Tři sousedské spory, které nejčastěji končí u soudu, a jak se jim vyhnout

Sousedské spory patří v České republice mezi časté důvody civilních soudních řízení. Podle dostupných údajů tvoří přibližně 10–11 % všech civilních sporů a řadí se tak svou četností hned za rodinné a zaměstnanecké spory. Když se neshody nevyřeší domluvou, často končí žalobou. Níže přinášíme přehled pěti častých sporů a také praktické rady, jak jim předcházet.

Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou. Zdroj: Pexels

Hluk a rušení nočního klidu

Pokud byste jako největší evergreen tipovali rušení nočního klidu, tipovali byste správně. V noci prostě chceme kvalitně a nerušeně spát a jak staré panelové byty, tak bohužel i mnohé nové developerské projekty, se potýkají s prachmizernou zvukovou izolací. S pořadatelem častých večírků, majitelem pololegální chovatelské stanice uštěkaných psů nebo s profi muzikantem, který mnoho hodin denně cvičí na nástroj a desátá večerní jeho múzám nic moc neříká, nám velmi snadno „rupnou“ nervy a po několika policejních výjezdech, které nic moc neřeší, dáme záležitost k soudu. Na takové řešení máme samozřejmě právo.

Baterie se šesti druhy proudů: Která to je a kam pro ni?

Doba nočního klidu je ukotvena hned ve dvou zákonech,  a to v zákoně o ochraně veřejného zdraví („Noční dobou se pro účely kontroly dodržení povinností v ochraně před hlukem a vibracemi rozumí doba mezi 22.00 a 6.00 hodinou) a v zákoně o některých přestupcích „Dobou nočního klidu se rozumí doba od dvacáté druhé do šesté hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována.“ Je tedy zjevné, že záměrem zákonodárce bylo skutečně přimět občany k dodržování nočního klidu a jeho porušování trestat.

Rozhodně však doporučujeme postupovat postupně a soudnímu sporu se vyhnout: Nejprve se sousedem vstřícně a konstruktivně promluvte. Nemusí si být vědom toho, jak moc vás hluk obtěžuje. Následně se v případě dalších potíží můžete obrátit na městkou policii, která může narušitele nočního klidu pokutovat. Soudní cesta je až poslední a je fér přiznat, že náročná s nejistým výsledkem. Pokud je však situace velmi závažná a vy se měsíce nevyspíte a jiná řešení byla vyčerpána, s dobrým právníkem se soudního řešení nebojte. Rušení vždy dokumentujte, nahrávejte, zaznamenávejte, opatřete si i svědectví sousedů. Spor pak je reálné vyhrát. Mimochodem, ohradit se můžete i proti hluku přes den. I ten může být seznán jako porušující přiměřenou míru pro místní poměry a tedy obtěžování. Počítejte však s tím, že přes den jsou normy méně přísné. Obrátit se můžete na příslušnou hygienickou stanici. 

Vlastníkem starého plotu je ten, kdo jej postavil. Pokud to již nelze zjistit, je plot ve spoluvlastnictví o náklady a údržbu se musí obě strany podělit. Zdroj: Balakryl

Kdo má zaplatit plot

Dalším soudním evergreenem je všechno, co souvisí s hranicí pozemku. Její přesné vymezení, nepřesnosti nebo nejasnosti v katastru nemovitostí, a typicky a zejména plot. Dokud stojí, většinou se nic neřeší. Ale časem je potřeba jej udržovat, nebo dokonce vyměnit. Nebo jsou pozemky neoddělené a kdo tedy stavbu plotu platí? Dnes se mohou částky za poctivý plot nebo zeď vyšplhat do astronomických výšin, není proto divu, že vznikají tyto spory. Nuže, pravidlo je zde poměrně jednoduché – vlastníkem starého plotu je ten, kdo jej postavil. Pokud to již nelze zjistit, je plot ve spoluvlastnictví o náklady a údržbu se musí obě strany podělit. Žádné pravidlo pravé ruky již neexistuje. A pokud plot není? Povinnost mít pozemek oplocený neexistuje, stačí jiný typ označení nebo rozdělení. Proto plot klasicky zaplatí ten – a následně bude vlastnit – kdo o oplocení stojí více. Tato situace ale typicky může být nespravedlivá, kdy jedna strana nezájem o oplocení předstírá, aby se vyhnula nákladům, a následně z něj také těží.  I v situaci stavby nového plotu se tedy považuje za ideální se domluvit na sdílení nákladů, což je nejjistější cesta k vyhnutí se aktuálním i budoucím sporům. 

Dalším častým sporem je kouř. Postavte gril tak, aby sousedovi nekouřil „pod nos“. Zdroj: Primalex

Spory o kouř, zápach, světlo/stín, popadané ovoce

Toto jsou rovněž jedny z nejčastějších sporů. Soused, grilující na balkoně pod vámi. Prach, kouř, zápach. Denní hluk. Situaci řeší občanský zákoník v § 1013 upravuje tzv. imise, tedy vnikání hluku, prachu, kouře nebo zápachu z jednoho pozemku (nebo bytu) na druhý. „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“ 

Pozor však na kouzelnou formulaci „v míře nepřiměřené místním poměrům“. Zatímco u rušení nočního klidu sousedovým večírkem, které je prokazatelné a opakované, jste v právu poměrně jasně, u zápachu slepic nebo kokrhání kohouta na venkově může spor dopadnout ve váš neprospěch. U sporů o imise tedy vždy doporučujeme poradit se s právníkem a ještě více položit důraz na řešení domluvou. 

Barvy patří do koupelny: Které jsou trendy?

8 kroků, jak se vyhnout soudnímu sporu 

1) Pozvěte souseda na kávu a o situaci si promluvte. Je to často překvapivě účinné, zejména, pokud od začátku působíte sice mile a vstřícně, ale odhodlaně věc případně řešit i dál. 

2) Pokud to nepomůže a bydlíte v bytovém domě, zapojte do dialogu SVJ. 

3) Pokud je věc přestupkem, jako je např. rušení nočního klidu, zavolejte policii. 

4) Zajistěte si svědectví sousedů, posudek hygienické stanice, měření imisí, sesumírujte důkazy, které máte atd. – a znovu a pádněji, s podklady v ruce, si promluvte se sousedem. V této fázi bývá někdy dialog mnohem účinnější – vaše odhodlání žalobu v nejhorším případě podat je již patrné. 

5) Poraďte se s právníkem. 

6) Sepište a zašlete předžalobní výzvu. 

7) Zkuste řízenou mediaci sporu. 

8) Pokud vše selže a věc doputuje k soudu, pamatujte, že smír či mimosoudní řešení můžete uzavřít i v průběhu sporu. 

Zdroje: 

Občanský zákoník 

https://sever.rozhlas.cz/sousedske-spory-nejcastejsi-priciny-a-moznosti-jejich-reseni-ocima-advokata-9303842

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/519209-sousedske-spory-nemusi-koncit-u-soudu-upozornuji-pravnici-chce-to-ale-vuli-se-dohodnout