Vánoční zvyky, které stojí za to si připomenout: Proč se krmily stromy a házelo botou?

Vánoce u nás jsou na tradice velmi pestré. Kromě vůně cukroví a rozsvíceného stromečku k nim neodmyslitelně patří řada kouzelných zvyků, které měly našim předkům přinést zdraví, lásku a bohatství. Některé tradice dodržujeme dodnes, jiné zůstaly v šuplíku vzpomínek našich babiček. Pojďme si připomenout nejen ty nejznámější, ale i ty méně obvyklé.

Jaké tradice jsou známé a které zapomenuté? Zdroj: Pexels

Známé tradice

Vánoční stromeček

Vánoční stromeček je dnes tak samozřejmou součástí Vánoc, že si bez něj svátky jen těžko představíme. První stromky se objevovaly začátkem 19. století zejména v rodinách v Praze. Teprve postupně se tato tradice rozšířila i na venkov – často díky učitelům, farářům a bohatším sousedům, kteří chtěli vnést do Vánoc více světla a slavnostní atmosféry.

Stromeček patří mezi hlavní symbol Vánoc. Zdroj: Canstockphoto

Zpočátku se nezdobily skleněnými ozdobami, ale tím, co bylo doma k dispozici. Například tedy jablíčky, perníčky, papírovými řetězy, sušeným ovocem, nebo ořechy balenými do barevných papírků. Symbolika stromečku vychází z myšlenky života, naděje a nového začátku uprostřed zimy. Postupem času se stal středobodem rodinných Vánoc – místem, kde se schází celá rodina a kde se odehrává jedna z nejočekávanějších chvilek roku, kterou je rozbalování dárků.

Proč mít v kuchyni designovou stěrku?

Rozkrajování jablíčka

Známou tradicí je také rozkrajování jablka. Jablíčko se musí rozkrojit přesně napříč, aby odhalilo své jádřince. Pokud se objeví hvězdička, znamená to pevné zdraví, štěstí a harmonický celý rok. Křížek symbolizuje překážky, nebo nemoci a dříve předpovídal i smrt.

Tento rituál je krásnou ukázkou toho, jak naši předkové propojovali všední starosti a záležitosti s vírou v magickou moc přírodních symbolů. Jablko představovalo plodnost, život a ochranu před zlými silami.

Tradice v podobě rozkrajování jablka bude bavit celou rodinu. Zdroj: Pixabay

Pouštění lodiček z ořechů

Pouštění lodiček patří mezi jednu z nejoblíbenějších tradic vůbec. Z ořechových skořápek se vytvoří malé lodičky, do kterých se vloží svíčka. Každý člen rodiny má svoji lodičku, které se pouští do mísy s vodou a sleduje se jejich pohyb.

A co znamená jejich pohyb? Pokud se lodička drží u břehu předpovídá klid, jistotu a domov. Lodička plující do středu misky symbolizuje změnu života, nebo cestu. Jestliže se lodičky drží u sebe, rodina bude držet při sobě po celý další rok. Pokud jedna lodička odpluje stranou, může to být známka hledání vlastní cesty. Tento zvyk je oblíbený nejen u dospělých, ale zejména u dětí, které fascinují malé plamínky na vodě.

Lodičky z ořechů patří mezi oblíbenou tradici. Zdroj: Pixabay

Tradiční pokrmy

Štědrovečerní večeře patří k nejdůležitějším vánočním rituálům. Kapr se stal symbolem štědrovečerní tabule a nechybí snad v žádné rodině. Náhradou za něj občas bývá řízek buďto kuřecí, nebo vepřový. Neodmyslitelnou přílohou je bramborový salát, který dělá každý trochu jinak. Někdo přidává hrášek, okurky či jablíčko, jiný si potrpí na bramborovém salátu pouze se salámem a majonézou. Rybí polévka bývá rituálem sama o sobě. V některých domácnostech se vaří z hlavy a vnitřností, jinde jen z vývaru a zeleniny.

Tradicí českých Vánoc je také půst před večeří, který má kořeny v dávných lidových zvycích. Ten, kdo vydrží nejíst až do štědrovečerní večeře, má prý večer spatřit zlaté prasátko, které symbolizuje hojnost a štěstí v nadcházejícím roce.

