Zapojte selský rozum a zařaďte do jídelníčku sezónní jídlo: Vylepšíte zdraví a ušetříte

V dnešní době, kdy na nás z regálů supermarketů kouká mango vedle kedlubny a jahody vedle dýně, je snadné zapomenout, že potraviny mají své přirozené roční cykly. Jíst sezónně a lokálně není jen výstřelek moderních bio nadšenců — je to návrat k přirozenému rytmu, který má překvapivě hodně co nabídnout i do naší každodenní kuchyně.

Zavařování švestek v září, pečení jablečného závinu v říjnu, sběr česneku na jaře nebo výroba bezinkového sirupu v červnu – tyto drobné tradice dávají kuchyni rytmus. Jsou to malé rituály, které drží rodinu i kuchyň pohromadě. Zdroj: Pexels

Proč to dává smysl

Možná to zní trochu jako klišé, ale jíst podle sezóny opravdu znamená jíst chutněji, zdravěji a často i levněji. Plodiny sklizené v optimálním čase totiž nejsou jen šťavnatější a voňavější, ale i výživnější. Navíc nemusejí cestovat přes půlku planety, aby se dostaly na náš talíř – tím pádem šetří nejen přírodu, ale často i naši peněženku. A co je ještě důležitější? Když jíme to, co kolem nás zrovna roste, učíme se větší vděčnosti za jednoduché chutě a objevujeme kouzlo obyčejných surovin, které si znovu hledají místo ve středu kuchyně.

Kam pro dokonale černé baterie? S Grohe je to hračka

Jaro – svěží začátek s první zelení

Jaro je obdobím nového života, jak v přírodě, tak na talíři. Po zimní přestávce se v zahradách a sadech objevují první zelené listy a křehké výhonky. Typickými jarními surovinami jsou rané ředkvičky, mladý špenát, řeřicha, jarní cibulka nebo voňavý medvědí česnek, který se v lesích objevuje jen krátce. Mladé kopřivy, pampeliškové listy nebo šťovík bývaly součástí tradičních jarních polévek a jídel našich babiček. Jarní suroviny jsou lehké, plné vody a minerálů. Mají očistný charakter, který ladí s přirozenou potřebou těla zbavit se zimní únavy. V této době se také objevuje první chřest, zelený i bílý, jehož sezóna trvá jen několik týdnů, ale milovníci lokální kuchyně ho netrpělivě vyhlížejí každý rok.

Proč mít v koupelně zařízení ze smaltované oceli?

Léto – největší bohatství barev a chutí

Léto je bezkonkurenčně nejštědřejším obdobím roku, pokud jde o sezónní rozmanitost. Rajčata, papriky, cukety, lilky, okurky, zelené fazolky, hrášek, salátové listy, ale i plody jako třešně, meruňky, borůvky, ostružiny, maliny, jahody, angrešt nebo rybíz – všechno dozrává v přirozeném rytmu slunce a tepla. Chuť těchto surovin se jen těžko napodobí mimo jejich sezónu.

Typické letní plodiny jsou šťavnaté, bohaté na vitamíny a často se dají konzumovat zcela čerstvé. Taková rajčata zralá na slunci mají s těmi z obchodu ze zimy společný jen tvar. Sezóna také přeje sběru divokých bylin, jako je tymián, máta, meduňka nebo heřmánek. Jejich využití sahá od osvěžujících nápojů až po sušení na zimu. Letní suroviny inspirují k jednoduchosti – protože samy o sobě nabízejí plnost chuti. Navíc jejich hojnost umožňuje zavařování, sušení nebo mražení, což je ideální způsob, jak si část sezóny schovat na zimní období.

