DVOREK A NĚKOLIK DALŠÍCH HISTOREK

„Zima nikdy neskončí…,“ vzdychal dnes smutně Ten, jehož jméno nesmím vyslovit, a moje přesvědčování, že sněžení rovná se oteplení, mu příliš optimismu do žil nevlilo. Osobně si myslím, že za měsíc, nebo spíš dva, budeme na počasí nadávat úplně stejně, protože poslední roky je jaro tak nějak přeskakováno a ze zimy přecházíme rovnou do teplot, které bych já osobně ze zákona zakázala. A tak si jaro dělám už teď a do našeho dvorku se každé ráno dívám přes zakoupené květiny a na data v kalendáři příliš nedbám.

Přiznám se – zase jsem jednou dostala zadání. Mám za úkol napsat, jaká jsou doma nejvhodnější místa k milování. Kde? Přece všude! Jsme tady a teď a bloumání nad tím, které místo je vhodné více, a které méně, je mi tak nějak cizí. Očekáváte-li tedy radu, speciální tip nebo zaručený fígl, čekáte marně. Nic takového nemám. Nicméně, když už jsem začala o tom dvorku…

Náš vinohradský dvorek je jako každý jiný. Což s sebou přináší mnohá úskalí. Už jsem byla například nařčena ze soužití s jedním mým kamarádem – sice v rámci vtipu, ale přesně takhle vznikají drby. Navíc on je čerstvě zamilován, a co přijde jako výborná legrace nám, už nemusí přijít zdaleka tak vtipné jeho nové přítelkyni.

Nebo paní starostka Prahy 2 – ta si myslela, když uviděla fotku mého dvorku, že jsme sousedky, a psala mi, že s notebookem v ruce se šla podívat na svůj dvorek, aby se přesvědčila, že ten její má trochu jiné panorama než můj.

No a pak je tu ta velká spousta veselých historek, které kolují každý rok po internetu a začínají s první teplou až horkou nocí. Historek o tom, jak si sousedé stěžují na jiné sousedy, že hluk v noci byl až příliš, že si mají zavírat okna, že sténání celou noc se opravdu nedá poslouchat, a k tomu velká spousta doporučení, co dělat (nebo spíš nedělat).

Ujišťuji vás, že to celé se vám zdá vtipné přesně do okamžiku, než se vám to stane, a vy jste v roli toho souseda, který JEN poslouchá. Znáte to – venku horko, v ložnici horko, nemůžete usnout, a když konečně začnete zabírat, rozjaření sousedé se vracejí domů z nějaké osvěžovny. Pomyslně obrátíte oči v sloup, a to vás to nejhorší teprve čeká.

Dvorek má totiž jednu zvláštní vlastnost – zvuk se jím nese jako komínem. Já bych se skoro vsadila, že v určitých případech se v něm zacyklí a vůbec ho neopouští.

A člověk se nadechne a skoro by i nadával, ale pak si vzpomene na to pověstné „Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí kamenem.“ A zase vydechne.

A tak když bych se měla vrátit k původnímu zadání, prohlašuji, že každé místo doma je k milování vhodné, jen když budete mít ložnici s otevřenými okny, a ta okna budou do dvorku, sousedům se to místo bude zdát vhodné asi méně, než kdyby byla do ulice.

Ale kdo by na to myslel…. Jsme přece tady a teď a je koneckonců teprve březen. A březen – za kamna vlezem!

P. S. Já osobně už začínám studovat nabídku klimatizací, abych byla připravená, až se léto zeptá, co jsem dělala v zimě, a hlavně  abychom se to letošní léto všichni vyspali. O výsledky svého průzkumu se s vámi na stránkách Home in Cube podělím.

Jak poznal světově uznávaný designér Philippe Starck svou ženu? Odpověď přímo od něj!

Další videa s Philippem Starckem najdete zde