Zahrada

Samovýsevné druhy zeleniny aneb úroda bez námahy

Od   | 

Zajímáte se o permakulturu neboli trvale udržitelnou a neustále se obnovující produkci? Nebo jen rádi zkoušíte na své zahradě nové principy pěstování, případně hledáte způsoby zahradničení, které vám ulehčí práci, protože z vás nadšený zahrádkář asi nikdy nebude? Začněte s pěstováním rostlin, které se množí samovýsevem. Potěší vás dvojnásob.

Co je to samovýsev?

Samovýsevem rozumíme schopnost některých rostlin opakovaně se udržet na stanovišti. Taktika přežití takových zpravidla jednoletých či dvouletých rostlin spočívá především ve vysoké produkci semen, jejich následném vysemenění v okolí a vzejití. Jednoduše řečeno to znamená, že pokud tyto samovýsevné druhy necháme na daném stanovišti vykvést a vytrousit okolo spousty semen, tak buď ještě na podzim téhož roku, nebo až na jaře příští rok z nich vyrostou nové rostliny, a to celé bez našeho většího přičinění.Typickým příkladem samovýsevu může být například pro pečlivé zahrádkáře nepopulární plevel, který se objeví i bez toho, aby jej někdo vysel. Využití této schopnosti u kulturních plodin je jen další krokem k dokonale funkční a přírodě blízké užitkové zahradě i bez pracného sběru semen, sušení a vysévání. 

Půda pro samovýsev by měla být čistá a kyprá. Zdroj: Pixabay

Jak na to?

Jistě už se vám někdy stalo, že jste na své zahradě objevili rostlinu, o které víte, že není vytrvalá a k jejímu výsevu či výsadbě došlo už minulý rok. Ano, i tak jednoduše a bez práce může samovýsev fungovat. Pokud však chceme tuto schopnost některých druhů podpořit cíleně, je lepší i efektivnější tomu trochu pomoci a dodržet pár pravidel. Semenům k dobrému ujmutí pomůže, když zeminu v okolí “produkční” rostliny upravíte, zejména odplevelíte a prokypříte, případně odstraníte mulč. Kvalitní budoucí úrodě rovněž pomůže, pokud nenecháte vykvést či odstraníte květy neperspektivních a nezdravě vypadajících rostlin. A jestliže si myslíte, že by se samovýsevnému druhu kulturní plodiny mohlo lépe dařit na jiném stanovišti, než je nyní, můžete rostlině ustřihnout květy a semínka z nich “vysypat” na nově vybraný záhon. Kvůli konkurenci a správnému vývoji rostlin je potřeba plochu se samovýsevem udržovat bez plevelů a u mladých rostlinek realizovat probírku a vyjednotit je do adekvátních rozestupů.

Sléz maurský vás potěší i svým vzhledem. Zdroj: Pixabay

Rostliny vhodné pro samovýsev

Nejdříve začneme oblíbenou salátovou neboli listovou zeleninou. Pro samovýsev se hodí například polníček kozlíček, který si můžeme čerstvý užívat brzy zjara i přes zimu – jde totiž o přezimující zeleninu. Stejně tak vám v tomto směru poslouží i roketa. Tu když necháte v létě vykvést, tak si s ní během podzimu a až do zimy můžete zpestřovat jídelníček. Milovníky nepříliš “profláklých” druhů zcela jistě zaujme sléz kučeravý, z jehož listů je prý výborná polévka. Je to velká a velmi plodná listová zelenina, tudíž vám k užitku postačí jen pár rostlin. Jedlými listy a také květy vás očaruje příbuzný sléz maurský. Skvělá je pro takové pěstování i lebeda (divoký špenát), jež se hojně pěstovala za časů našich babiček. U lebedy je dokonce možné si vybrat hned z několika druhů, respektive barev – od žluté přes zelenou až po fialovou. Samovýsevem se rovněž snadno množí i dobře známý mangold. Netradiční salát si připravíte zase ze šruchy seté.

Do salátů je skvělá i téměř zapomenutá šrucha. Zdroj: Pixabay

Kromě výše zmíněných rostlin, u kterých není samovýsev ničím zvláštním, je možné na zahradě tímto způsobem pěstovat i rajčata. Ovšem nejde o klasická rajčata, nýbrž o takzvaná rajčata divoká, která mají plody asi o velikosti rybízu. Tento druh rajčat je odolnější proti škůdcům i chorobám a jejich pěstování je téměř bezúdržbové. Na stanovišti vám další rok snadno vzejdou z nesesbíraných či zapomenutých plodů. No a kromě jednoletek či dvouletek se nám na zahradě mohou samovýsevem rozmnožit i některé užitkové trvalky, například cibule zimní (sečka), česnek medvědí či rukola.

Rajče divoké vám na stanovišti bez námahy vyroste i další rok. Zdroj: Canstockphoto

Fotogalerie:

Jak se správně starat o trávník?


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login