Zahrada

Jak na popínavky, aby stínily a nevadly

Od   | 

Moje zahrada mi přeneseně připomíná písničku od Jarka Nohavici o Anně Kuzněcovové, která má zadek jako žok, přesto že po páté hodině nejí a nemíchá cukry a tuky. Já se taky o svou zahradu denně starám. Mám za to, že dobře, přesto nevypadá jako ze zahradnického katalogu. Obě, Anna i já, zřejmě děláme něco špatně. Jenže co?

Loni jsem záhon osázela květinami, které mě vyšly na dva tisíce. Nevydržely. „Zalévala jste je?“ optala se sousedka, kterou jsem nikdy zalévat neviděla. Přesto její zahrada jako z katalogu vypadá. Že by jí tam na tajňačku někdo docházel? Ale zpět ke kytkám. Poučena nezdary jsem letos zakoupila samozavlažovací truhlík a do něj fuchsie. Líbily se mi. V tom katalogu. Doma jsem si na internetu přečetla, že na pěstování zřejmě neexistuje náročnější balkónovka. Nemá ráda ani moc slunce, ani příliš stínu, zálivku ani bohatou, ani chudou. A hlavně… Nemá ráda samozavlažovací truhlíky. Jako že zadarmo nepokvete. A taky že nekvetla. Letos jsou na řadě popínavky. A víte proč? Jednak si chci zastínit terasu a jednak, co je komu do toho, co mi zase uschlo.

Loubinec pětilistý zbarví zahradu až na podzim

Nejdříve nastudujte

Během procházek se psy jsem si v posledních dnech připadala trochu jako šmírák. Jednou mi z okna dokonce zamávali. Nekoukala jsem jim do oken, obhlížela jsem, co se komu pne na zahradě a vybírala. Než se vydáte do zahradnictví, měli byste mít alespoň rámcově jasno v tom, co se vám líbí a jaké podmínky můžete rostlince nabídnout. Tedy, co chcete a co si můžete dovolit. Což nemusí jít vždy ruku v ruce.

Upřímně, nakonec stejně rozhodne, co si můžete dovolit. Chcete, aby vaše popínavka kvetla, nebo máte raději zelené listy? Nemusí jít jen o estetické hledisko, ale třeba i o zdravotní. Kvetoucí popínavky jsou logicky zdrojem pylu a taky hmyzu. I to je dobré zvážit.

Potřebujete, aby vyrostly rychle? Nebo jste ochotni, nebo dokonce budete raději, když svého vrcholu dosáhnou až za pár let. I ten vrchol je důležitý. Aby totiž z původně plánovaného lehkého zastínění nevznikla nepropustná buš. Popínavky se prodávají v různých výškách, od toho je odvislá i jejich cena. Čím vzrostlejší, tím samozřejmě dražší. V zahradnictví nabízejí i jednoleté popínavky, zřejmě pro ty, kteří mají rádi změnu, případně nemají co na práci.

To jsme na pár řádcích odbyli vaše požadavky a potřeby, zbytek článku bude už jen o potřebách květin. Popínavky kupujte podle toho, kde chcete mít pergolu. Teplomilní lidé ji nejspíš umístí do míst, kam po většinu dne svítí sluníčko, naopak ti, kteří jeho paprsky příliš nevyhledávají, zvolí odstíněnou stranu. Oboje je v pořádku, jen je nutné podle toho volit i rostliny.

Psí víno je nenáročné, růže rozmazlené

V tuzemsku velmi rozšířenou popínavkou je stále ještě stálozelený břečťan, byť jeho sláva je na ústupu. Je nenáročný a odolný, jen tak nějak neurazí, ani nenadchne. Co máte? Břečťan, aha… Znáte je. To loubinec pětilistý, jinak také psí víno, je už trochu jiná káva. Na podzim dokáže zahradu zbarvit do neuvěřitelné nádhery. Jeho červené listy budou všichni obdivovat. S příchodem zimy ovšem opadají a shrabat už je budete muset sami. Ale za tu nádheru to stojí. Psí víno je krásné, přitom nenáročné. Jedinou nevýhodou jsou jeho lehce jedovaté plody, tedy pro lidi. Ptákům naopak chutnají a nic jim po  nich není.

Velmi rozšířenou popínavkou je u nás stálozelený břečťan

O něco zkušenější pěstitele vyžadují popínavé růže, jejichž nevýhodou jsou trny. A taky náročnost na pěstování. Potřebují hodně sluníčka, určitě ne polostín, byť na chvíli si i ony rády od sluníčka odpočinou. Náročné jsou i na půdu. Vyhovovat jim bude písčitohlinitá zemina s propustnou spodní vrstvou. Nepohrdnou ani koňským trusem, který můžete během procházky lesem sesbírat do batůžku. Ale hnojivo vyrobené speciálně z koňského, kravského či slepičího trusu koupíte i v hobbymarketech, což je asi hygieničtější. A dražší.

Pro úspěšné pěstitele se hodí popínavé růže

Bělokvěté vistárie

Vistárie je nádherná rostlina s hrozny lila či modrofialových květů, které mívají až pětadvacet centimetrů. Na zimu je sice shodí, ale kdo by teď myslel na zimu. K dostání jsou i odrůdy bělokvěté, pravotočité nebo levotočité. Kupujte už rozkvetlé a zasaďte je do dostatečně hluboké jámy. Několik hlavních výhonků zaveďte na místo, kudy by se měly v budoucnou pnout. Vistárie potřebují pevnou oporu, milují sluníčko a kvalitní půdu bohatou na živiny. Pokud se o ni budete dobře starat, může vyrůst až do výšky osm metrů.

Vistarie je velmi nenáročná rostlina, která roste všem

Než zasadíte vytrvalý hrachor širokolistý, dobře si to promyslete, protože přesadit ho není snadné. Většinou se to nepodaří bez poškození kořenového valu. To je snad jeho jedinou nevýhodou. Jde totiž o teplomilnou rostlinu, které nevadí přímé sluníčko, ale snese i mírný stín, navíc není náročná na půdu. Jednoleté hrachory voní a mají širokou škálu kultivarů. Vytrvalé jsou jejich pravým opakem. Dosahují výšky dva metry.

Hrachor širokolistý nemá rád přesazování. Dobře proto rozmyslete jeho umístění

Hortenzie, nenáročná a nádherná

Na hortenzii řapíkatou nesmíte pospíchat. Opravdu růst začíná až po dvou třech letech, pak se ale rozroste a rozkošatí. Na jeden metr plochy proto vysaďte jen jednu rostlinu. Její obrovskou výhodou je, kromě její krásy, kdy na jaře nádherně vykvete bílými květy, je  její nenáročnost. Snese jakoukoli půdu a stín i polostín. Jde o opadavou dřevinu, která vyroste do výšky až dvaceti metrů.

Hortenzie řapíkatá začíná až po dvou až třech letech. Čekat se vyplatí, zdroj: Květinářství plantica

Další popínavkou vhodnou na pergoly je zimolez. Bývá buď s květy, které s příchodem večera intenzivně zavoní, ale i stálezelený. Není ovšem tak odolný jako hortenzie, naopak na kvalitu půdy si hodně potrpí. Lebedí si v dostatečně propustné zemině bohaté na živiny. Má rád mírný větřík, ale ne sucho. Můžete ho zastřiháním usměrňovat, nebo nechat, aby se přirozeně pnul.

Zimolez si potrpí na kvalitu půdy

Na jižní stranu pergoly se hodí křivouš (Campsis Radicans), který vás při dobré péči koncem léta potěší oranžovo-červenými trumpetkami květů. Křivouš má rád propustnou půdu bohatou na živiny a dostatek slunce, ale ne přímého. Během let stonky dřevnatí, listy na zimu opadávají. Křivouš stříhejte na jaře. Dorůstá výšky sedm až dvanáct metrů. V létě je potřeba ho hodně zalévat.

Křivouš se hodí na jižní stranu pergoly

Zalévat ovšem více či méně musíte všechny popínavky a nejen je. V současném období velkého sucha vlastně celou zahradu. Kdy? Slovy mé sousedky brzy ráno a pozdě večer. Proto jsem ji asi nikdy zalévat neviděla, protože brzy pro ni rozhodně není v osm. A kdy že budete spát a pracovat? To už je na jiný článek.

Fotogalerie: 

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login