Dětské pokoje

Sedm pravidel jak a kdy zařídit dětský pokoj

Od   | 

Je s podivem, že dětskému pokoji nebývá v počátečních plánech zařizování interiéru věnováno tolik prostoru jako ostatním částem domácnosti. Přitom je minimálně stejně důležitý jako zbytek bytu. Při menších rozměrech a větším počtu dětí nezbývá než prostor opticky nafouknout šikovně rozestavěným nábytkem, který dokáže splnit několik funkcí najednou. 

1. Kdy přestěhovat

Proces stěhování batolete do vlastního pokoje by měl být pozvolný a nenásilný. Rozhodně by neměl být spojen s narozením mladšího sourozence. Pokojík by měl nejprve sloužit jako herna. Zařizovat bychom jej měli novým nábytkem a počítat už s tím, že za rok či dva se tam přestěhuje i další děti. Rostoucí nábytek je pro podobné řešení ideální.

Součástí postýlky může být i přebalovací pult a bohaté úložné prostory.

2. Stejné zařízení pokaždé jinak

Máme-li více potomků, pak jsou výhodné kusy nábytku, které můžeme přestavovat a tím pádem rostou s dětmi. Nejsou to jen známé pracovní stoly a židle. Například z přebalovacího pultu sestavíte jiným složením stolek, z dětské válendy patrovou postel, pod níž se před nástupem do školy vejde pracovní koutek nebo další postel pro sourozence. Nikdo asi nevěří, že celé období od narození po ukončení vysokoškolských studií vystačí s jedním typem nábytku, ale neměla by vás čekat celková výměna. Podmínkou je volit střízlivé barvy.

Výhodou rostoucího nábytku je možnost přizpůsobení aktuální výšce dítěte. Zdroj: Delso

3. Jeden pokoj, dvě děti

Palandy všichni známe, kdo je neměl doma, setkal se s nimi na dětském táboře nebo na škole v přírodě. Moderní a vlastně ani praktické sice nejsou, posloužily však jako inspirace pro vylepšené varianty. Postele bytoví architekti radí umístit v různých výškách do písmene L, k té výše položené často vedou šikovné schůdky, které leckdy slouží k relaxaci i jako úložné prostory. Máte-li prostoru víc, volte sice samostatná lůžka pro každé z dětí, ale vyvýšená. Podobné řešení opět nabízí úložné prostory, pracovní kout, a co je nejdůležitější, dostatek prostoru.

Vhodné uspořádání dvou postelí je do tvaru písmene L

4. Trocha ergonomie nikoho nezabije

Nejvíc místa v místnosti zabírají vždy postele. Přesto by lůžko pro jedno dítě nemělo být užší než osmdesát centimetrů, a jakmile dítě dospěje do věku teenagera, mělo by mít postel širokou minimálně 90 až 100 cm a dlouhou alespoň 195 cm. Spodní lůžko patrových postelí by mělo být umístěno do výšky 40 cm a horní lůžko by pak mělo být 155 cm vysoko. Postel nahoře musí být opatřena bezpečnostní zábranou proti vypadnutí a matrace musí být od stropu vzdálena alespoň metr.

Dbejte na správná ergonomická pravidla

5. Odkryté pódium

Do prostorově omezeného dětského pokoje se ideálně hodí i různá pódia. Můžeme pod ně umístit lůžko a na nich zbudovat pracovní kout, posloužit mohou i na hraní. Praktické je pódium, jehož horní část se dá v půlce odsunout. Během chvíle tak získáte místo k sezení i stolek, kde se dají hrát třeba společenské hry, a útroby pak nabízejí velkorysé prostory pro boxy s hračkami. Pokud se obě části přisunou k sobě, vznikne prostor, kam si lze zalézt třeba s knížkou. Stejně praktické je i pódium odkryté ve spodní části.
Malým pokojům sluší i mobilní nábytek, který však není určený pro trvalé užívání, ale spíš jako nouzové řešení. Výjimku tvoří mobilní kontejnery, které pojmou stejné množství věcí jako ty postavené napevno, ale můžete s nimi bez potíží manipulovat.

V místnosti s vysokými stropy můžete instalovat i loftové postele. Zdroj: Tumidei

6. Na barvy se ptejte

Děti jsou ve vnímání barev překvapivě konzervativní. Nevnucujte jim vlastní vkus, naopak se zajímejte o ten jejich. Pokud jsou ještě malé, zvolte korpusy v přírodním, spíše neutrálním tónu, pestrost doženete hračkami, knížkami a textilními doplňky. Při vstupu do dětského pokoje bychom měli pociťovat především harmonii. Barvy na stěnách, podlahu a nábytku volte tón v tónu. Police ponechte otevřené a dejte prostor hračkám a knihám, které do místnosti vnesou barevnost.

Obývá-li jeden pokoj kluk i holka, pak jejich teritoria můžete oddělit barvami

7. Stůl a židle už pro batole

Stůl a židli pořiďte už pro dítě předškolního věku, s nástupem do školy je to naprostá nezbytnost. Stůl by měl mít nastavitelnou pracovní desku, která se snadno přizpůsobí věku. Umístěn by měl být u přirozeného zdroje světla, tedy u okna, ne však proti němu, aby dítě nerozptyloval pohled ven. Pravákovi by mělo světlo dopadat zleva, u leváka tomu bude přesně naopak, tedy zprava. Důležitý je i umělý zdroj světla, tedy stolní lampa, u které platí stejná pravidla jako u přirozeného světla. Sourozenci, pokud jsou oba školou povinní, by měli mít pracovní kouty oddělené. Židle by měla být rovněž nastavitelná a umístěna na pevné středové podnoži. U židle na kolečkách se budeme řídit věkem dítěte. Pro mladší školní věk je nevhodná, pro studenty naopak vyhovující. 

Nepodceňte výběr správné pracovní židle. Zdroj: Delso

Fotogalerie:

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login