Články

Rozhrada: Komu patří plot a co dělat, když na pozemku žádný není

Od   | 

Je mnoho důvodů, které mohou vyvolat sousedské spory – jedním z nich je nejasnost v otázce hranic pozemků a vlastnictví plotu. A tak neškodí si  připomenout, komu patří plot, kdo se o něj musí starat a také si řekneme, kam ho postavit nemůžete.

Co je rozhrada?

Pod tímto pojmem si můžete představit vše, co rozděluje dva pozemky ležící vedle sebe. Může jít například o uměle vytvořenou bariéru (plot či zeď mezi sousedními pozemky), ale také o bariéru vzniklou přirozeně (potok, brázda, stromy). Pojem rozhrada podrobně upravuje občanský zákoník (NOZ), konkrétně § 1024–1028. Dle tohoto zákona mají vlastníci pozemků povinnost udržovat rozhradu v takovém stavu, aby sousedovi nevznikla škoda, ale také, aby nehrozilo, že hranici mezi pozemky nepoznáte.

Rozhrada může být přirozená, ale také uměle vytvořená. Zdroj: shutterstock.com

A komu rozhrada patří?

NOZ upravil část o tom, že rozhrada spadá do společného vlastnictví majitelů sousedících pozemků. Současně máte ze zákona povinnost dělit se rovným dílem o náklady za údržbu rozhrady. Tímto způsobem se NOZ snaží předejít situaci, kdy je rozhrada mezi pozemky dlouhá desetiletí a není možné určit, komu vlastně patří. I zde jsou však dvě výjimky.

  1. Výjimka: Pokud má rozhrada dvojitý charakter – například dva ploty stojící vedle sebe. V tuto chvíli se každý ze sousedů stará o svoji rozhradu.
  2. Výjimka: Pokud jeden ze sousedů vybudoval rozhradu na vlastní náklady, není rozhrada majetkem obou sousedů. Z toho však plyne povinnost vlastníka o rozhradu pečovat a udržovat ji na svoje vlastní náklady.

Pokud vaše zahrady rozděluje zeď, může ji každý vlastník používat do její poloviny. To znamená, že pokud je zeď tlustá 20 centimetrů, můžete si do svých 10 centimetrů vytvořit výklenek.

I živý plot může sloužit jako hranice dvou pozemků. Zdroj: shutterstock.com

Zákazy a příkazy?

Není váš a sousedův pozemek oddělen nijak zvlášť a panují mezi vámi nepřátelské sousedské vztahy? Pak můžete podle § 1027 požádat soud o to, aby sousedovi povinnost postavit plot uložil. K tomu, abyste s žalobou uspěli, musíte prokázat, že oplocení potřebujete nezbytně k nerušenému výkonu vašich vlastnických práv.

Současně musí být vaše žádost objektivní, nemůže jít jen o jednání vedené vašimi pocity. Objektivním důvodem může být například sousedův pes, který běhá i po vaší zahradě, případně sousedovy děti, které hrají na vaší zahradě fotbal. Soud rovněž přezkoumá, zda by nebylo výhodnější, kdybyste plot mezi pozemky nepostavili vy sami. I zde nemůže chybět názor stavebního úřadu.

Setkat se můžete i s případy, kdy je postavení oplocení přímo zakázáno. Taková situace může nastat třeba v situaci, kdy by oplocení vašeho pozemku bránilo užívání dalších pozemků. Pozemek nemůžete oplotit ani v aktivní zóně záplavových území, oplotit nesmíte ani les – výjimku mají lesní školky a obory,

Dopřejte si originální svítidla na svou zahradu

Máte pochybnosti o tom, kde je hranice pozemku?

Ještě před změnou v občanském zákoníku se v případě pochybností zavolal geodetický pracovník, který určil, kde je hranice sousedních pozemků. To se však po aktualizaci NOZ změnilo. V současnosti se mnohem více zaměřuje na samotné vlastníky a rozum.

Jestliže byla hranice mezi vašimi pozemky stará a nyní je již nečitelná, mohou se hranice pozemku opět stanovit podle poslední pokojné držby, případně podle slušné domluvy. Jinými slovy by to bylo podle stavu, který platil do teď. Pokud se chcete vyhnout vzniku pokojného užívání pozemku se sousedem, požádejte o vymezení hranic geodetem s dostatečným předstihem.

Důvodem k oddělení pozemků plotem může být pes pobíhající po zahradě. Zdroj: pexels.com

Kdy se můžete dostat k soudu?

Pokud se sousedé nejsou schopni domluvit o vymezení hranice pozemku, může jejich hranice určit soud. To se děje většinou v případech dvojího charakteru.

Když je hranice pozemku „subjektivně“ sporná

Do této situace se dostanete, když hranice pozemku existuje, ale příslušní vlastníci se na jejím proběhu neshodnou. Typicky se jedná o situaci, kdy hranici pozemku tvoří přirozená bariéra (potok, polní cesta), ale druhá strana nesouhlasí s tím, že lze tuto bariéru považovat za hranici pozemku.

Když je hranice pozemku „objektivně“ neurčitelná

Do této situace se dostanete, když není možné hranici mezi pozemky nijak určit – a současně není v terénu žádná přirozená hranice. To se děje například při sesuvech půdy, u rozsáhlých polností, neregulovaného vodního toku. Soudní řízení se v tomto okamžiku pohybuje na hranici sporného a nesporného řízení. Soud zvažuje jak znalecký posudek geodeta, tak i historické exkurzy do vlastnických vztahů.

Fotogalerie:

Proč si pořídit toaletu se sprškou?

 

 


Komentáře

You must be logged in to post a comment Login