Škůdci: Ne každý nezvaný host na zahradě je nepřítel

Když se řekne škůdce, většině zahrádkářů se orosí čelo. Představíme si děravé listy, okousané plody, žloutnoucí rostliny. Není divu, poctivě vypiplanou úrodu nechceme přenechat hladovým vetřelcům. Jenže co když někteří z těchto škůdců ve skutečnosti nejsou až tak špatní, jak se zdají? Co když příroda ví, proč je do naší zahrady posílá? Mnozí z nich jsou podceňovaní, a právě díky nim může vaše zahrada fungovat bez chemie a s větší rozmanitostí.

Nechte malý kousek zahrady zarůst. Například trávu nesekejte dohola, nechte růst kopřivy, pcháče, bodláky nebo řebříček. Právě taková místa poskytují útočiště housenkám motýlů, larvám pestřenek nebo zlatooček. Navíc přitahují i hmyz, který slouží jako potrava pro ptactvo. Zdroj: Unsplash

Mšice

Ano, začneme u nich. Mšice jsou bezesporu postrachem každého pěstitele. Jejich kolonie dokážou během pár dní znehodnotit celé rostliny. Jenže právě ony jsou klíčovým článkem potravního řetězce.

Larvy slunéček, zlatooček nebo pestřenek si na mšicích doslova pochutnávají. A nejen ony. Mšice jsou důležitou potravou i pro některé druhy sýkorek, škvorů a pavouků. Bez mšic by se v zahradě neudrželi tito predátoři, a bez nich bychom zase byli bez obrany proti dalším škodlivým druhům. Jinými slovy, mírná invaze mšic může být impulzem k přirozenému nastavení rovnováhy. Když je nezaženete chemickým postřikem hned první den, mohou přilákat své přirozené nepřátele, kteří vám později pomohou s mnohem horšími problémy.

Kam pro lampy do zahrady?

Housenky

Zavíječi, bekyně, osenice, babočky, lišaji… housenky žerou listy a květy, ale zároveň jsou zásadní potravou pro ptáky, ježky i hmyz. A nejen to, mnoho motýlích druhů, jejichž dospělce obdivujeme při letu nad záhony, začíná právě jako škůdce v podobě nenasytné housenky.

Zahrady, které nabízejí prostor i pro pár okousaných listů, přitahují víc druhů motýlů. Například housenky babočky kopřivové se živí kopřivami. Pokud jim v koutku zahrady ponecháte prostor, získáte nejen krásného motýla, ale i přirozený způsob, jak regulovat růst kopřiv. A než se z housenky stane motýl, mohou si na ní pochutnat sýkory nebo žluny. Oba ptáky, kteří pomáhají držet v šachu skutečné škůdce dřeva i plodin.

Škvoři

Škvoři jsou často považováni za odpudivé tvory, kteří se živí květy, plody a mladými výhonky. Pravdou je, že ano, někdy si přikousnou. Ale většinu času jsou nočními predátory, kteří vyhledávají právě mšice, vajíčka jiného hmyzu a drobné larvy. Škvor obecný je jedním z nejúčinnějších přírodních regulátorů mšic a roztočů. Když mu na zahradě nabídnete úkryt – třeba hliněný květináč naplněný senem zavěšený dnem vzhůru – odmění se vám pravidelnou kontrolou škůdců. Navíc se nevyhýbá ani larvám třásněnek a svilušek, na které je jinak těžké najít přirozeného nepřítele.

Umístěte na zahradu hliněné květináče naplněné senem nebo slámou a dnem vzhůru – milují je škvoři. Pro zlatoočka můžete vyrobit jednoduché úkryty z vlněných rolí nebo svazků rákosu zavěšených pod střechou altánu nebo kůlny. Přirozené úkryty pomáhají i střevlíkům nebo pavoukům. Zdroj: Pixabay

Mouchy? Ano, ale ne ledajaké

Létající hmyz obecně nemá u zahrádkářů dobrou pověst. Ale zatímco mouchy domácí vám radost neudělají, pestřenky jsou vítanými pomocníky. Dospělci připomínají vosy, ale nekoušou ani nepíchají. Živí se nektarem a pylovými zrny, a tím pomáhají opylovat květy. Jejich larvy jsou však draví lovci mšic.

Pestřenky kladou vajíčka přímo do kolonií mšic, takže jejich potomci mají okamžitě obživu. Tento chytrý mechanismus z nich dělá jeden z nejúčinnějších přírodních regulátorů mšic. Navíc je přitahují květy jako kopru, fenyklu nebo samotný koriandr. Zkrátka rostliny, které do zahrady bez problémů zapadnou a mají i další benefity.

Kterou toaletu se sprškou vybrat a kam pro ni?

Larva zlatoočka

Dospělec se živí převážně pylem a nektarem, ale to hlavní kouzlo přichází v larválním stádiu. Larva zlatoočka je nenápadná, hnědavě šedá, s hákovitými kusadly, a neskutečně žravá.

Během několika týdnů svého larválního života zvládne zlatoočko spořádat desítky až stovky mšic denně. A nezůstává jen u nich. S chutí se pustí i do molic, svilušek, třásněnek nebo drobných housenek. Kromě živých škůdců si často poradí i s jejich vajíčky, čímž účinně přibrzdí další vlnu škod. Oproti chemickým postřikům má jednu velkou výhodu – pracuje cíleně, a přitom neruší rovnováhu v zahradním ekosystému. Larvy zlatooček je možné dokonce zakoupit ve specializovaných zahradnictvích jako biologickou ochranu. Pokud ale chcete přilákat ty přirozené, vysazujte rostliny jako kopr, kmín, koriandr nebo slunečnici. Zlatoočka milují jejich nektar a využijí je jako místo k nakladení vajíček.

Některé druhy přitahují predátory cíleně. Třeba řebříček, měsíček, brutnák, koriandr, kopr, kerblík nebo svazenka. Jsou plné pylu a nektaru, který dospělci dravého hmyzu potřebují jako zdroj energie. Vysévejte je průběžně, aby kvetly co nejdéle. Zdroj: Unsplash

Zdroj info: Přírodní zahrady, Hmyz našich zahrad, Biozahrada