Ze zchátralého stavení vzniklo místo pro klid. Valašská chalupa Hajan má duši i paměť

Na začátku tu nebyla romantika, praskání dřeva v kamnech ani klidné večery pod hvězdami. Jen starý dům, zápach, vlhké zdi a otázka, jestli má vůbec cenu zachraňovat něco, co už dávno odepsali jiní. Přesto se právě tady zrodil příběh chalupy, která dnes působí, jako by tu stála odjakživa.

Kdo sem dnes přijede, vnímá ticho, vůni dřeva a pocit návratu. Jen málokdo by hádal, jak náročná cesta k tomu vedla. Chalupa Hajan je výsledkem rozhodnutí jít proti radám, proti jednoduchým řešením, a hlavně proti myšlence, že staré domy nemají budoucnost.

Zdroj: ROMANA BENNET

Vztah k místu silnější než rozum

Celé to nezačalo snem o podnikání ani investicí. Spíš vzpomínkou na dětství a krajinu, která člověku zůstane pod kůží, i když z ní na čas odejde. Majitel se po letech vrátil do valašských kopců ke staré rodinné chalupě, které říkali Komora. A právě tehdy si všiml domu přes cestu. Zchátralého, opuštěného, s pozemkem, který spíš odrazoval. Dlouho šlo jen o myšlenku. Přání, aby tam nebylo nic, co by narušilo atmosféru místa. Během pandemie ale dozrálo rozhodnutí. Chalupa dostane šanci. „Byl to rok 2021, období Covidu. Pán, který tady bydlel, v tomto roce zemřel a domek vč. jeho dalších částí (maštal, komora se sklípkem, sušárna na ovoce vč. domku) se dostali do dědictví. Pánovi nikdy neřekl jinak než Hajan, (i když měl jiné příjmení) název chalupa Hajan zůstala dodnes. Měli jsme zájem o odkoupení. Naštěstí to všechno dobře dopadlo a podařilo se.“

Jaké zařízení zvolit do koupelny a proč?

Dům, který prověřil trpělivost i odhodlání

Stav byl horší, než čekal. Bez vody, bez kanalizace, s nevyřešenou minulostí a technickými problémy, které se objevovaly jeden po druhém. Nešlo o rekonstrukci kosmetickou. Spíš o dlouhý dialog s domem, který si pokaždé řekl o víc práce, než byl původní plán. To, co mělo zůstat, často muselo pryč. A naopak. Pod nánosy omítek se objevily konstrukce, které stály za to zachovat. Změny se rodily v průběhu stavby, ne na papíře. Každé rozhodnutí mělo důsledky a žádné nebylo definitivní, dokud dům sám „neřekl své“.

„Od června 2022 do června 2024 jsem dá se říct nepřetržitě pořád něco vymýšlel a nechal se úplně vtáhnout do rekonstrukce, protože jsem věděl že pokud toto dotáhnu zdárně do konce, tak na závěr z toho budu mít radost a bude to příjemné prostředí hlavně pro mě. Zpočátku jsem neprováděl rekonstrukci za účelem pronájmu, ale chtěl jsem mít místo, kde si budu moci odjet odpočinout a mít se dobře.“

Když se práce neptá na počasí ani čas

Rekonstrukce se rychle stala dominantou každého dne. Hledání řemeslníků, čekání, improvizace. Střecha, která hrozila průšvihem, se nakonec stavěla v dešti, v zimě a často až do tmy. Přesto vznikl okamžik, na který majitel dodnes vzpomíná. Hotovo bylo právě ve chvíli, kdy začalo sněžit. Jako by si dům sám řekl, že teď už ano. Byly chvíle, kdy bylo jednodušší skončit. Ale pokaždé zvítězila představa místa, kde bude možné jen být.

