinnost vysadit stromy nebo keře. Důvod je prostý: krajina se stále víc zpevňuje, tedy pokrývá betonem, dlažbou a asfaltem. To zvyšuje teplotu, snižuje vsakování vody a ubírá místo hmyzu a dalším živočichům. Zákon tak vlastně podporuje to, co spousta zahrádkářů dělá přirozeně – pěstovat, sázet, chránit půdu.

Zachytávejte, kompostujte, nechte prostor přírodě

Udržitelnost se ve stavebním zákoně neobjevuje jen jako slovo – má i konkrétní dopady. Podporuje se zachytávání dešťové vody, její vsakování na pozemku a kompostování biologického odpadu. Některé obce mohou dokonce nabízet dotace či pobídky na nádrže na dešťovku, retenční systémy nebo vytvoření přírodního jezírka. Taková zahrada pak není jen o pohodě pro lidi, ale i útočištěm pro živočichy – ptáky, hmyz, obojživelníky. Budky, hmyzí domky, tůňky, koutky s kopřivami – to všechno je dnes víc než jen milá přírodní dekorace. Zákon to přímo vyzdvihuje jako vítaný přístup.

Možná vás nová pravidla trochu zaskočila, ale při bližším pohledu nejsou vůbec nepřátelská. Naopak pomáhají udržet smysl zahrady v době, kdy se příroda z příměstských čtvrtí vytrácí. Většina zahrádkářů už dnes stejně dělá to, co nový zákon doporučuje: zachovávají zeleň, hospodaří s vodou, sází stromy. Zdroj: Pexels

Pozor na neudržované zahrady – mohou být problémem

Dříve se člověk mohl rozhodnout, že zahradu nechá zarůst a nikdo to neřešil. Dnes je to trochu jinak. Nový zákon ukládá vlastníkům povinnost zajistit, aby jejich pozemek neohrožoval okolí. To znamená, že pokud vaše zahrada zarůstá plevelem, zasahuje do cesty nebo negativně ovlivňuje odvodnění okolních parcel, můžete dostat výzvu k nápravě. Zároveň se zákon dívá jinak na tzv. přírodní divočinu – pokud je tvořena záměrně a s respektem k místu, není problém. Pokud je ale výsledkem zanedbání, úřad to může vyhodnotit jako přestupek.

Asymetrický radiátor Zehnder Yucca je praktickým pomocníkem každé koupelny

Na co si dát pozor: Nejen stavební zákon

Vedle nového stavebního zákona je potřeba brát v potaz i další právní rámce. Zákon o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb.) a místní vyhlášky mohou regulovat třeba kácení stromů, zásahy do svahů, úpravy terénu nebo osvětlení zahrady. Některé druhy zásahů jsou zakázány, nebo vyžadují povolení, zejména pokud se nacházíte v chráněné krajinné oblasti.

Přírodní jezírka nebo vsakovací plochy, které podporují biodiverzitu nebo zadržují dešťovou vodu patří dle stavebního zákona do kategorie zeleně. Bazény s chlorovanou vodou se pochopitelně nepočítají. Zdroj: Canstockphoto

Zahrada má sloužit svému účelu – nic víc, nic míň

Podle katastrálních předpisů (zákon č. 256/2013 Sb.) musí být pozemek vedený jako zahrada využíván skutečně jako zahrada – tedy k zahradničení, rekreaci, pěstování. Pokud se ze zahrady stane skladiště, parkoviště nebo prostor pro podnikání, může dojít k nesouladu s evidencí v katastru a následnému správnímu řízení. Změna účelu využití pozemku se musí ohlásit, případně projít schvalovacím řízením. Jinými slovy: zahrada má být zahradou. A to je nakonec dobře, protože co jiného si přát než místo, kde si člověk odpočine, zaboří ruce do hlíny a zapomene na svět kolem?

Zdroj info: zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon