Jak vybírat hrnce? Záleží, v čem vaříte!

Když jsem si pořídila indukční varnou desku, proklínala jsem ji. I vajíčka jsem na ní vařila půl hodiny. Jenže pak jsem zjistila, že chyba není v desce, ale v hrncích, které jsem měla a které se na indukci nehodily. Než si koupíte nové nádobí, dobře si nastudujte, k čemu se hodí a k čemu ne. 

Sada nádobí Tefal Ingenio elegance obsahující rendlíky 20 cm, pánve na smažení 24 a 28cm, pánev wok 28cm, plastová víka, rukojeti, pánve s nepřilnavým povrchem Titanium Force a technologií Thermo-Spot®. Nádobí je kompatibilní s plynovou, elektrickou i sklokeramickou plotýnkou, možnost použití v troubě a mytí v myčce nádobí.

Odpověď na otázku, na čem vařit, není zase až tak složitá. Pokud opomineme zastaralé vybavení, vaříme v podstatě jen na plynu nebo na indukci. Jaké nádobí si tedy vzhledem k výše zmíněnému můžeme pořídit, jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých materiálů, kolik nás to bude stát a nač si dát pozor, protože není nerez jak nerez?

Nerez, nejčastější klasika

Nerezové nádobí se na indukci skvěle hodí, jen je dobré vyhnout se „no name“ hrncům, které si leckdy na nerezové jen hrají.

Hrnce z nerezavějící oceli má ve svých kuchyňských linkách asi většina z nás. Investice, která rodinný rozpočet nezruinuje, je dlouhodobá, několik let nemusíte řešit, v čem uvaříte. Materiál skvěle drží teplo, nepohlcuje pachy z jídel, nereziví, je odolný proti mechanickému poškození, a pokud se vám nějaký ten škrábanec přece jen podaří vytvořit, na bezproblémovou funkčnost to nemá vliv.

Lze je mýt v myčce a využít se mohou i pro vaření v troubě, nemají-li plastové úchytky, ty ostatně nejsou vhodné ani pro plynové vařiče. Nicméně při nákupu je potřeba hlídat kvalitu materiálu a raději se vyhnout různým levným „no namům“, které prodejci sice nazývají nerezovými, ale které mají k nerezavějící oceli opravdu hoděn daleko. Důležitá je tloušťka materiálu a dno, které musí mít sendvičové uspořádání a zastoupení vodicích prvků, tedy hliníku, křemíku a magnezia.

Každý hrnec musí mít na dně vyznačeno číslo, podle něhož poznáte, o jak kvalitní hrnce se jedná. Označení 18/10 je solidní střed. Jako první pomoc poslouží i váha hrnce. Čím těžší, tím kvalitnější. A taky značky, u nichž neprohloupíte. U nerezu to je Tefal, WMF či Silit. Nerezové nádobí se hodí na všechny typy varných desek, nevýhodou snad je jen to, že se snadno zabarvuje od chystaných pokrmů a že pro jejich přípravu musíte použít více tuku než u jiných typů.

Litina po babičce

Litina má spousty výhod, ale je těžká a křehká, což ji v očích mnoha kuchařů znevýhodňuje.

Litinové nádobí si pořizují staromilci, pokud ho tedy nezdědili po prarodičích. Má obrovské množství výhod, ale také dvě nevýhody, tedy, že je těžké, křehké a náchylné k poškození, což ho do značné míry limituje. Kdo nechce o nádobí příliš pečovat, do litiny nepůjde. Nicméně ti, kteří si nádobí z litiny oblíbili, na ně nedají dopustit. A právem. Surová litina dokonale drží teplo a její nepřilnavý povrch si prostě zamilujete. Zapomenete-li jídlo podlít, nic dramatického se nestane.

Abyste dosáhli dokonale nepřilnavého povrchu, musíte nádobí nejprve tzv. vypálit. Povrch je nutné vydrhnout drátěnkou, tím odstraníte ochrannou povrchovou vrstvu. Poté nádobí umyjte v mýdlové vodě, vysušte, vytřete rostlinným olejem a dvě hodiny v troubě vypalujte při teplotě 120 stupňů C. Během následného všedního vaření se vyvarujte teplotních šoků, při nichž hrozí, že nádobí popraská, i chemických čisticích prostředků. Náročnější na údržbu je litina surová, které má tendenci rezivět, proto není vhodné skladovat v ní jídlo. Nádobí je nutné často používat a udržovat ho mastné. Moderní smaltovaná litina je odolnější jak proti působení potravin, tak i čisticím prostředkům, a dokonce ji lze mýt v myčce.

Titan patří k dražším

Titanové nádobí má jedinou nevýhodu, vyšší pořizovací cenu. Pak už má jen samé výhody. K těm patří především dlouhá životnost, obrovská odolnost materiálu, na které můžete vzít i kovové náčiní. Že se jedná o kvalitní nádobí poznáte i podle pořizovací ceny. Ale i tu byste si měli předem zjistit, tedy rámcově. Podezřelé je, je-li příliš nízká, ale vyhněte se i předraženým nabídkám. Tělo titanového nádobí je tvořeno buď litinou nebo slitinou hliníku, dno bývá silné 8 až 10 mm a stěny 3 až 5 mm. Kvalitní titanové nádobí poznáte i podle oušek, která musí být odolné vůči vysokým teplotám.

Nádobí z titanu

Celoměděné se nepoužívá

Měděné nádobí má punc luxusu, je drahé, ale vydrží vám celý život.

Měď má punc luxusu, ale celoměděné nádobí už nekoupíte. Důvodem je jeho zdravotní závadnost. Měď uvnitř hrnců nahradila nerezová ocel nebo cín. Vysoká cena tohoto nádobí je vykoupena tím, že vydrží na celý život, ale jen pokud se o něj budete dobře starat, nebudete ho mýt v myčce, ani agresivními saponáty. Měď má vynikající tepelné vlastnosti, rychle se ohřeje i ochladí, hodí se pro milovníky dlouhého vaření, zejména přípravu kvalitních omáček nebo složitějších druhů sladkostí.

Měď je zkrátka nádobí pro fajnšmekry.

Sklo a keramiku na indukci nedávejte

Plyn sklu nevadí, ale na indukci v něm opravdu neuvaříte.

Respektive můžete to zkusit, ale bude to marný pokus. Keramické nádobí je hitem posledních let, ale hodí se jen pro milovníku plynu, případně k vaření na elektrických varných deskách bez indukce.  Vyrobeno je z anodizovaného hliníku, nastříkaného nanokeramickým nástřikem. Výsledný produkt se poté pomaluje a vypaluje v pecích. Výhodou keramického nádobí je odolnost vůči vysokým teplotách, vydrží až 450 stupňů C, nepřilnavý povrch, odolnost proti poškození a snadná údržba. Nevýhodou, zejména pro milovníky zdravého stravování, je, že bez tuku v něm neuvaříte.

Na indukci se nehodí ani keramika.

Na indukci neuvaříte ani v nádobí z varného skla, které lze bez problémů využít k vaření na elektrice, na plyn je lepší použít speciální plotýnku. Hodí se do mikrovlnky i trouby, nepohlcuje pachy a zvládne i vysoké teploty. Pozor na teplotní šoky, při nichž sklo praská. Můžete ho dát do myčky a bát se nemusíte ani saponátů.

Fotogalerie:

Poradíme, jak snadno změnit světelnou atmosféru