V zahraničí se slaví Vánoce jinak: Inspirujte se a přeneste některé zvyky domů. Bude legrace!

Vánoce se slaví takřka všude na světě. Jinak než u nás. Každá země má své vlastní tradice, postavu nosící dárky a nadílku v různé dny. Jak to vypadá v USA, Švédsku nebo třeba v Itálii?

Ve Velké Británii naděluje Otec Vánoc

Ve Velké Británii slaví Vánoce hlavně 25. prosince, ale i 26. prosinec je významným dnem. Oba dny se také nazývají jako první a druhý svátek vánoční. Konají se rodinné oslavy a tradiční rituály. Na 25. prosince pak připadá předávání dárků, které jsou umístěné pod vánočním stromkem. Lidé se společně scházejí k teplému vánočnímu obědu nebo časné večeři, která často zahrnuje pečenou krůtu nebo kuře, bramborový pudink, různé přílohy a tradiční vánoční dort. Dárky pro děti nosí Otec Vánoc (Father Christmas). Dopisy pro něj hází děti do krbu, aby mohly vzlétnout a dostat se až na severní pól. Otec Vánoc má dlouhý oblek červené nebo zelené barvy a o vánočním svátku chodí dům od domu a rozdává dárky do punčoch, které děti předtím připravily na krb. Mohou to být také prázdné povlaky u postele.

Krůta patří na sváteční stůl i ve Velké Británii. Zdroj: Pixabay

V USA Vánoce milují

Vánoce se zde slaví podobně jako ve Velké Británii. Lidé si zdobí domy ve velkém zvenku i uvnitř. Všechno svítí, bliká a je obaleno v červené. Dárky nosí známý Santa Claus, fousatý muž se svými soby, který je nechává v punčoše či pod stromečkem, aby je děti ráno po probuzení našly. Na svátečním stole nesmí chybět pečený krocan s nádivkou, tradiční pudink a dýňový koláč. Oblíbené jsou sladké brambory, vařená kukuřice, pečivo či brusinkový kompot. Během svátků jsou lidé hodně štědří a rádi se zapojují do různých charitativních pomocí, posílají peníze i materiální dary potřebným, nemocnicím nebo dětským domovům.

V USA Vánoce milují, jejich domovy jsou přepychově nazdobené. Zdroj: Canstockphoto

V Austrálii a na Novém Zélandu slaví v létě

Zatímco my tady každoročně doufáme ve sníh, dny jsou krátké a pošmourné, v těchto zemích vrcholí léto. Oslavy se konají na pláži, stromky mají umělé, protože živé by nepřežily, nebo mají laserové projekce, které promítají večer na zeď domu. Na náš Štědrý den, tedy 24.12., jdou normálně do práce, protože mají pracovní den. Po návratu se sejde celá rodina u společné večeře. Tradičně jedí mačkané brambory, dušenou, grilovanou či čerstvou zeleninu. K tomu hodují na krůtích rolkách. Jen zlomek obyvatel se lopotí s krocanem v takovém horku. Ráno na Boží hod si rodina rozbalí dárky, které jim přinesl Father Christmas. Můžete zde ale potkat i Santu Clause, který se začíná prosazovat poměrně ve velkém.

Odsavač par, který zároveň vzduch v místnosti také vydezinfikuje

K obědu a k večeři mají stolovníci mořské plody. V mezičase chodí na pláž. Ze zvyků dodržují trhání vánočních crackers, ze kterých vypadne citát a k tomu ještě milá drobnost. Na Štěpána chodí lidé nakupovat, 26.12. mají totiž tzv. Boxing Day, což býval den, kdy služebnictvo dostávalo od svých pánů krabici s vánočním dárkem a zároveň mohlo jít za svou rodinou. Dnes jde o den nakupování a můžete také bez problémů vrátit či vyměnit nevyhovující dárky. Všude najdete slevy a akce.

Zdroj: Canstockphoto

V Itálii létá čarodějnice a ve Španělsku Tři králové

Italům začínají svátky 25.12. na Boží hod po papežové požehnání Urbi et orbi a končí na Tři krále. Symbolem svátků jsou hlavně jesličky a ozdobená jedlička. Některé jsou v rodinách už po generace. Dárky mohou děti rozbalit po večeři, která je 24.12., ale stejně musí čekat až na půlnoc. Obvykle tedy rozbalování probíhá až ráno. Nositelem v tomto čase je Babbo Natale. Některé rodiny ale uznávají jen čarodějnici Befanu, která má do domácností sestoupit 6. ledna komínem a přinést dětem dárky. Na znamení konce svátků se její velká loutka pak zapálí. Slavnostní jídlo nesmí chybět ani tady. Italské hostině vévodí panettone (vánoční bábovka s hrozinkami a kandovaným ovocem). Na severu Itálie mají o něco jednodušší pandoro. Další jídla se liší podle regionu a tradic. Oblíbené je jehněčí s rozmarýnovými bramborami a artyčoky, případně večeře o několika chodech (především ryby a mořské plody).

Někde nosí dárky čarodějnice, například v Itálii. Zdroj: ho visto nina volare (Wikimedia Commons)

Ve Španělsku slaví hned dvakrát, na Štědrý večer v prosinci a podle katolické církve také na Tři krále. Tři králové nosí zároveň i dárky, ovšem dnes je někde naděluje podobná postava jako je Santa Claus, nazvaná Papá Noel. Na severu Španělska hodným dětem nosí dárky a sladkosti chlapík Olentzero, těm zlobivým uhlí. Podle legendy sestupuje z baskických hor. Z jídla patří k Vánocům ovčí a kozí speciality, například máslové placky, a citrónový dort s kandovaným ovocem. Jedí také krocana, pečenou šunku a vepřové maso. Na Tři krále připravují Španělé tradiční Roscón de los Reyes. Vypadá trochu jako vánočka ve tvaru kruhu. Zdobí ho kandovaným ovocem, fíky a mandlemi. Do těsta zapékají figurku krále a fazole bobu. Kdo narazí při jídle na figurku, bude králem, kdo na bob, platí roscón.

