Tyčková nebo keříková rajčata? Rozdíl poznáte při péči i sklizni

Rajčata patří mezi nejoblíbenější plodiny našich zahrad. Jen máloco se vyrovná chuti čerstvě utrženého plodu, který dozrál na slunci přímo na záhoně nebo ve skleníku. Mnoho pěstitelů ale při výběru sazenic řeší základní otázku: zvolit tyčková nebo keříková rajčata? Rozdíl mezi nimi přitom není jen ve vzhledu rostlin. Každý typ má jiné nároky na prostor, péči i způsob pěstování. Kdo je podcení, často bývá zklamaný slabou úrodou nebo nemocemi. 

U vysokých odrůd se vyplatí pravidelně kontrolovat úvazky. Stonek během sezóny výrazně zesílí a příliš utažený provázek ho může poškodit. Zdroj: Canstockphoto

Tyčková rajčata potřebují vedení a pravidelnou péči 

Tyčková rajčata poznáte podle toho, že rostou stále do výšky. Hlavní stonek se neustále prodlužuje a bez opory by se rostlina rychle polámala nebo lehla na zem. Právě proto se vyvazují k tyčím, spirálám nebo provázkům ve skleníku. Jejich velkou výhodou je dlouhá doba plodnosti. Pokud mají vhodné podmínky, nasazují nové květy a plody prakticky celé léto až do podzimu. Díky tomu poskytují průběžnou sklizeň a často i vyšší výnos z jedné rostliny. 

 Tyčková rajčata ale vyžadují pravidelnou péči. Nejdůležitější je vylamování zálistků, tedy postranních výhonů vyrůstajících v paždí listů. Pokud by se ponechaly, rostlina se zbytečně zahustí, hůře větrá a více trpí plísněmi. Navíc energii nevěnuje do tvorby kvalitních plodů, ale do přebujelé zelené hmoty. Zálistky odstraňujte ideálně jednou týdně, dokud jsou malé. Rána se rychle zahojí a rostlina není zbytečně oslabená. 

Tyčkovým rajčatům vyhovuje především skleník, fóliovník nebo chráněné stanoviště u jižní stěny domu. Potřebují stabilní oporu, dostatek živin a pravidelnou zálivku. V období intenzivního růstu bývají poměrně hladová. Bez přihnojování bývají plody menší a rostliny rychleji vyčerpané. 

Kam pro světla do zahrady?

Keříková rajčata ocení hlavně začátečníci 

Keříková rajčata rostou úplně jinak. Jejich růst je poměrně omezený, rostlina dosáhne určité výšky a poté se začne více rozvětvovat. Právě díky tomu působí kompaktněji a nevyžadují složité vyvazování. 

Pro mnoho lidí představují jednodušší variantu pěstování. Ve většině případů není nutné vylamovat zálistky a péče bývá výrazně méně časově náročná. Právě díky nenáročnějšímu růstu bývají keříková rajčata oblíbená u lidí, kteří nechtějí trávit celé léto neustálým vyštipováním a vyvazováním rostlin. Často je vysazují majitelé menších zahrad, ale i pěstitelé na balkonech nebo terasách. V květináčích totiž dokážou prosperovat překvapivě dobře a při správné péči mívají velmi slušnou úrodu. Oproti vysokým tyčkovým odrůdám navíc lépe snášejí omezený prostor a obvykle nevyžadují tak častou kontrolu. 

Je ale dobré počítat s tím, že keříková rajčata mají trochu jiné tempo zrání. Úroda přichází najednou a během několika týdnů bývá většina plodů sklizená. V praxi to však řadě zahrádkářů vyhovuje. Najednou mají dost rajčat na domácí kečup, omáčky nebo zavařování. Na rozdíl od tyčkových odrůd tedy nesklízíte průběžně celé léto, ale spíše ve výraznějších vlnách. 

Spodní listy je dobré postupně odstraňovat, zvlášť když se dotýkají půdy. Omezí se tím šíření plísní a rostlina bude lépe větrat. Zdroj: Unsplash

Rozdíl je i v zálivce a prostoru 

Oba typy rajčat potřebují slunné místo a propustnou, živinami bohatou půdu. Přesto existují rozdíly, které se při pěstování rychle projeví. Tyčková rajčata bývají náročnější na prostor nad zemí. Ve skleníku mohou dorůstat i více než dvou metrů. Vyžadují proto pravidelné vyvazování a dostatečné rozestupy mezi rostlinami. Hustá výsadba bývá častou chybou začátečníků. Listy po dešti nebo zálivce pomalu osychají a snadno se rozvíjí plíseň bramborová. 

Keříková rajčata zase potřebují více místa do šířky. Na první pohled působí menší, ale dokážou vytvořit poměrně široký porost. Pokud jsou příliš natěsnaná, špatně se k nim dostává vzduch i světlo. Důležitá je také správná zálivka. Rajčata obecně nesnášejí střídání sucha a přemokření. Nepravidelná zálivka často způsobuje praskání plodů nebo hnilobu špiček. Ideální je zalévat vydatně ke kořenům a vyhnout se kropení listů. Ve skleníku se navíc vyplatí pravidelně větrat. Přehřátý a vlhký prostor je ideálním prostředím pro šíření chorob. 

Rajčata nikdy nezalévejte ledovou vodou přímo ze studny. Studená voda rostlinám způsobuje teplotní šok a může zpomalit růst. Ideální je odstátá voda ohřátá sluncem. Zdroj: Pixabay

Každý typ se hodí na něco jiného 

Při výběru rajčat je dobré přemýšlet hlavně nad tím, co od pěstování očekáváte. Pokud chcete dlouhodobou sklizeň čerstvých plodů a nevadí vám pravidelná péče, bývají lepší volbou tyčková rajčata. Nabízejí obrovské množství odrůd, od klasických masitých rajčat až po drobná cherry rajčátka. Keříkové odrůdy naopak ocení lidé, kteří hledají jednodušší pěstování bez neustálého vyštipování a vyvazování. Jsou praktické do truhlíků, menších prostor i pro sezónní chalupáře. Řada zahrádkářů dnes kombinuje oba typy. Tyčková rajčata pěstují ve skleníku pro průběžnou sklizeň a keříková venku na zpracování větší úrody. 

 Zdroj info: Sazenička, Better Homes & Gardens