Půvabných 85 metrů čtverečních: Příjemný apartmán s „opancéřovanou“ kuchyní

Jen minutu chůze od slavného Rothschild Boulevard se v jednom z telavivských domů ukrývá apartmán, který si získá pozornost hned na první pohled. Na ploše 85 metrů čtverečních spojuje to, co se na první pohled může zdát neslučitelné: strohou industriální estetiku, jemnost bauhausovských linií i lehkost prázdninového městského útočiště. Výsledkem je interiér, který nepůsobí jako okázale zařízený luxusní byt, ale jako promyšlený, tichý a velmi stylový prostor, v němž má každý detail své místo.

Velkou devízou prostoru jsou velká okna. Zdroj: Dafna Liya Gravinsky

Jeden z nejzajímavějších plusových bodů tohoto apartmánu spočívá v tom, jak pracuje se světlem. Vysoká černě rámovaná okna sahající téměř od podlahy ke stropu vpouštějí dovnitř obrovské množství denního světla a dělají z celého prostoru doslova městský skleník v dobrém slova smyslu. Bílá výmalba, světlé podlahy a téměř asketická barevnost světlo ještě násobí, takže interiér působí vzdušně, čistě a neobyčejně klidně. Přesto nejde o sterilní minimalismus.

Sedačka s polohovacími mechanizmy, na které si skvěle odpočinete

Měkké závěsy, dřevo, textilie a zeleň za okny dávají bytu jemnost a lidskost, bez nichž by podobně strohý koncept snadno sklouzl k chladu. Denní část je řešená jako jeden velkorysý otevřený celek, kde na sebe navazují obývací pokoj, jídelna i kuchyně. Místnosti plynule přecházejí jedna v druhou. Právě tahle otevřenost je jedním z nejsilnějších znaků industriálně laděných interiérů: místo malých uzavřených pokojů sází na volnost, výšku a pocit, že se v prostoru dá volně dýchat. V tomto bytě je navíc všechno vybalancované tak, aby otevřenost nepůsobila neosobně, ale naopak velmi uvolněně. Obývací pokoj je zdařilou ukázkou toho, jak velký efekt může mít střídmost. Bílá pohovka s měkkými polštáři působí jako klidný ostrov, naproti kterému jsou umístěna jednoduchá tmavá křesla s čistými liniemi a subtilní konferenční stolek se skleněnou deskou. Tmavší koberec pod nábytkem prostor opticky uzemňuje a dodává mu hloubku. Nic tu není navíc, nic se nesnaží za každou cenu poutat pozornost, a právě proto celek funguje. Interiér nepůsobí dojmem katalogu, ale jako místo, kde se opravdu dá zpomalit, sednout si ke kávě a nechat ruch města za okny.

Ćerná „opancéřovaná“ kuchyně si okamžitě získá vaši pozornost. A díky plakátku za ní si určitě prozkoušíte svůj zrak – zajisté vám to „nedá“.  Zdroj: Dafna Liya Gravinsky

Jídelní kout u prosklené stěny patří k nejpříjemnějším částem apartmánu. Kulatý stůl a sestava ohýbaných židlí působí lehce, skoro kavárensky, a vnášejí do jinak přísně laděného prostoru trochu starosvětské elegance. Je to kout, který si neříká o velká gesta, a přesto má obrovské kouzlo. Právě tady vyniká spojení městského interiéru s okolní zelení, protože výhled z vysokých oken změkčuje celou kompozici. Člověk si snadno představí pomalou snídani, večerní sklenku vína i obyčejné posedávání, které je v dobře navrženém interiéru tím největším luxusem. Nejvýraznějším prvkem celého bytu je bezpochyby kuchyň. Tmavá linka s velkým ostrůvkem působí jako srdce celého prostoru. Černé plochy, kovový akcent, dlouhé lineární svítidlo a jednoduché barové stoličky sem vnášejí onu  industriální energii, která je jinak v bytě spíš jen naznačená. Právě kuchyň ukazuje, jak dobře může fungovat kontrast mezi světlým a tmavým, měkkým a tvrdým, jemným a technickým. Zatímco okolní interiér je téměř vzdušný, kuchyň ho uzemňuje a dává mu charakter.