Pořiďte si do kuchyně baterii se šesti druhy proudů

Téměř zapomenuté tradice

Lití olova

Lití olova je starodávná věštecká technika, která je oblíbená hlavně v rodinách s dětmi. V minulosti se používalo skutečné olovo nebo cín. Dnes se ale zejména kvůli bezpečnosti prodávají speciální slitiny. Roztavený kov se vlije do studené vody, kde se rychle zformuje do zajímavých tvarů. Tvar odlitého kovu má napovědět, co člověka čeká v novém roce.

Tvar olova má symbolizovat následující rok. Zdroj: Pixabay

Oplatky s medem a česnekem

Oplatky se dříve jedly ještě před samotnou večeří, protože šlo o jakýsi „základ“ štědrovečerního hodování. Med představoval sladký a šťastný život a do rodiny měl vnést lásku, zdraví a soudržnost. Česnek byl oproti tomu ochranným prvkem. Lidé věřili, že odhání zlé síly a nemoci.

Kterou úspornou baterii vybrat?

Krmení stromků

Tento zvyk byl typický zejména pro venkov, kde měli lidé vztah k přírodě velmi silný. Pod ovocné stromy se nosily zbytky štědrovečerní večeře, a to většinou kroupy, kousek ryby nebo chléb. Tento zvyk měl symbolizovat poděkování přírodě za její dary a zároveň prosbu, aby byla i příští rok štědrá.

K ovocným stromům se nosilo jídlo, aby stromy měly v dalším roce velkou úrodu. Zdroj: Pexels

Házení botou

Tato tradice patřila hlavně mladým, svobodným dívkám, které toužily zjistit, zda je v příštím roce čeká svatba, či jiná změna. Stačilo se postavit zády ke dveřím a hodit za sebe botu. Rozhodující byla poloha špičky. Pokud směřovala ven, znamenalo to odchod z domu a svatbu. Špička směřující dovnitř znamenala, že vše zůstane tak, jak doposud.

Klepání na kurník

Tento zvyk byl kdysi neodmyslitelnou součástí venkovských Vánoc. Hospodář po štědrovečerní večeři obcházel dvůr a symbolicky klepal na vrata chléva, stáje a hlavně na kurník. Klepání mělo „probudit“ zvířata k hojnosti v dalším roce. Věřilo se, že slepice snesou více vajec a budou zdravější. Kromě toho se slepicím dával i kousek vánočky nebo chleba. 

Trendy je varná deska se zabudovanou digestoří: Co umí?

Šupina pod talířem a v peněžence

Kapr se u nás stal symbolem štědrovečerní večeře poměrně pozdě, ale zvyk ukládat šupinu pod talíř se rozšířil opravdu rychle. Všichni, kteří seděli u štědrovečerní večeře měli pod svým talířem alespoň jednu šupinu, která měla přinést štěstí a finanční stabilitu. 

Po večeři si lidé šupinu přendali do peněženky, kde ji nechávali po celý rok. Měla fungovat jako jakýsi magnet na peníze.

Šupina má přinést finanční hojnost v dalším roce. Zdroj: Pexels

Třesení bezem

Tento zvyk byl oblíbený zejména u mladých děvčat. Bez byl považován za kouzelný keř, který propojuje svět lidí a duchů. Dívka na Štědrý den večer zatřásla bezem a nahlas se ptala, kde je její budoucí ženich. Jakmile zazněl odněkud hlas, štěkot psa, nebo se ozval jakýkoliv jiný zvuk, z tohoto směru měl přijít její budoucí ženich.

Přesýpání hrachu a luštěnin

Tento zvyk souvisí s úrodou a blahobytem. Hrách, čočka a jiné luštěniny byly odedávna symbolem hojnosti, prosperity a plodnosti. Hospodyňky po štědrovečerní večeři nabraly do dlaní hrst zrnek a obcházely s nimi místnost. Do každého koutu domu nasypaly několik zrnek a při tom pronesly krátkou prosbu za dobrou úrodu, zdraví hospodářství a dostatek jídla v příštím roce.

Zdroj: České tradice, Zvyky a tradice v Čechách

 

 

 

 

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Příspěvek sdílený Home In Cube (@homeincube_cz)