Tyto brouky si na zahradě hýčkejte. Pomůžou vám udržet škůdce na uzdě

Velký černý brouk přeběhne přes záhon, v kompostu objevíte tlustou bílou larvu a na růžích se objeví podivný tmavý červík s oranžovými skvrnami. Mnoho zahrádkářů v takové chvíli reaguje stejně: škůdce, pryč s ním. Jenže právě tady vzniká jedna z nejčastějších chyb. Když se na zahradě daří přirozeným predátorům, škůdci se jen málokdy přemnoží tak rychle, aby bylo nutné hned vytahovat postřik. Právě proto se vyplatí vědět, které brouky raději nechat být. 

Našli jste v kompostu velkou bílou larvu? Ještě ji nevyhazujte 

Právě tady se zahrádkáři nejčastěji spletou. V kompostu totiž běžně žijí larvy zlatohlávků, které bývají zaměňovány za larvy chroustů. Přitom jejich role je úplně jiná. Larvy zlatohlávka zlatého se živí především rozkládající se organickou hmotou. Pomáhají zpracovávat kompost podobně jako žížaly a nijak nenapadají živé kořeny rostlin. Když je z kompostu odstraníte, připravíte se o jednoho z jeho pomocníků. 

Poznat je přitom není tak složité. Larvy zlatohlávků mají kratší nohy a při pohybu se často přetáčejí na záda nebo na bok. Právě tím se od larev chroustů nejlépe odlišují. Ty se pohybují po břišní straně pomocí dobře vyvinutých nohou a ve větším množství mohou poškozovat kořeny rostlin. Pokud tedy při přehazování kompostu objevíte několik velkých larev, není důvod k panice. Nejprve zjistěte, o jaký druh jde. 

Hmyzí hotel skvělým doplňkem, ale běžná zákoutí zahrady nenahradí. Zdroj: Pixabay

Největší lovec mšic vůbec nevypadá jako slunéčko 

Když se na napadené růži nebo rybízu objeví podivná tmavá larva s oranžovými skvrnkami, mnoho lidí ji bez přemýšlení odstraní. Přitom jde často o larvu slunéčka. S kulatým červeným broukem, kterého už zná každý, nemá na první pohled skoro nic společného, a právě proto bývá tak často zaměňována za škůdce. 

Ve skutečnosti je to mimořádně výkonný lovec mšic. Po většinu svého vývoje tráví čas jejich vyhledáváním a dokáže jich zkonzumovat několik stovek. Dospělé slunéčko je sice také požírá, jeho larva je ale při lovu obvykle ještě nenasytnější. 

Černý brouk, kterého večer potkáte na záhonu, bývá váš spojenec 

Když se za letního večera vydáte na zahradu s baterkou, možná si všimnete rychle běhajících černých brouků. Ve skutečnosti jde často o střevlíky, jedny z nejcennějších pomocníků, které na zahradě můžete mít. Přes den se ukrývají pod kameny, prkny, mulčem nebo hustší vegetací. Jakmile se ochladí, vyrážejí na lov. Jejich kořistí jsou slimáci, jejich vajíčka, housenky, larvy much i další drobní bezobratlí. 

Mnoho lidí si přitom neuvědomuje, že střevlíci potřebují úkryty. Pokud je zahrada dokonale vyhrabaná, bez listí, kamenů a přirozených zákoutí, jednoduše se z ní odstěhují. Někdy stačí ponechat pod živým plotem úzký pás listí nebo několik větších kamenů a jejich počet se začne postupně zvyšovat. 

Některé přípravky proti slimákům mohou při nesprávném použití zasáhnout i užitečné organismy nebo narušit potravní řetězec. Než po nich sáhnete, zkuste nejprve podpořit přirozené predátory, například střevlíky. V mnoha zahradách dokážou počet slimáků výrazně omezit sami. Zdroj: Pixabay

Brouci potřebují něco, co moderním zahradám často chybí 

Touha po dokonale uklizené zahradě má i svou stinnou stránku. Každý spadaný list se odveze, každý starý pařez zmizí, trávník se seče na několik centimetrů a všechny záhony vypadají jako podle pravítka. Jenže právě takové prostředí je pro mnoho užitečných brouků nehostinné. 

Střevlíci potřebují vlhčí úkryty. Zlatohlávci trouchnivějící dřevo nebo kompost. Slunéčka zase místa, kde mohou bezpečně přezimovat. Pokud zahrada nabízí jen krátce střižený trávník a holou půdu, nemají se kde usadit. Nemusíte přitom budovat divočinu. Bohatě stačí malá hromádka větví v méně nápadném koutě, několik kamenů u záhonu nebo část trvalek ponechaná přes zimu bez ostříhání. 

Největší chybou bývá postřik při prvních mšicích 

Mšice se objeví téměř na každé zahradě. Otázkou není jestli, ale kdy. Mnoho lidí proto sahá po insekticidu hned při prvních koloniích. Jenže právě tím často odstraní i jejich přirozené nepřátele. Kromě larev slunéček hynou také larvy zlatooček, pestřenky nebo další užitečný hmyz. Výsledkem může být situace, kdy se mšice po několika týdnech vrátí ve ještě větším počtu, protože už je nemá kdo regulovat. 

Pokud nejde o mimořádně silné napadení, bývá rozumnější několik dní vyčkat a sledovat, co se na rostlinách začne dít. Často se objeví první predátoři dříve, než bude zásah vůbec potřeba. Někomu stačí zahlédnout na záhoně několik různých brouků a začne mít pocit, že se na zahradě něco děje. Ve skutečnosti je pestrost hmyzu většinou dobrým znamením. Kde žije více druhů, tam se obvykle daří i přirozeným predátorům, kteří pomáhají držet škůdce pod kontrolou. Teprve když převládne jediný druh a začne se rychle množit, bývá důvod zpozornět. 

Větší kámen, kus starého dřeva nebo jiná dekorace může posloužit jako úkryt střevlíkům i dalším užitečným broukům. Zvlášť přes den pod nimi nacházejí vlhčí prostředí a ochranu před predátory. Nemusíte jich nechávat mnoho, několik nenápadných zákoutí úplně stačí. Zdroj: Pexels

 Zdroj info: Přírodní zahrady, Biozahrada