Pozdní bobuloviny, které možná ještě neznáte

Každý zahrádkář zná ten pocit: v červenci už je spíž plná džemů z jahod a rybízu, v srpnu ještě dobíhají maliny. A pak jako by sezóna končila. Jenže kdo si vysadí některé méně známé keře, sklízí klidně až do října. A není to jen o úrodě. Pozdní bobuloviny dělají radost i vzhledem a vyplňují prázdné kouty zahrady.

Muchovník: Keř pro lenochy i gurmány

Muchovník se tváří nenápadně, ale kdo ho jednou okusí, nepustí ho z hlavy. Plody připomínají borůvky, ale s jemnou mandlovou příchutí. Vysazujte ho na slunce nebo do lehkého polostínu. Půdu snese skoro jakoukoli, takže se hodí i tam, kde kanadské borůvky zklamaly. Na rozdíl od nich totiž nepotřebuje kyselé prostředí. Dorůstá dvou až čtyř metrů, proto si rozmyslete místo. Hodí se na okraj zahrady nebo k plotu. Pokud ho necháte růst bez velkých zásahů, udělá z něj příroda košatý keř, který na jaře kvete bílými hrozny květů a na podzim hraje červenými barvami. Je to takový celoroční společník, jelikož je mrazuvzdorný a nemusíte řešit jeho zazimování.

Jarní květy muchovníku jsou dechberoucí. Muchovník se dá vést jako stromek s jedním kmenem, nebo jako vícekmenný keř. Zdroj: Pixabay

Rakytník: Oranžový trn v zahradě

Rakytník se na první pohled zdá jak přísný, trnitý a neforemný keř. Ale když přijde září a on se obalí oranžovými bobulemi, odpustíte mu všechno. Pěstování má jeden háček: potřebujete samce a samici. Bez samce se bobule nedočkáte. Vysazujte je na slunné a suché stanoviště. Čím víc slunce budou mít, tím sladší úroda vás čeká. Sklizeň ale není pro slabé povahy. Bobule pevně drží a trny se připomenou při každém doteku. Zahradníkům se osvědčilo nařezat větvičky, dát je do mrazáku a pak bobule jednoduše setřást. Získáte vitamínovou bombu, která vydrží celou zimu.

Dřišťál: Kyselé tajemství starých plotů

Dřišťál obecný býval častou součástí venkovských plotů. Dnes ho lidé objevují znovu, a to nejen kvůli červeným bobulím, ale i kvůli tomu, že se z něj dá udělat neproniknutelný živý plot. Bobule jsou drobné a hodně kyselé. Na mlsání to není, ale do džemů nebo sirupů se hodí. Například v íránské kuchyni se sušený dřišťál používá do rýže, kde dodává kyselou jiskru. Keř zvládne polostín i sucho a skoro nic po vás nebude chtít. Jen počítejte s trny, to je jeho přirozená obrana.

Dřišťál vás během podzimu okouzlí svými barvami. U dřišťálu a hlohu se část plodů vyplatí nechat. V zimě poslouží ptákům, kteří vám na oplátku pomohou s likvidací hmyzu na jaře. Zdroj: Pixabay

Dřín: rubíny na větvích

Dřín obecný byl kdysi samozřejmostí na každé vesnici. Dnes ho potkáte spíš ve starých sadech. Přitom jde o jeden z nejvděčnějších keřů. Vydrží desítky let, snese chudou půdu i sucho a už v březnu rozkvete žlutými kvítky, které ocení především včely. Plody neboli dřínky dozrávají v září. Jsou kyselé, ale v marmeládě nebo sirupu vyniknou. Pokud je necháte plně dozrát, změknou a zjemní chuť. Dřín se doporučuje těm, kdo mají trpělivost. Roste pomalu, ale odmění se krásným vzhledem a dlouhou službou.

Aronie: Svíravá kráska

Aronie neboli černý jeřáb je keř, který má rád slunce, ale spokojí se i s polostínem. Vyniká tím, že se dožívá vysokého věku a netrápí ho skoro žádní škůdci. Bobule dozrávají od konce srpna do října. Čerstvé mají hodně svíravou chuť, která nesedne každému, ale kdo je jednou usuší nebo zavaří, zjistí, že mají obrovský potenciál. Sušené bobule se dají mlsat jako rozinky a v džemu hrají krásně tmavou barvou. Pokud chcete z aronie dostat maximum, vysaďte ji jako solitérní keř. Na podzim se listy zbarví do karmínové a budete mít pocit, že vám na zahradě doslova hoří ohnivý keř.

Některé bobule (aronie, rakytník) zůstávají dlouho na větvích a dají se sbírat postupně. Dřínky nebo muchovník je ale lepší sklidit rychle, jinak vás předběhnou ptáci. Zdroj: Pixabay

Hloh: Plody pro trpělivé

Hloh dobře známe z okrajů cest a luk. V zahradě se uplatní spíš tam, kde máte prostor. Má rád slunce, jinak plodí málo. Plody dozrávají v září a říjnu, chuťově nejsou nijak výrazné, ale mají cenné látky pro srdce a cévy. Využívají se hlavně do čajových směsí. Pokud hloh vysadíte, počítejte s tím, že kromě plodů získáte i bohaté jarní kvetení a s tím i velké množství včel a motýlů.

Přebytek úrody se dá snadno zmrazit nebo využít na podzimní dekorace. Zdroj: Pixabay

Jak keře kombinovat

Pokud chcete mít úrodu postupně, zkombinujte muchovník (červenec–srpen), aronie (srpen–říjen) a dřín (září). Mezi ně můžete zasadit rakytník, který plodí dlouho a ozdobí zahradu oranžovou barvou. Rakytník dejte raději na kraj zahrady, aby vám neroztrhal kalhoty při každém průchodu. Muchovník a aronie se hodí blíž k domu, působí dekorativně. Dřín a hloh ocení prostor, klidně i ve volnější části pozemku. Tak si vytvoříte pestrou zahradu, která vás nenechá bez plodů ani v době, kdy už sousedi sklízejí jen dýně.

Zdroj info: Zahrádkářská poradna, Stálezelená zahrada

Asymetrický radiátor je praktický: Proč ho vybrat a kam pro něj?