Kuchyně
Nerezový hrnec už není jako nový? Duhové mapy nejsou důvodem k panice
Nerezové hrnce si pořizujeme mimo jiné proto, že jsou odolné a snadno se udržují. Přesto se může stát, že se na jejich původně lesklém povrchu objeví zvláštní duhové skvrny. Nejčastěji si jich všimneme na dně po vaření a mnohdy ani netušíme, čím jsme je způsobili. Dobrou zprávou je, že zpravidla nejde o poškození nádobí. Proč tedy nerez mění barvu a jak jí vrátit původní vzhled?
Když nerez začne hrát všemi barvami
Duhové zbarvení není usazená špína. Souvisí s tím, co dělá nerezovou ocel nerezovou: s chromem. Na jejím povrchu se přirozeně vytváří velmi tenká ochranná vrstva oxidů bohatých na chrom, která pomáhá bránit korozi. Při zahřívání může tato vrstva zesílit a změnit způsob, jakým se od kovu odráží světlo. Výsledkem jsou žluté, modré či nafialovělé odstíny, odborně označované jako tepelné zabarvení.
Není to barva, která by se ze dna uvolňovala. Nerez nemá takovou nepřilnavou vrstvu jako teflonová pánev. Podobně jako u mýdlové bubliny vznikají barevné odlesky interferencí světla. Odstíny se tak mohou měnit i podle úhlu pohledu.
Proč se skvrny objevily zrovna teď?
Zbarvení často vystoupí po silnějším zahřátí, například když necháte prázdný hrnec dlouho na zapnuté plotýnce nebo v něm prudce odpaříte téměř všechnu tekutinu. Objevit se ale může i při běžném používání. Rozhoduje teplota, délka zahřívání i vlastnosti konkrétní oceli a její povrchové úpravy.
Pozornost si zaslouží především indukce. Dno na ní reaguje rychle, takže při nastavení nejvyššího výkonu může být hrnec rozpálen dřív, než čekáte. Podobně u plynu není výhodou plamen, který doslova svírá stěny hrnce. Zbytečně zahřívá stěny i ucha a může obarvit dokonce také vnější povrch.

Nerez dobře snáší přípravu kyselých pokrmů, například rajčatových omáček. To ale neznamená, že je ideální v ní hotové jídlo dlouhodobě skladovat. Dlouhý kontakt s výrazně slanými nebo kyselými potravinami může za určitých podmínek přispívat k narušení povrchu. Zbytky proto raději přendejte do vhodné nádoby. Zdroj: Pexels
Ocet jako první pomoc, ale opatrně
Pokud vám duhové odlesky vadí, začněte obyčejným bílým octem. Hrnec nechte vychladnout, odstraňte jídlo a umyjte mastnotu saponátem. Teprve potom se věnujte samotnému zabarvení. Přes mastný film se ocet nemusí k povrchu dostat.
Na měkký hadřík nebo jemnou houbičku naneste trochu octa zředěného vodou. Potřete jím barevné místo, nechte krátce působit a jemně setřete. Není třeba drhnout ani ocet vyvařovat. Nakonec hrnec pečlivě opláchněte, běžně umyjte a vytřete dosucha. U výraznějších skvrn postup zopakujte. Nenechávejte však hrnec v kyselém roztoku namočený celé hodiny. Pro odstranění zabarvení stačí krátké působení. Pokud máte hrnec s kombinovaným dnem nebo jinými odkrytými materiály, držte se návodu výrobce a prostředek nejdřív vyzkoušejte na méně nápadném místě.
Když ocet nepomůže, nejdřív určete skvrnu
Podobně vypadající stopy nemusí mít stejnou příčinu. Bělavé kruhy, matný povlak nebo drobné světlé tečky bývají často pozůstatkem minerálů z tvrdé vody. Ty se rády ukážou po vyvaření vody nebo při schnutí bez utření. Na takový povlak může zabrat krátké prohřátí směsi vody a octa, následné opláchnutí a okamžité osušení. Na rozdíl od duhových odlesků jde o usazeninu.
Hnědé až tmavé připečené mapy zase mohou být zbytky tuku nebo pokrmů. Na ty není kyselina vždy nejlepší volbou. Nalijte do hrnce trochu vody, přiveďte ji k mírnému varu a dřevěnou či silikonovou stěrkou postupně uvolněte přichycené zbytky. U odolnějších nečistot může pomoci malé množství jedlé sody přidané do vody. Soda je vhodná hlavně na připáleniny. Není nutné ji míchat s octem, protože se oba prostředky navzájem neutralizují.

Pokud se barevné mapy objevují především po mytí v myčce, nemusí jít o tepelné zabarvení. Podobný vzhled mohou způsobovat také zbytky mycího prostředku, zvláště při nedostatečném oplachování. Jestliže problém pozorujete i na nerezových příborech, zkontrolujte dávkování prostředku a správnou funkci oplachu. Zdroj: Pexels
A ještě jedna záměna: pokud na dně vidíte drobné důlky, které jsou patrné i na dotek, nejde o duhové zabarvení. Může to být bodová koroze, kterou podporují například krystalky soli dlouho ležící na dně. Ocet poškozený kov nevyhladí.
Čemu se při čištění raději vyhnout
Nerez je odolná, ale ne nezničitelná. Drátěnka z obyčejné oceli a agresivní abrazivní prášky mohou zanechat škrábance. Ocelová drátěnka navíc může na povrch zanést částice, které následně rezaví. Vynechte také chlorová bělidla a čističe. A především nikdy nekombinujte ocet s přípravkem obsahujícím chlornan. Při této kombinaci se může uvolňovat chlor.

Při použití plotýnky výrazně menší, než je dno hrnce, se může teplo soustředit do jeho střední části. Právě tam se pak mohou objevit výraznější barevné kruhy. Vybírejte proto varnou zónu odpovídající rozměrům dna a při zahřívání se vyhněte zbytečně vysokému výkonu. Zdroj: Pexels
Pokud domácí postup nestačí, sáhněte po prostředku výslovně určeném na nerezové kuchyňské nádobí a dodržte návod včetně důkladného opláchnutí. Ovšem ne každý přípravek na nerez je vhodný i na vnitřek hrnce, který přichází do kontaktu s potravinami. Leštěnku na digestoře nebo nerezové spotřebiče proto bez ověření nepoužívejte.
Zdroj info: The Kitchn, Ideal Home


You must be logged in to post a comment Login