Zahrada

Trvalky, které svým květem zdobí zahrady nejdéle

Od   | 

Blíží se podzim – jedno z ročních období, které je vůbec nejvhodnější k zakládání nových trvalkových výsadeb. Možná se také právě chystáte nakoupit sazenice trvalek a pustit se do tvorby vlastního dlouholetého záhonu, který vám svým kvetením bude dělat radost od jara až do podzimu. Nezapomeňte tak do něj zakomponovat ty správné “držáky”, díky nimž bude váš záhon neustále plný barev. Pár si jich níže představíme.

Pořiďte si na zahradu nezámrzný ventil

Málo známá ratibida

Ratibida je takzvaná trvalka prérijního charakteru, která pochází ze Severní Ameriky, tudíž jí vyhovuje teplé, suché stanoviště s nedostatkem vláhy a propustná hlinitopísčitá půda. Zkrátka ideální nenáročná rostlina milující sluneční paprsky. Navíc nejde ani o žádnou drobnou květinku, ratibida dorůstá až do výšky 1 m a někdy i více. Její květy mají výrazný kuželovitý terč a jemné, povislé jazykovité okvětní lístky. Ratibida (Ratibida columnaris var. pulcherrima) má květy tmavě hnědočervené se žlutými okraji. Ratibida zpeřená (Ratibida pinnata), kterou jde ale narozdíl od její sestry všeobecně hůře sehnat, se zase pyšní výraznými žlutými květy trochu připomínající rovněž skvělou třapatku zářivou. Kromě zmíněných a nepřehlédnutelných barevných odstínů vás květy potěší i množstvím a vytrvalostí – na jedné rostlině jich tak můžete najít až 15, a to od července až do září.

Ratibida vám poděkuje za sluncem prozářené stanoviště. Vlhko v lásce nemá. Zdroj: Alexandra Kuklová

Proměnlivé zápleváky

Pokud milujete kopretiny, budete milovat i zápleváky. Záplevák, latinsky Helenium, je opět perfektně nenáročná, vyšší a velmi nápadná trvalka s nezapomenutelnými květy, které během kvetení postupně mění barvu, takže uspokojí i náročnější pozorovatele – především tak fanoušky dynamiky a proměnlivosti. Ovšem existují i kultivary bez výraznějších změn v barvě květu, jež naopak potěší milovníky stálosti. A tak si každý přijde na své. V čem se ale všechny zápleváky víceméně neliší, je délka kvetení trvající zpravidla od července do září. Stejně tak je to i s nároky na stanoviště. To by mělo disponovat živnější, vlhčí a propustnější půdou i orientací vůči slunci. Přibližně po 4 letech je dobré zápleváky rozsadit – rozmnožit dělením. 

Květy zápleváků během léta postupně mění barvu. Zdroj: Alexandra Kuklová

Venkovské plamenky

Plamenky latnaté, jinak také floxy a latinským názvem Phlox paniculata, jsou českými tradičními trvalkami, které by neměly chybět snad v žádné typicky venkovské zahrádce. Opět se řadí k těm nenáročnějším, vyšším a zejména déle kvetoucím – některé druhy zdobí svými výraznými květenstvími zahrady od června až do října. Floxy se hodí na slunné stanoviště a do běžné zahradní půdy. Vybrat si můžete z široké škály barev – od bílé přes růžovou až po fialovou či červenou. Žádnou výjimkou už dnes nejsou ani vícebarevné kultivary. Květy jsou nejen, že vhodné do vázy, ale pravidelným odstřihováním výhonů dosáhnete jejich opakovaného kvetení. Během léta je potěší zálivka s hnojivem.

Tradiční floxy vám provoní zahradu. Zdroj: Alexandra Kuklová

Originální bělotrny

Bělotrn (Echinops) je naším domácím evropským druhem, takže je docela možné, že jste ho  zahlédli růst někde okolo cesty nebo v příkopu. Jde o trsnatou trvalku, která má několik nádherně stříbřitých stonků a zelenošedé, pichlavé listy. Květy jsou typicky kulaté hlávky poseté drobnými a zpravidla modrými, fialkovými či šedobílými kvítky, jež v průměru mohou dosahovat až 5 cm. Bělotrn je velmi nenáročný na půdu – vyhovují mu ty suché a chudé. Miluje slunné, výhřevné stanoviště. Dorůstá do výšky cca 0,8 m a kvete přibližně od července do září. Kulovité květenství vyniká v kombinaci s okrasnými travinami, trvalkami se vzpřímeným charakterem růstu, také ve váze i vazbách. 

Bělotrn je svým vzhledem v záhonech nezaměnitelným elementem. Zdroj: Alexandra Kuklová

Fotogalerie:

Proč toaletu se sprškou?


You must be logged in to post a comment Login