Vánoční cibuloviny mají ještě co nabídnout i po odkvětu: Nevyhazujte je

Vánoce jsou pryč, stromeček je už dávno odstrojen a hyacinty na parapetu už mají to nejlepší za sebou. Přesto by byla škoda květiny, které nám dělaly radost v nejtmavších dnech roku, bezmyšlenkovitě vyhodit. Většina vánočních cibulovin má před sebou ještě dlouhou cestu a při troše péče se vám může odměnit znovu, klidně i na zahradě. Jak tedy naložit s odkvetlými cibulemi, aby neskončily zbytečně v koši? 

Odkvetlá neznamená mrtvá 

To, že květ uvadl, ještě vůbec nic neříká o stavu cibule. U hyacintů, narcisů, tulipánů i amarylisu je přirozené, že po odkvětu zůstávají jen listy. Právě ty jsou teď klíčové. Zelená hmota totiž vyživuje cibuli a umožňuje jí uložit si zásoby na další sezónu. Největší chybou bývá listy hned odstřihnout nebo rostlinu zkrátka někam uklidit, protože už nevypadá reprezentativně. Odkvetlé stonky klidně odstraňte, ale listy ponechte, dokud samy nezačnou žloutnout a zasychat. Rostlina tím jasně dává najevo, že svůj úkol splnila. 

Žloutnoucí listy nejsou estetické, ale jsou funkční. Pokud vám vadí jejich vzhled na parapetu, můžete je svázat volně k sobě nebo květináč přesunout stranou. Zastřihování listů je ale jistý způsob, jak cibuli připravit o energii.

Hyacinty a narcisy většinou zvládnou návrat na zahradu bez větších problémů. U tulipánů je to složitější. Rychlené kusy bývají oslabené a další kvetení není jisté. Zdroj: Pexels

Zálivka ano, ale s mírou 

Po Vánocích mají cibuloviny často za sebou období přelévání i přesušení. Ideální je zálivku výrazně omezit, nikoli však úplně zastavit. Substrát by měl zůstat jen lehce vlhký, rozhodně ne mokrý. Přemokření v této fázi snadno vede k uhnívání cibule, což je konečná bez možnosti návratu. 

Pokud máte květináče v teple, zkuste je přemístit na chladnější a světlejší místo. Třeba na chodbu nebo k oknu v nevytápěné místnosti. Rostlina si tak přirozeně oddechne a nebude se zbytečně vysilovat. 

Co s cibulemi v květináči dál? 

Jakmile listy zcela zatáhnou, přichází rozhodování. Cibule můžete nechat v květináči, nebo je vyjmout a uskladnit. V obou případech platí: suché, chladné a větrané místo je základ. Ideální je sklep nebo komora, kde nemrzne a zároveň není přetopeno. Cibule uložené nasucho jednou za čas zkontrolujte. Pokud některá měkne nebo plesniví, nemá cenu ji zachraňovat. Mohla by ohrozit i ostatní. 

Po odkvětu si druhy cibulek označte, abyste jednotlivé druhy od sebe rozeznali. Zdroj: Pixabay

Druhý život vánočních cibulovin 

Velká část vánočních cibulovin se dá bez problémů vysadit na zahradu, ale chce to správné načasování. Rozhodně ne hned v lednu. Půda je studená, často přemokřená nebo zmrzlá a cibule by zbytečně trpěly. Ideální chvíle přichází až na jaře, nejčastěji v březnu nebo dubnu, jakmile půda rozmrzne a začne se prohřívat. Cibule vysazujte až poté, co jim zcela zatáhnou listy a projdou obdobím klidu.  

Počítejte s tím, že následující rok nemusí kvést tak bohatě jako při nákupu. Rychlení je pro rostlinu náročné a potřebuje čas, aby znovu nabrala sílu. Na záhoně vybírejte slunné až polostinné stanoviště s propustnou půdou a cibule sázejte do hloubky zhruba dvojnásobku jejich výšky. 

Speciální případ 

Amarylis bývá po Vánocích nejvděčnější. Pokud mu dopřejete dost světla, mírnou zálivku a později i letnění, dokáže znovu vykvést klidně i za rok. Po zatažení listů potřebuje období klidu, ideálně dva až tři měsíce bez vody. Právě tento odpočinek je klíčem k dalším květům. 

Není to nádhera? To stojí alespoň za pokus zachránit cibulky pro další kvetení. Zdroj: Pixabay

Když se vám nechce čekat 

Buďme upřímní, ne každý má trpělivost nebo prostor cibule skladovat. Pokud víte, že se k nim už nevrátíte, zvažte alespoň kompost. Cibule jsou přírodní materiál a do bioodpadu patří rozhodně víc než do směsného koše. I to je způsob, jak dát vánočním květinám smysluplné pokračování. 

Zdroj info: Zahradnická kuchařka, Cibuloviny pro zahradu i dům