Zdroj: ROMANA BENNET

Interiér bez okázalosti a bez zbytečností

Uvnitř chalupy není nic navíc. Každý prvek má své místo i důvod. Staré zůstalo starým, nové se drží zpátky. Dřevo, původní kamna, repasované dveře, podlahy, které neskrývají svůj věk. Žádný wellness, žádné efekty. Dekorací je minimum. Spíš předměty s příběhem. Kolovrátek, který se hledal měsíce. Výhledy do zahrady. Stavby kolem domu, které dávají místu kontext. Sušárna ovoce, sklípek, maštal. Všechno spolu mluví stejným jazykem.

Oblíbené dekorativní stěrky: Které to jsou a kam pro ně?

Chalupa jako místo pro podobně naladěné lidi

Hajan nemá ambici zalíbit se všem. Je určena těm, kdo hledají klid, pomalejší rytmus a respekt k místu. Hosté tu nejsou anonymní. Spíš návštěvníci, kteří chápou, že ticho je součástí zážitku a příroda není kulisa. Pro majitele zůstává chalupa osobním projektem. Otiskem několika let života, práce i rozhodnutí, která nešla vzít zpět. Pro ostatní je možností na chvíli vypnout a nadechnout se jinak, než jak to jde ve městě. A právě v tom je její síla. Ne v dokonalosti, ale v opravdovosti.

Co bylo největší výzvou při její obnově? „Dá se říci, že se plánovat nikdy nic úplně přesně nedalo dopředu, protože jsem plánoval, že oťukám omítky, ale nakonec to muselo jít všechno dolů. Plánoval jsem, že ponechám verandu, ale když jsme rekonstruovali střechu a verandu shodili, tak se nám objevily tři krásné sedlové střechy (Komora, chalupa, Maštal) a plán výstavby verandy jsem ihned změnil. Zhruba se ale dalo plánovat co se bude dělat další dny. Proto večery patřily k dlouhým seznamům a To Do listům na další den a nákupům velkého množství jednotlivých materiálů, na kterých jsme se domlouvali, abychom měli s čím další den pracovat.“

Dotaz na majitele: Jaké prvky původní stavby se Vám podařilo zachovat?

„Při první prohlídce domku mě doslova dostal překládaný strop a původní pec. To mě přesvědčilo o koupi. Všechno bylo ale v katastrofálním stavu. Mě jsem ale jasnou vizi a představu už při první prohlídce, jak tuto část domku omladit a s respektem k historii chalupy ji přivést k životu. Chtěl jsem, aby část, kde jsou vstupní vrátka, byla ta historická, kdy se plynule člověk přesune do světnice. V těchto dvou částech jsem se nechal inspirovat v Rožnově ve skanzenu, ale nechtěl jsem, aby to působilo úplně staromilsky. Prostor má být obýván pro běžný život a lidi v této části se mají cítit hezky a příjemně.

Místo je o pokoře, přírodních a příjemných detailech. Místnost, kde je jídelní stůl, kuchyňská linka a vstup na terasu, tak tato byla původně tmavá a ponurá, a to kvůli vnitřní příčce uprostřed místnosti. Necítil jsem se tady dobře. Chtěl jsem do ní vnést více světla, svěžesti a více modernějších vstupů, ale zároveň jsem chtěl, aby i tato část chalupy byla v podobném stylu jako celý dům a okolí kolem něj. Původní průchod, kde byl dříve chlívek, jsem nahradil skleněnou výplní, která se stala příjemnou vyhlídkou do zahrady, kde mimo nekončící rozkvetlou loukou jsou i krásné stavby: komora se sklípkem kamenná sušárna, které jsou součástí chalupy Hajan. Inspirací pro tuto druhou část, byla sama příroda. Moc dekorací tady nemám. Vynechat dekorace mně umožnilo soustředit se a zdůraznit výhled na zahradu, kde je právě tento výhled na soubor dalších krásných lidových staveb. Někdy přemýšlím, který výhled je lepší, jestli v létě při rozzářeném slunci, na podzim v barevném kabátku okolních stromů, nebo když padá čerstvý sníh a kamnech praská? Aspoň se hosté mají vždy na co těšit..“

• Chalupa Hajan: Webové stránky
• Chalupa Hajan: Instagram

Fotogalerie: