Zahrada

Rady a tipy: Jak chytře na řízkování?

Od   | 

Řízkování se řadí k nejběžnějším způsobům vegetativního rozmnožování rostlin. Není divu, jde o celkem snadnou a hlavně levnou metodu, jak získat spoustu nových rostlin téměř zdarma. Neexistuje však pouze jeden a správný způsob řízkování, ale hned několik. Záleží totiž na tom, který rostlinný rod či přímo druh se zrovna chystáme množit. Zjistěte, jaké jsou vaše možnosti. 

Vrcholové řízky – bylinné

Jak už samotný název napovídá, půjde o řízkování bylin, tedy rostlin s měkkými listy a nezdřevnatělými stonky. A jelikož je množení vrcholovými bylinnými řízky velmi efektivní a má vysoké procento úspěšnosti, jde snad o tu nejznámější a nejčastěji využívanou metodu řízkování. K tomuto způsobu rozmnožování bylin se používají vrcholy neboli konce výhonů, jež by měly disponovat alespoň 3 listy nebo páry listů, z čehož ty nejníže rostoucí (spodní) je potřeba zkrátit, aby došlo ke zmenšení odpařovací plochy. Takto připravené vrcholové řízky už je jen potřeba zasadit do vhodného pěstebního substrátu. 

Ze staršího muškátu můžete snadno získat hned několik zdravých rostlin. Zdroj: Pixabay

Bylinnými vrcholovými řízky se množí například muškáty či fuchsie. Rozdíl mezi těmito dvěma zmíněnými druhy je v rychlosti jejich zasazení do nádoby. Fuchsie typicky rychle uvadají, takže je potřeba řízky ihned zapíchnout do substrátu. Naopak muškáty mají tendenci uhnívat, tudíž je lepší řízek ponechat přibližně 10 hodin zaschnout na vzduchu a teprve až pak jej zasadit. 

Vrcholové řízky – mírně zdřevnatělé

Byliny jsou byliny, ale z jakých rostlin získat mírně zdřevnatělé řízky? Převážně z těch, které pochází od našich jižních sousedů a v našich klimatických podmínkách je většinou pěstujeme v nádobách. Blíže tak jde například o citroníky, pomerančovníky, fíkovníky, kiwi, kamélie, ale také v našich zahradách běžně rostoucí azalky či růže. Narozdíl od velmi dobře zakořeňujících a výše zmíněných bylinných řízků, mají tyto mírně zdřevnatělé se zapuštěním kořenů větší problém, a proto potřebují trochu více času a trpělivosti s neustálým udržováním vlhkého substrátu. Z tohoto důvodu je vhodné řízkům trochu ulehčit start, a to jejich výsadbou do substrátu z minerální vlny, kterou možná znáte spíše jako stavební izolační materiál. Před zasazením pomůže i namočení řízků do práškového růstového hormonu (př. Rhizopon). Kořeny se vytvoří cca po 10 týdnech.

Jako vhodný množitelský substrát lze zvolit směs rašeliny a písku. Zdroj: Zdroj: Pixabay

Listové řízky

V tomto případě si na své přijdou příznivci pokojovek, hlavně begonií, afrických fialek, gloxinie či tořivek. Právě zmíněné begonie jsou ideální k množení listovými řízky, kdy stačí listům na jejich rubu řezem narušit listovou žilnatinu a takto je položit na vlhký substrát a zatížit je malými kamínky nebo připevnit klipy pro rostliny, případně drátkem ohnutým do U. Z jednoho listu tak můžeme získat hned několik rostlinek. Podobný způsobem je získání řízků z části listu, který stačí ostrým nožem rozdělit na čtverce o velikosti cca 2 cm a ty poté rozložit nebo svisle zapíchat do množitelského substrátu. A je hotovo.

Rychlejšího zakořenění jakýchkoliv řízků můžeme docílit vytvořením “skleníku” pomocí průhledné fólie. Zdroj: Pixabay

Pokojové rostliny s tučnými listy, mezi které patří třeba tořivka, je možné zase úspěšně množit takzvanými řízky z listových žilek. Ty získáme jednoduše, a to vyříznutím pokračujícího řapíku (střední výrazné žilky), takže nám zůstanou dvě poloviny listu, které už stačí jen podélně, tedy celým místem řezu, zastrčit do substrátu. No a asi mezi nejméně pracné způsoby se řadí množení rostlin pomocí řízků z listových řapíků. Tento velmi oblíbený způsob spočívá pouze v odtrhnutí řapíku včetně listu, jež se poté zkrátí ostrým nožem na délku přibližně 3 cm a zapíchne do vhodného substrátu. Jde o ideální metodu, jak si namnožit například známou africkou fialku.

Dřevité řízky

Nyní upustíme od bylin a vrhneme se na množení maliníku, vinné révy, pustorylu, zlatice i mnohých dalších dřevin, k čemuž použijeme právě dřevité řízky. Ty by měly mít délku přibližně 25 cm a jejich horní konec by měl být seřezán rovně a spodní zase šikmo. Mezi horním a spodním koncem řízku bychom měli nechat ideálně 3 internodia (uzliny, očka, kolénka). Takto připravený řízek sázíme přibližně 3 cm hluboko buď do nádoby se substrátem, nebo přímo na záhon.

Řízkování je efektivní, rychlý a levný způsob, jak získat spoustu nových rostlin. Zdroj: Pixabay

Kořenové řízky

Rostliny, převážně však trvalky, se silným kořenovým systémem lze velmi snadno množit pomocí kořenových řízků, které se získávají odříznutím části kořenu u kořenového krčku ostrým nožem. Z kořenového řízku pak už jen stačí odstranit postranní kořínky a položit jej ve směru, ve kterém přirozeně do oddělení rostl, do substrátu a horní řeznou ránu zasypat jeho tenkou vrstvou (1 cm).

 

Fotogalerie:


You must be logged in to post a comment Login