Zajímejte se o to, kde a jak byla vypěstována zelenina, kterou kupujete. Není lokální jako lokální. Rajče vypěstované na poli bez chemie a dozrálé na slunci je jiný příběh než to z velkopěstírny pod fólií. Zdroj: Pexels

Podzim – čas dlouhodobé sklizně a zemitých tónů

Jak se dny krátí a teploty klesají, suroviny získávají hutnější charakter. Dýně, červená řepa, celer, mrkev, pastinák, kapusta, pórek nebo kadeřávek – to jsou typické podzimní plodiny, které v sobě nesou zemitou chuť. V ovocné části spektra dominují jablka, hrušky, švestky, ořechy a hroznové víno. Toto období je symbolem sklizně. Příroda vydává to nejlepší, co přes rok nasbírala. Mnohé suroviny se hodí k delší tepelné úpravě a skladování. Řepa, kořenová zelenina nebo zelí vydrží dlouho a představují základ pro podzimní kuchyni, která se vrací k pomalejšímu rytmu. Zajímavé je i období dozrávání luštěnin a obilovin. Fazole, čočka, pohanka nebo kroupy se na podzim často dostávají zpět do popředí zájmu. Nejen jako zdroj energie, ale i jako návrat k tradičním domácím surovinám.

Když vaříte sezónně, ne vždy budete mít po ruce přesně to, co jste chtěli. Je dobré naučit se základní kombinace chutí a konzistencí, pak můžete snadno zaměnit jednu surovinu za jinou a vařit s tím, co je zrovna k dispozici. Je to dovednost, která časem uvolní ruce i mysl. Zdroj: Pexels

Zima – jednoduchost, která zahřeje

Zima bývá z hlediska sezónnosti nejnáročnější, ale zároveň nejvíc odhaluje, jak málo surovin stačí ke kvalitnímu vaření. Mrkev, brambory, cibule, česnek, celer, zelí, červená řepa – to jsou základy, na kterých stavěli celé generace. I bez čerstvého ovoce se v zimě dá vařit pestrá a výživná jídla, pokud se využijí konzervované, kvašené či sušené zásoby z předešlých měsíců.

Jak na romantickou ložnici?

Kořenová zelenina bývá v zimě nepostradatelná. Je výživná, dostupná a dobře skladovatelná. Kysané zelí, kvašená zelenina nebo jablka či mrkve z podzimní sklizně slouží jako vítaný zdroj vitamínů v období, kdy čerstvého ovoce ubývá. Čočka, fazole a jiné luštěniny představují důležitý prvek nejen kvůli bílkovinám, ale i jako připomínka jednoduchosti a poctivosti tradiční kuchyně. Zima nás učí vděčnosti – za každý zavařený kompot, za sklenici kyselých okurek, za vývar z kostí a kořenovky. Je to doba návratu k pomalému vaření a skutečné domácí vlídné atmosféře.

Máte rodinu ze Slovenska? Z Moravy? Z Beskyd? Inspirujte se kuchyní svých předků a zkuste ji spojit s tím, co roste právě teď. Recepty mají hluboký vztah k místu i času – je krásné objevovat, jak různé regiony pracují s obdobnými surovinami jiným způsobem. Zdroj: Pexels

Jak začít s jídlem podle sezóny?

Možná vás myšlenka sezónního vaření láká, ale nevíte, jak začít. Nemusíte hned měnit celý jídelníček, stačí pár malých kroků. Navštěvujte trhy. Zjistíte, co opravdu roste a kdy dozrává kolem vás. Pokud si nevíte rady s recepty, zeptejte se farmářů. Většinou vám ochotně poradí, co se dá s jejich úrodou vařit. Věnujte se uskladnění – zavařování, mražení nebo fermentace vám umožní prodloužit sezónu. Zkuste sezónní kalendář. Najdete ho online na webovém prohlížeči nebo jako stylový plakát do kuchyně. A hlavně: nebuďte na sebe přísní. Jde o objevování, ne o perfekcionismus.

Na trzích nebo přímo od farmářů často narazíte na zeleninu, která má trochu divný tvar nebo není zcela rovná. Je ale čerstvá, lokální a často i levnější než ta dokonalá. Zdroj: Pexels

Zdroj info: Život v rovnováze, Zelenina ve výživě člověka