Anhydritová podlaha: Méně známá podlahová krytina s vynikajícími vlastnostmi

Anhydritové podlahy se hodí do všech vnitřních prostor. Mají spoustu dobrých vlastností, které z nich dělají ideální volbu, i když ne každý o jejich existenci ví. Pokládka má sice určitá specifika a je nutná pečlivá příprava, ovšem odmění se vám nízkou náročností na údržbu a dlouhodobou životností. Z čeho je taková podlaha vyrobená, kam se hodí a jak ji realizovat?

Na anhydritovou podlahu může bez problémů přijít plovoucí podlaha. Zdroj: Freepik

Co je anhydritová podlaha?

Samotný anhydrit je minerál a má vzorce CaSO4. Více ho ale budete znát jako síran vápenatý. Neobsahuje vodu. Anhydritové podlahy jsou takové, ve kterých se používá právě anhydrit, voda a kamenivo o malých frakcích od 0 do 4 mm. Dále se přidávají různé další látky, které pak ovlivní vlastní zpracování podlahy. Na podlahy se obvykle používají tři typy anhydritu:

• termický: vzniká tepelnou úpravou síranu vápenatého
• syntetický: vniká při výrobě kyseliny
• přírodní

Často se používá jako těžká plovoucí podlaha, protože vyniká vysokou pevností v pohybu a je i vyšší než běžný cementový potěr. Jako podklad volí stavebníci tepelnou a kročejovou izolaci (hojně polystyren). Tím dojde k výraznému snížení ztrát tepla a k omezení kročejového hluku podlahy. Takto vyrobené podlahy jsou ideální do rodinných domů i bytů, ale využití mají také v lehkém průmyslu. Jejich výroba je rychlá, čistá a výsledek výborný.

I když se obvykle používá jako podklad pod pokládku krytiny, může posloužit, s použitím vhodných příměsí, jako pochozí anhydritová podlaha. Pokud volíte ještě další krytinu, musí být vrstva řádně vyschlá. Vlhkost nemá být vyšší než 0,5 %. U podlahového topení dokonce 0,3 %.

Venkovní dlažba se pokládá na terče. Víme, jak na to

Ideální podlaha pro podlahové topení

Anhydrit je vhodný i na podlahové topení, protože se ukládá v nižší vrstvě a má dobrou tepelnou vodivost. Výhodou je to, že přenos tepla probíhá rychleji než u klasických potěrů. Není nutná dilatace topných okruhů. Tyto podlahy mají větší objemovou hmotnost než betonové. U těch je objemová hmotnost kolem 1500 až 1800 kilogramů na metr krychlový, zatímco anhydritová 2000 kilogramů na metr krychlový a více. Proto stačí udělat anhydritovou podlahu s tloušťkou 6 cm, zatímco u betonové je potřeba aspoň 10 cm.

Při lití podlahy nejsou potřeba kari sítě

U většiny typů podlah jsou nutné nějaké výztuže, například kari sítě. U anhydritových to potřeba není a lépe jde i vyrovnávání, protože mají samonivelační vlastnosti. Je to hlavně proto, že lze používat tekutější směs než u betonu. Co každý určitě uvítá, je rychlost zrání a tvrdnutí. Po podlaze můžete chodit už cca za tři dny a za čtyři už stěhujete nábytek. Doba je samozřejmě orientační, ale rozhodně jde o hodně rychlé řešení.

Při lití podlahy nejsou potřeba kari sítě. Zdroj: Anhydrit-podlahy.cz

Výhody anhydritových podlah ve zkratce

• I větší plochy bez dilatačních spár (až 600 metrů čtverečních)
• Nejsou nutné výztuhy a kari sítě
• Schopnost samonivelace
• Rychlejší zrání
• Dobrá pevnost
• Lepší vodivost
• Malé smršťování během zrání
• Aplikace potěru není složitá
• Vysoká odolnost, pevnost a životnost

Jak prakticky zařídit nejen technickou místnost?

Mají i nějaké nevýhody?

• Nehodí se do příliš vlhkých místností, mohou se poškodit a postupně ztrácet své vlastnosti.
• Je nutné počítat s o něco vyšší cenou.
• Samostatně to raději nezkoušejte a volte odborníky. Potřebujete potřebné znalosti a vybavení.

Anhydritové podlahy jsou vhodné do rodinných domků. Zdroj: Anhydrit-podlahy.cz

Zajímá vás cena?

Cena anhydritové podlahy se pohybuje kolem 200 až 350 Kč za metr čtvereční podlahy. Roli hrají různé faktory, ať už jde o značku směsi, nebo firmu, která podlahu realizuje. Pamatujte na to, že s různými značkami spotřebujete odlišné množství směsi. I to hraje velkou roli.

Na stavbu se větší množství směsi dopravuje hned dvěma způsoby

• Nejjednodušší způsob je dovoz již hotové směsi pomocí autodomíchávače, kdy se směs vyrobí už v betonárně. Z domíchávače se pak jen přečerpává čerpadlem do příslušných prostor, kde má být použita. U stavby není nutné mít prostor pro míchání směsi, dostatečný zdroj elektřiny nebo vody k výrobě.
• Levnější, ale pracnější způsob spočívá v samotné výrobě směsi přímo na místě stavby v zásobníkovém stylu. K anhydritu, písku a dalším složkám musíte mít zajištěnou také vodu a elektřinu.

Anhydritová podlaha – příprava a aplikace

Hodně oblíbené jsou tyto podlahy v dřevostavbách. Není problém je použít ani v podkroví nebo v patrech. Při realizaci podlahy se obvykle vytvoří nejdříve podklad z tepelné izolace (často EPS desky). Mezi tyto vrstvy se ještě dává separační vrstva. Na boční část stěn patří dilatační pásy, protože nesmí být anhydrit přímo na stěnách. Díky tomu je znatelně limitovaný kročejový hluk v domě. Tloušťka podlahy se liší podle zatížení, které bude na podlahu kladeno, zda tam bude podlahové topení apod. Lití anhydritu je možné začít až po řádném zkontrolování konzistence směsi. Jakmile dojde k nanesení, musí být speciální tyčí odvzdušněná a promíchaná. Na takto vytvořený podklad už se může položit jakákoliv nášlapná vrstva od dlažby až po koberec. U tenkovrstvých materiálů, jako je vinyl nebo PVC, je takřka vždy nutné ještě použít nivelační stěrku v minimální tloušťce pro vyhlazení.

Se sadou Quick Fix nebudete potřebovat instalatéra

Vhodné postupy podle finální krytiny

Podle toho, jakou podlahu si vyberete, musíte udělat ještě tyto kroky:

• lepené dřevo, dlažba atd.: po asi 3 dnech od vylití musí dojít ke strhnutí šlemu, či po 4 až 6 týdnech k přebroušení povrchu
• PVC a další: ideálně přebrousit a následně použít stěrku v tenké vrstvě
• Plovoucí podlahy: tady není žádná úprava potřebná.

Následná údržba těchto podlah není náročná a ani ji zpravidla není nutné jinak pravidelně kontrolovat. Když už se musí opravovat, obvykle jde o jednoduchou činnost. Anhydrit se dá opravit šitím nebo plošně opravit výtluky. Stejně tak nebývá problém s opravou instalací umístěných pod anhydritem.

Pozor na cement ve spojení s anhydritem

Pozor na tyto dvě složky. Nemají se moc rády. Pokud byste chtěli při lepení podlahové krytiny použít lepidlo na bázi cementu, chemická reakce vás nemile překvapí. Buď použijte jiné, například na bázi anhydritu, případně bez příměsi cementu, nebo musíte na podklad nanést penetraci, aby se nedostal cement s anhydritem do kontaktu.

Je lepší betonová, nebo anhydritová podlaha?

Anhydritové podlahy se hodí tam, kde není trvale příliš vysoká vlhkost a nezatéká tam voda. Při delším kontaktu s tekutinou má totiž tendence bobtnat a dochází k praskání. V tomto ohledu je beton určitě odolnější. Velkou výhodou anhydritu je tepelná vodivost až o 20 % větší než u betonu. Je to také samonivelační materiál, takže se perfektně přizpůsobí tvaru podkladu. Při vysychání se nesmršťuje a muže být aplikován na plochy i 200 metrů čtverečních, aniž by byly nutné dilatační spáry. Oproti betonu stojí víc peněz, ale protože dobré vlastnosti veskrze převažují, určitě se investice vyplatí.

Zdroj info: Anhydritové podlahy, Kapitoly o bydlení, Anhydrit-podlahy.cz

Do jaké nádrže zachytávat dešťovou vodu?