Zahrada

Posečená tráva a sláma. Jak je využijete při pěstování v zahradě?

Od   | 

Pokud rádi experimentujete a zažité pěstování zeleniny už vás trochu nudí, hledáte nové způsoby, nebo zkrátka jen chcete vyzkoušet něco nového, tak se rozhodně nezbavujte posečené trávy a pořiďte si balík slámy.

S bramborami do trávy

Mohlo by se zdát, že jde o nějaký novodobý výmysl, ale není to tak. Pěstování brambor v posečené trávě není žádnou novinkou, spíše naopak. Jedná se o starší a bohužel i zapomenutý způsob, který se hodí i pro pěstování brambor ve vyšších nadmořských výškách (až 1000 m nad mořem).

Výhodou výsadby brambor do trávy je také absence přípravy půdy. Zdroj: Pixabay

Možná jde trochu o běh na dlouhou trať, ale na druhou stranu, alespoň budete vědět, že se posečené trávy nemusíte hned zbavovat. Celý trik tkví v jejím postupném navážení (ideálně do výšky 1,3 m) na vybrané stanoviště a do řádků, které by měly být široké asi 1 m. Takto navezená čerstvě posečená tráva se začne sama zahřívat, tedy tlít, díky čemuž se mimo jiné zbaví semen plevelů. Do příštího jara si slehne a ustálí se, takže bude připravena pro výsadbu brambor.

Uložená tráva se i po několika měsících stále zahřívá, tudíž chrání hlízy před mrazíky a prospívá jejich růstu. Zdroj: Canstockphoto

Ještě před tím, než se pustíte do samotného sázení hlíz, nezapomeňte uleženou trávu trochu prohrábnout. Pak už jen stačí mírně naklíčené brambory umístit do jamky o hloubce přibližně 10 cm a zasypat. Jednotlivé hlízy by od sebe měly být vzdáleny 30 cm a vhodným výsadbovým sponem je trojspon, který vám umožní efektivní využití celé šíře řádku.

Rozkládající tráva uvolňuje živiny, také odpuzuje hlodavce. Zdroj: Canstockphoto

Péče o takovou výsadbu brambor je jednoduchá – téměř žádná. Vzhledem k tomu, že se semena plevelů rozkladem trávy ničí, odpadává odplevelování. Jediné, co budete muset pro bohatou úrodu udělat, je občasné přisypání posečené trávy. Do středové osy, která má tendenci se odkrývat, sypejte suchou trávu. K úpatí řádku můžete přidat zase čerstvou. Začátkem podzimu se pak vrhněte na sklizeň. Nejprve se zbavte nadzemní části, následně rozhrňte travnatý „substrát“ a vybírejte krásně čisté hlízy brambor.

Brambory sázejte do trojsponu a 30 cm od sebe. Zdroj: Canstockphoto

Balíky slámy místo záhonu i kontejneru

Pěstování, především zeleniny, na balících slámy začíná být v posledních letech čím dál oblíbenějším způsobem se spoustou výhod. Sláma má totiž skvělé absorpční schopnosti, což znamená, že umí zadržet velké množství vody. Ta z takového pěstebního prostředí vůbec nevytéká, ale vypařuje se, takže ho udržuje stabilně vlhké.

Přednost dávejte balíkům pšenice nebo žita, neobsahují tolik dusíku, tudíž se pomaleji rozkládají. Zdroj: Pixabay

Zjednodušeně jde o „přírodní nádobu“, kterou můžete umístit opravdu kamkoliv, a to třeba i na zpevněný povrch, stanoviště by však mělo být primárně slunečné. Rovněž se vyplatí pod balík slámy, pokud jej nebudete zrovna situovat na opravdu kvalitní zeminu, rozložit alespoň karton či geotextilii. Poté už následuje dvanáctidenní proces přípravy slámy na zahradničení, který spočívá ve vyhnojování a prolévání balíku odstátou vodou. To má za cíl oživit slámu prospěšnými organismy a bakteriemi, aby se v ní rostlinám dařilo.

Ideální způsob zahradničení tam, kde schází kvalitní půda. Zdroj: Canstockphoto

Po dvanácti dnech je balík připraven pro výsadbu, ve které nehledejte žádnou vědu. Jde jen o vložení sazenice do předem vyhloubené jamky a zalití. V případě výsevu semen stačí na slámu nasypat menší vrstvu substrátu a do ní vložit semínka. Mezi vhodné druhy pro takové pěstování zeleniny se řadí například mrkev, ředkvičky, rajčata, papriky, fazole, cibule, špenát i brambory či meloun a spoustu dalších.

Výhod pěstování na balících slámy je hned několik, kromě toho, že lze zeleninu sázet i vertikálně, tak i údržba je minimální. Zdroj: Pixabay

Fotogalerie:

 

Hledáte světla do zahrady?

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login