Zvenku sice nic neprozradí, ale interiér za fasádou je opravdu wow

Tento nenápadný dům se do ulice obrací svou tradiční fasádou původního domku, která respektuje okolní zástavbu a nijak neprozrazuje, co se skrývá za ní. Právě tato zdrženlivost je klíčem k celému konceptu – dům totiž ukazuje svou skutečnou tvář až směrem do zahrady.

Nová přístavba se je vidět až za původními zdmi a vytváří výraznou architektonickou kompozici, jejíž dominantou je charakteristická „zvlněná“ střecha. Ta je tvarována jako harmonika, nebo list palmy a působí, jako by se vznášela nad domem. Tento motiv vychází z inspirace pohybem vodního toku, který lokalitou historicky procházel.

Tradiční uliční fasáda respektuje charakter okolní zástavby a jen nenápadně naznačuje, že se za ní skrývá současná architektura.
Zdroj: The Local Project

Přechod starého a nového

Po vstupu do domu návštěvník prochází původní částí a to klasickým uspořádáním s chodbou a menšími místnostmi. Atmosféra je zde klidná, intimní a vše odpovídá charakteru tradičního rodinného domu.

Zlom přichází v momentě, kdy se interiér začne otevírat směrem dozadu. Prostor se náhle dramaticky zvětšuje a přechází do nové části domu. Tento moment překvapení je zcela záměrný. Architekti pracují s kontrastem mezi stísněnějším vstupem a velkorysým obytným prostorem. 

Schodiště jako socha

Středobodem domu je výrazné schodiště, které propojuje jednotlivé úrovně na svažitém pozemku. Je široké, monumentální a z pohledového betonu, což mu dodává sochařský charakter.

Schodiště není jen komunikačním prvkem, ale funguje jako vizuální osa celého domu. Doplněno je o barevný vertikální sloup s benátským štukem, který do jinak střídmé materiálové palety vnáší akcent a hloubku.

Monumentální betonové schodiště funguje jako centrální prvek domu a propojuje jednotlivé úrovně.
Zdroj: The Local Project

Obytný prostor pod „zlomeným“ stropem

Hlavní obytná zóna, kterou je obývací pokoj, jídelna a kuchyně tvoří jeden velký otevřený prostor. Ten je definován ikonickým skládaným stropem, který se vlní napříč interiérem a jemně vymezuje jednotlivé funkce. Přestože strop působí jako masivní betonová konstrukce, ve skutečnosti je vytvořen ze sádrokartonu s precizně zpracovanými hranami. Díky tomu získává hluboký výraz, aniž by ztratil lehkost. 

Barevnost je zde tlumená a kontrolovaná, dominují neutrální odstíny šedé, bílé a přírodních tónů. Právě tato zdrženlivost umožňuje vyniknout tvarům, světlu a uměleckým dílům, která jsou součástí interiéru.

Vertikální prvek s benátským štukem vnáší do jinak neutrálního prostoru jemnou barevnost a hloubku.
Zdroj: The Local Project

Obývací pokoj je prostor, který dýchá

Obývací část je orientována směrem do zahrady a propojena s exteriérem velkými prosklenými plochami. Přesah střechy vytváří hluboký stín a chrání interiér před západním sluncem. Prostor působí vzdušně a téměř až galerijně. Nábytek je vybírán střídmě, aby nenarušoval architektonickou kompozici. Dominantní roli zde hraje světlo, struktura materiálů a umělecké artefakty.

Minimalisticky zařízený obývací prostor nechává vyniknout architekturu, materiály i sbírku umění majitelů.
Zdroj: The Local Project

Kuchyně a jídelna: Detail a materiál

Kuchyně plynule navazuje na obytný prostor a sdílí s ním stejné materiály. Použity jsou běžné materiály, avšak zpracované neobvyklým způsobem – například beton s otiskem struktury dřeva nebo překližky použité na sloupech.

Jídelní část se nachází v přirozeném pokračování prostoru, pod nejdynamičtější částí stropu. Světlo zde hraje zásadní roli. Je pečlivě navrženo tak, aby zvýrazňovalo nejen architekturu, ale i umělecká díla majitelů.

Kam pro světla do pokoje, bytu nebo celého domu se zahradou

Terasa a zahrada

Na obytný prostor navazuje terasa, která je koncipována jako „molo“ – odkaz na vodní motiv, jenž prostupuje celým návrhem. Tento prvek reaguje i na specifické podmínky pozemku, který se nachází v potenciální záplavové oblasti. Zahrada tak není jen doplňkem, ale přirozeným pokračováním architektury.

Terasa inspirovaná motivem mola navazuje na interiér a vytváří plynulý přechod mezi domem a zahradou. Zdroj: The Local Project

Koupelna jako klidná oáza

Koupelna působí jako zklidnění po dynamice hlavních obytných prostor. Zatímco jinde hraje prim tvarosloví a výrazná práce se stropem, zde architekti volí mnohem umírněnější, až meditativní přístup.

Prostor je laděn do neutrálních, přírodních tónů, převládají světlé odstíny, které odrážejí denní světlo a podtrhují čistotu materiálů. Povrchy jsou hladké a vizuálně sjednocené, bez zbytečných dekorací. Právě tato střídmost nechává vyniknout detailům a proporcím. Dominantním prvkem je vana, která je zasazena tak, aby působila téměř jako samostatný objekt v prostoru. 

Koupelna je laděna do klidných, světlých tónů a nabízí intimní kontrast k expresivní architektuře zbytku domu.
Zdroj: The Local Project

Zdroj: The Local Project

Fotogalerie: