Zahrada

Zachraňte vodu. Vybudujte si dešťovou zahradu

Od   | 

Letní prázdniny byly tento rok ve znamení bouřek a deště, což vede k mylnému dojmu, že vody je dostatek a sucho dostalo na frak. Ale není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Významným problémem je zasakování srážek, se kterými může částečně pomoci právě dešťová zahrada. Už jste o ní slyšeli?

Nepropustí ani kapku

Spousta zpevněných ploch a rozrůstající se zástavby představují pro srážkovou vodu překážku – nemá se kam vsáknout, takže se následně nemůže ani přirozeně odpařit. Takové prostředí s minimem zeleně si prostě s padajícími srážkami neumí dostatečně dobře poradit a ty pak zatěžují kanalizace a vodní toky, jejichž kapacita není bezedná. Vydatné a dlouhotrvající deště se ve výsledku mohou snadno proměnit v ničivé povodně. Hrozícím rizikem povodní to ale nekončí, problémem je celkové zhoršení klimatických podmínek, které se pak projeví na kvalitě života nás všech.

S přívalovými dešti si nepropustné plochy neumí poradit, dešťová zahrada ano. Zdroj: Pinterest

O co jde

Dešťové neboli bioklimatické zahrady můžeme pozorovat i v přírodě, zejména v té nedotčené s původními ekosystémy, tudíž nejde o žádný přehnaný ekologický výmysl. S prvním konceptem přišli už v 90. letech minulého století Američané. Od té doby se povědomí o takových zahradách rozšířilo do celého světa. V současné době jsou nedílnou součástí efektivního hospodaření s vodou i u nás v České republice, především pak ve městech, kde je to nejvíce potřeba.

Prohlubně lze osázet jako květinový záhon i zatravnit – vhodné jsou spíše směsi pro luční trávník. Zdroj: Pinterest

Pod pojmem dešťová zahrada nemusíte hledat nic složitého. Jde o zpravidla mělkou terénní prohlubeň či depresi, která slouží k hromadění, zadržení a postupnému vsakování srážkové vody, čímž významně přispívá ke zlepšení retenční schopnosti krajiny. Nepostradatelnou funkci zde mají hlavně rostliny – trvalky, keře nebo stromy, jež pomáhají vodu zadržet a zároveň z ní odstraňují nečistoty z ovzduší.

Jak na to

Jelikož úkolem této bioklimatické zahrady je zachycení vody ze všech zpevněných a nepropustných ploch, neexistuje jediný důvod, proč si ji nevybudovat i na rodinné zahradě. V takovém případě by její velikost měla odpovídat cca 20 % celkové velikosti plochy, ze které budete vodu sbírat. Běžné rodinné zahrady si tak vystačí s dešťovou zahradou velkou asi 20 m2. Důležité je odhadnout vhodnou vzdálenost od domu, aby nedošlo k podmáčení základů. Za hraniční se považuje 10 m.

Na založení dešťového záhonu není nic těžkého. Důležitá je správná volba rostlin. Zdroj: Pinterest

Prvním a zásadním krokem je vytvoření deprese, jejíž nejhlubší místo bude 30 až 60 cm pod okolním terénem. Svahy by měly být mírné a postupně od hranice směrem k prokypřenému dnu klesat. Správné fungování dešťové zahrady je rovněž potřeba podpořit organickým substrátem. Pro tento účel se používá směs písku s kompostem, případně ještě s ornicí. Vše ale záleží na výchozím půdním druhu a průměrném množství srážek v dané oblasti.

Voda se vsákne maximálně do 4 dnů. Zdroj: Pinterest

K osázení se využívají rostliny, které jsou odolné vůči kolísající hladině vody, tudíž výborně snášejí jak přemokření a vlhko, tak i úplné sucho. Třeba u trvalek se jedná o druhy s dužnatými podzemními orgány nebo typické hlubokým zakořeněním. Ověřený je například kosatec sibiřský, řebříček bertrám, pryšec bahenní, dochan psárkovitý, denivky či ostřice. Výběr rostlin je však vždy podmíněn klimatickými, půdními a geografickými podmínkami.

Význam

Zachycená dešťová voda se přibližně po dobu 1 až 3 dnů vsakuje do půdy a odpařuje zpět do ovzduší, takže prakticky zůstává na stanovišti. Benefity bioklimatických zahrad jsou nepřehlédnutelné. Nejen, že pozitivně ovlivňují zasakování srážek do podzemních vrstev půdy, ale také zamezují vzniku povodní, zlepšují mikroklima a přispívají ke zvýšení biologické rozmanitosti v lokalitě.

Fotogalerie:

 

 

 


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login