Kdo najde ztracenou figurku? Zdroj: Freepik

Severské státy mají zvláštní zvyky

Severské země mají různé zajímavé zvyky. Ve Švédsku pálí v centru zámku Gävle více než deset metrů vysokou kozu ze slámy Yule. Název Yule znamenal původně festival, který pořádaly germánské národy. I když už dnes většina slaví své Vánoce, přesto do nich zapojují prvky Yule, jako je zmíněná koza. Mnohé domácnosti ji mají doma jako slaměnou dekoraci na vánočním stromě. Dárky naděluje vánoční muž Jultomten s pomocí skřítků Julnissarů 25. prosince. Hlavním chodem večeře je sušená treska s bílou omáčkou. Dalším pokrmem je Vörtbröt (kořeněný chléb s hřebíčky a zázvorem). Podávají se také vařené fazole se slaninou a cibulí nebo malé klobásky Julkory.

V Norsku lidé schovávají košťata (aby se ochránili před čarodějnicemi a zlými duchy, kteří měli na Štědrý den vycházet). Dárky naděluje Julenisssen. Děti mu před Štědrým dnem dávají za okno misku s ovesnou kaší na posilněnou na jeho daleké cestě. Ovesná kaše je zároveň i součástí štědrovečerní večeře. Kdo v ní najde ukrytou mandli, příští rok se ožení nebo vdá. Doma u kamen nebo u ozdobeného stromečku si všichni rozbalí dárky.

Elegantní pohovka, u které zároveň nastavíte hloubku sedu

Ve Finsku propukají vánoční oslavy už 24. prosince v poledne. K jejich oblíbeným tradicím patří podvečerní rodinné bohoslužby, návštěvy hřbitova a zapálení svíčky za mrtvé příbuzné. Klasika je zpívání koled a hraní her. Trochu nezvyklou kratochvílí je společná návštěva sauny. K jídlu si dávají rybu s obloženou mísou, šunkou s hořčicí, slanečky, domácím sýrem a houbovým salátem. Dárky rozdává Joulu Pukki a pomáhají mu pidimužíci.

Slaměná koza má ve Švédsku své čestné místo u stromečku. Zdroj: Avery Jensen, Wikimedia Commons

V Polsku naděluje Mikuláš

V Polsku mají hodně podobné Vánoce jako u nás v České republice. Sváteční oslavy začínají 24. prosince. Mělo by to být ve chvíli, kdy se na nebi objeví první hvězda. Na sv. Mikuláše 6. prosince sice dostávají dárky jen děti, ale na Štědrý den se dočkají i dospělí. Dziecatko (dítě Ježíš), Aniotek (Anděl) anebo Gwiazdor (ve Velkopolsku) nechává dárky pod stromečkem. Na sváteční stůl a na podlahu se dává trocha slámy. Připomíná, kde se narodil Ježíšek, tedy ve chlévě. Podle katolické tradice by lidé měli po večeři navštívit kostel. Tam bývají vystavené jesličky. Když se rodina sejde u večeře, všichni se podělí o oplatku. Prostírá se jeden talíř s příborem navíc, kdyby přišel nějaký host. U večeře lidé spořádají dvanáct chodů, jako je dvanáct měsíců v roce. Hlavní jídlo tvoří smažený kapr nebo nějaké jiné jídlo z ryb. Před tím se podává boršč a po hlavním chodu ještě taštičky se zelím a houbami (pierogi). Oblíbeným dezertem je perník.

Zdroj: Freepik

V Německu a Rakousku slaví Vánoce podobně jako u nás

Německo se příliš neliší od našich zvyků. Ještě dopoledne na Štědrý den dokupují dárky a vrcholí veškeré přípravy. Večer se sejde rodina u vánočního stromečku. Nejčastěji jde o jedličku s rozsvícenými světýlky a ozdobami. Následuje hodování, předávání dárků a pohádky. V Německu nosí dárky Weinachtsmann, vánoční muž s rezavými vlasy a vousy. Na jihu země se setkáte spíš s pojmem Christkind (Ježíšek). K jídlu si dávají krůtu, ryby, pečené kuře nebo tradiční mandlový dezert.

Také sousední Rakousko se příliš neliší od nás. Na Vánoce hodně jedí. Připravují mnoho sladkostí, hlavně vyhlášený rakouský šlehačkový dort. Vyrábí adventní věnce, zdobí domovy a hodně se připravují na Štědrý večer. Rakušané hodně ctí své staré zvyky a do svých domovů příliš nechtějí pustit Santa Clause. Milují svého Ježíška a pečení cukroví. Oblíbencem jsou vanilkové rohlíčky, ale největší specialitou je tzv. kletzenbrot (chléb s křížalami). K večeři bývá kapr, vídeňské vepřové řízky, krůta či kachna. Po večeři zapálí svíčky na stromku a rozdají si dárky. Ty nosí Ježíšek přivolaný cinkáním zvonečku. Lidé v Rakousku milují hudbu a rádi chodí na vánoční koncerty a půlnoční mše.

Zdroj info: Vánoce v zahraničí, Zvyky a tradice (ne)jen v Čechách, Kapitoly o bydlení

Fotogalerie:

Svítidla, u kterých změníte tvar. Co umí a kam pro ně?