Rajčata vám po dešti popraskala? Příště tomu můžete předejít

Některé letní bouřky dokážou připravit nepříjemné překvapení. Ještě večer visí na rostlinách krásná, téměř dozrálá rajčata a druhý den mají přes bok hluboké praskliny. Často se pak hledá viník v chorobách, nedostatku živin nebo špatné odrůdě. Ve většině případů je ale příčina mnohem prostší. Po delším suchu přijde velká dávka vody a plody ji nestihnou zpracovat tak rychle, jak by potřebovaly. Něco se sice ovlivnit nedá, ale správnou péčí lze riziko popraskání překvapivě výrazně omezit. 

Když je vody najednou příliš 

Rajčata hospodaří s vodou velmi citlivě. Pokud několik dní téměř neprší, půda vyschne a rostlina růst zpomalí. Jakmile pak přijde vydatný déšť, kořeny začnou během krátké doby přijímat velké množství vláhy. Plody se doslova přepijí a jejich dužnina zvětší objem rychleji, než se dokáže roztáhnout slupka. Právě tehdy vznikají typické trhliny. Někdy vytvoří jen kruh kolem stopky, jindy se táhnou po celé délce plodu. Záleží nejen na intenzitě deště, ale také na odrůdě, stupni zralosti i tom, jak dlouho byly rostliny předtím bez vody. Je dobré vědět, že nejde o infekční onemocnění. Prasklina vzniká mechanicky, podobně jako když se přefoukne balonek. 

Zalévat méně často neznamená zalévat nepravidelně 

Mnoho lidí dělá stejnou chybu. Dokud rajčata vypadají svěže, nezalévají vůbec. Když začnou listy svěšovat, dostanou několik konví najednou. Rostlině sice voda pomůže, ale plody tím dostanou zabrat. Mnohem lepší je udržovat půdu pokud možno ve stejné vlhkosti. Neznamená to denní zalévání. Důležitější je, aby zemina nikdy úplně nevyschla a následně nebyla během jedné hodiny přemokřená. 

V horkém létě se vyplatí občas zkontrolovat vlhkost několik centimetrů pod povrchem. Horní vrstva může působit suchá, zatímco níže mají kořeny vody stále dost. Zbytečně častá zálivka pak může napáchat více škody než užitku. 

Rajčata určená k běžné spotřebě můžete sklízet už ve chvíli, kdy jsou téměř vybarvená. V pokojové teplotě bez problémů dozrají a zároveň budou méně ohrožená popraskáním při náhlé změně počasí. Zdroj: Pexels

Mulč pomáhá víc, než se na první pohled zdá 

Vrstva posekané trávy, slámy nebo jiného organického materiálu není jen prostředkem proti plevelu. Funguje především jako přirozená ochrana půdy před rychlým vysycháním. Po několika horkých dnech bývá rozdíl mezi zamulčovaným a nezamulčovaným záhonem překvapivě velký. Tam, kde si zemina udrží vlhkost déle, nejsou změny tak prudké ani po silném dešti. Rostlina pak nemusí během několika hodin přijmout tolik vody naráz. Čerstvě posekanou trávu je ale lepší rozprostřít jen v tenčí vrstvě. Příliš vysoká vrstva může zahnívat a za vlhkého počasí zadržovat kolem stonků zbytečně mnoho vlhkosti. 

Přezrálé plody praskají nejčastěji 

Možná jste si všimli, že první zelené plody bývají po bouřce bez poškození, zatímco největší červená rajčata popraskají během jediné noci. Není to náhoda. S dozráváním slupka postupně ztrácí část své pružnosti. Čím déle rajče zůstává na rostlině, tím obtížněji zvládá náhlé zvětšení objemu. Pokud meteorologové předpovídají vydatné srážky, vyplatí se sklidit všechny plody, které už začínají měnit barvu. Bez problémů dozrají i doma. To platí zejména u velkoplodých odrůd, které bývají k praskání citlivější než drobná cherry rajčata. 

Ani skleník není zárukou 

Na první pohled by se mohlo zdát, že pod střechou tento problém mizí. Jenže právě ve sklenících bývá často způsoben jinak. Během slunečných dnů zde teploty snadno překročí třicet stupňů. Půda rychle vysychá a večer pak rostliny dostanou vydatnou zálivku. Výsledek je podobný jako po prudkém dešti venku. Kořeny začnou rychle nasávat vodu a plody mohou popraskat. Pomáhá pravidelnější zálivka menšími dávkami i důsledné větrání. Nižší teplota znamená pomalejší odpařování vody a menší stres pro rostlinu. 

Pokud praská většina úrody, zaměřte se na půdu. Na lehkých písčitých půdách dochází ke kolísání vlhkosti mnohem rychleji než na půdách s vyšším obsahem organické hmoty. Pravidelné zapravování kompostu zlepšuje schopnost půdy vodu zadržovat, což pomáhá nejen proti praskání rajčat, ale i během letních veder. Zdroj: Pixabay

Vyplatí se přihlížet i k odrůdě 

Při výběru osiva většina lidí řeší hlavně chuť nebo velikost plodů. Jen málokdo věnuje pozornost tomu, zda je odrůda náchylná k praskání. Kdo pěstuje rajčata delší dobu, často si všimne, že některé odrůdy praskají pravidelně a jiné téměř vůbec. Není to náhoda. Šlechtitelé dnes u části odrůd uvádějí vyšší odolnost proti praskání plodů, takže pokud vás tento problém trápí každé léto, stojí za to zaměřit se při výběru osiva i na tuto vlastnost. To samozřejmě neznamená, že odolná rajčata nikdy neprasknou. Při extrémních výkyvech počasí se tomu nevyhnou ani ona, jen bývá poškození méně výrazné. 

Dobrou pověst mají například hybridní odrůdy Mountain Magic F1, Crimson Crush F1 nebo oblíbené cherry rajče Sungold F1, které bývají při kolísání vláhy spolehlivější než řada velkoplodých masitých rajčat. Zdroj: Pexels

Popraskané rajče nemusí skončit v koši 

Ne každá prasklina znamená znehodnocený plod. Pokud je poškození čerstvé, suché a dužnina nezačíná měknout, můžete rajče bez obav sníst. Jen není vhodné dlouho čekat. Otevřenou trhlinou se snadno dostanou dovnitř bakterie nebo plísně a plod se začne kazit mnohem rychleji než nepoškozené rajče. Jestliže se naopak v prasklině objeví tmavé skvrny, měkká místa nebo známky hniloby, je lepší takový plod vyřadit.  

Letní bouřky úplně přelstít nejdou. Přesto bývá mezi jednotlivými zahradami velký rozdíl. Tam, kde rajčata během celé sezony netrpí střídáním sucha a přemokření, zůstává po prudkých deštích většina úrody nepoškozená. Právě pravidelnost v péči bývá účinnější než jakýkoli jednorázový zásah ve chvíli, kdy už jsou první plody popraskané. 

Zdroj info: Přírodní zahrady, Achieving Sustainable Cultivation of Tomatoes

Zatančete si s námi