Působivé je i to, jak byt pracuje s jednotlivými odpočinkovými zákoutími.  Vysoké závěsy tu měkce rámují francouzská okna a celý prostor má nečekaně poetickou atmosféru. Připomíná spíš klidný ateliér než městský apartmán v rušné čtvrti. A právě v tom je síla celého návrhu: umí být současný a přísný, ale zároveň jemný, klidný a téměř intimní. Celý apartmán je krásnou ukázkou toho, jak se industriální styl dá uchopit s lehkou rukou a bez laciných efektů. Nenajdeme tu přemíru dekorací, okázalé materiály ani snahu za každou cenu demonstrovat designérské ambice. Místo toho interiér stojí na proporci, světle, kvalitní kompozici a chytré práci s kontrastem. Bauhausovská střídmost se tu potkává s městskou syrovostí, ale výsledek nepůsobí tvrdě. Naopak je kultivovaný, měkký a mimořádně příjemný.

Ložnice má vedle sebe vlastní koupelnu. Jinak místnost s úzkým dvojlůžkem nenabízí více, než je třeba. Zaujmou záměrně rozdílné noční stolky – tady se na okázalost nehraje. Zdroj: Dafna Liya Gravinsky

Ložnice pokračuje ve stejném duchu, jen v ještě tišší poloze. Velká postel s čalouněným čelem v šedém tónu, bílé povlečení, jednoduché noční stolky a nenápadná světla po obou stranách vytvářejí prostor, který působí jako stvořený k odpočinku. Barevnost zůstává velmi utlumená, ale díky rozdílným texturám nepůsobí fádně. Jemný textil, hladké stěny, tmavší závěs a mozaikový povrch v sousedství koupelnové části dodávají ložnici hloubku. Není přeplněná, nesnaží se oslňovat, a právě proto působí elegantněji než mnohé mnohem dražší interiéry. 

Jak rekonstruovat osvětlení aniž byste museli sekat do stěn a stropu

Koupelna pak krásně potvrzuje, jak důsledně je celý apartmán vystavěný. Úzký, vysoký prostor pracuje s kontrastem bílé a černé, který je pro celý interiér typický, ale tady působí ještě výrazněji a grafičtěji. Bílé obklady kladené naležato, jednoduché černé armatury, černé WC sedátko i subtilní konstrukce pod umyvadlem dávají místnosti čistý, téměř až přísně elegantní výraz. Zajímavým detailem je surový betonový překlad nad oknem, který do jinak velmi čisté kompozice vnáší lehce nedokonalý, industriální akcent. Čtvercové umyvadlo posazené na tmavé desce, kulaté zrcadlo a pár nenápadných doplňků včetně složených ručníků a drobné dekorace působí civilně a promyšleně zároveň. I takto malá místnost tak ukazuje, že zdejší estetika nestojí na okázalosti, ale na přesnosti, kontrastu a dobře zvolených materiálech.

Na balkoně si hned představíme sklenku vína za teplého, unaveného večera. Zdroj: Dafna Liya Gravinsky

Velkým bonusem je balkon, který celý apartmán otevírá ještě víc směrem ven. Úzký, ale příjemně zařízený venkovní prostor s několika židlemi, stolkem, výraznou zelení a stropním ventilátorem působí jako přirozené pokračování interiéru. Černé kovové rámy a jednoduché vybavení drží stejný výraz jako zbytek bytu, takže balkon nepůsobí jako dodatek, ale jako plnohodnotná součást konceptu. V teplém telavivském klimatu jde navíc o detail, který zvyšuje hodnotu celého prostoru víc, než by se na první pohled mohlo zdát.

Zdroj: Dafna Liya Gravinsky

Fotogalerie: