Zahrada má ještě co nabídnout. Co vysít teď, abyste sklízeli ještě na podzim?

Ve chvíli, kdy mizí první úroda a na záhonech přibývá volných míst, se snadno zdá, že sezona pomalu končí. Ve skutečnosti se ale otevírá její druhá kapitola. Právě teď nastává ideální čas vysít zeleninu, která bude na podzim možná ještě chutnější než ta jarní.  

Málokdo si uvědomuje, že řadě druhů zeleniny lépe vyhovují podmínky druhé poloviny léta. Půda je dokonale prohřátá, semena klíčí rychleji a postupně se zkracující den spolu s chladnějšími nocemi prospívá především listové a kořenové zelenině. Pokud správně načasujete výsev, budete ještě v říjnu sklízet čerstvé saláty, špenát nebo křupavé ředkve. 

Nejdřív připravte půdu. Rozhoduje víc, než si většina lidí myslí 

Po sklizni bývá záhon unavený. Ne proto, že by v něm chyběly živiny, ale protože je několik týdnů vystavený slunci a často ztvrdne do nepropustné krusty. Právě ta bývá důvodem, proč letní výsevy selhávají. Vyplatí se proto záhon mělce nakypřit, odstranit kořeny předchozí plodiny a zapracovat tenkou vrstvu vyzrálého kompostu. Není cílem půdu znovu hluboce obracet. Mnohem důležitější je obnovit drobtovitou strukturu, aby se ke klíčícím semenům dostal vzduch i voda. 

Zkuste jednoduchý trik. Nejprve prolijte výsevní řádek vodou, nechejte ji vsáknout a teprve potom vysévejte. Semena tak neleží v suché zemině a není nutné záhon po výsevu silně zalévat. Proud vody totiž drobná semena snadno vyplaví nebo naopak zatlačí příliš hluboko. 

Po sklizni bývá půda plná semen plevelů. Vyplatí se záhon po nakypření jednou zalít, počkat asi týden, až plevele vyklíčí, a teprve potom je mělce odstranit a vysít zeleninu. Tento postup se označuje jako falešný výsev a dokáže výrazně snížit zaplevelení. Zdroj: Unsplash

Využijte předpověď počasí

Jestli existuje jediná rada, která dokáže zvýšit úspěšnost letních výsevů téměř bez práce, pak je to správné načasování. Ideální není tropický den s teplotou přes třicet stupňů, ale období těsně před deštěm nebo před několika zataženými dny. Půda se méně přehřívá, povrch nevysychá tak rychle a semena mají dostatek času vytvořit první kořínek. Když meteorologové slibují dva nebo tři dny s občasnými přeháňkami, je to často lepší termín než jakékoli pečlivé zalévání. 

Pokud déšť nepřijde, pomůže obyčejná bílá netkaná textilie. Většina lidí ji používá hlavně proti škůdcům, ve skutečnosti ale výborně omezuje odpařování vody a snižuje teplotu půdy o několik stupňů.  

Saláty vysévejte postupně. Jedna várka nestačí 

Právě saláty patří mezi plodiny, které druhou polovinu léta doslova milují. Jarní porosty často rychle vybíhají do květu, zatímco koncem léta vytvářejí pevnější hlávky a jemnější listy. Nejčastější chybou je jednorázový výsev celého sáčku. Mnohem praktičtější je rozdělit semena na několik menších dávek a vysévat je zhruba po deseti dnech. Díky tomu nebudete řešit přebytek salátu během jednoho týdne a následně prázdný záhon. 

Pozor si dejte na vysokou teplotu půdy. Semena salátu při příliš rozpáleném povrchu často klíčí velmi špatně. Pokud několik dní panují tropy, vyplatí se s výsevem počkat nebo záhon na několik dnů zastínit. Mnoho pěstitelů se domnívá, že koupili nekvalitní osivo, přitom problém způsobilo právě přehřátí půdy. 

Druhá šance pro ředkvičky i špenát 

Ředkvičky bývají symbolem jara, ale z hlediska kvality úrody často vítězí podzimní výsev. Rostliny nejsou vystavené extrémním teplotám, bulvičky méně praskají a jejich chuť bývá jemnější. Stejné pravidlo platí pro špenát. Vysoké teploty podporují vybíhání do květu, zatímco srpnový výsev přináší kompaktní listové růžice. Pokud při sklizni nevytrhnete celou rostlinu, ale odstřihnete jen vnější listy, bude ještě několik týdnů znovu obrůstat. Vedle klasického špenátu stojí za vyzkoušení také novozélandský špenát nebo mangold, který lze sklízet postupně až do prvních silnějších mrazů. 

Na konci léta už se délka dne rychle zkracuje. Proto se nevyplatí vysévat pozdní odrůdy zeleniny určené pro jarní výsevy. Vždy vybírejte rané nebo polorané kultivary. Zdroj: Pixabay

Dejte šanci zelenině, která se na českých zahradách teprve zabydluje 

Zahradnické trendy se mění podobně jako gastronomie. Vedle tradičních druhů se stále častěji objevují asijské listové zeleniny. Mizuna, mibuna nebo komatsuna rostou překvapivě rychle, dobře snášejí chladnější počasí a jejich jemně pikantní listy se hodí do salátů i teplé kuchyně. Velmi zajímavou plodinou je také tatsoi. Vytváří nízké růžice lesklých listů, které bez větších problémů snesou i slabší mrazíky. Právě proto bývá jednou z posledních čerstvých zelenin ze zahrady. 

Nemělo by se zapomínat ani na vodnici nebo tuřín. Přestože je mnoho lidí považuje za zeleninu našich prababiček, v posledních letech se vracejí do obliby. Rychle rostou, nepotřebují dlouhou vegetační dobu a mladé bulvy mají jemnou, lehce nasládlou chuť. 

Po česneku nevysévejte všechno 

Volný záhon svádí k tomu vysít první sáček, který přijde pod ruku. Jenže právě návaznost plodin výrazně ovlivňuje zdravotní stav celé zahrady. Po česneku se výborně daří salátům, špenátu, polníčku nebo červené řepě. Naopak není ideální vysévat hned po sobě příbuzné druhy. Pokud například po brukvovitých znovu založíte záhon pekingského zelí nebo kedluben, zvyšujete riziko přenosu chorob i přemnožení škůdců. 

Stejně důležité je nenechávat půdu dlouho odkrytou. Holý záhon se rychle přehřívá, vysychá a ztrácí část biologické aktivity. Když na něj zatím nechcete vysévat zeleninu, poslouží alespoň krátkodobé zelené hnojení, například svazenku nebo hořčici. Jen pozor, hořčici nezařazujte před další brukvovité plodiny. 

Zapomínat by se nemělo ani na pekingské zelí. Právě letní výsev bývá úspěšnější než jarní, protože rostliny mají menší sklon k vybíhání do květu a na podzim vytvářejí pevnější hlávky. Zdroj: Pexels

Zdroj info: Zahradnický kalendář, Gardeners Guide to Growing Vegetables