Zahrada

Popínavé rostliny

Od   | 

Popínavé rostliny oživí svou různobarevností jednotvárné stěny domů, garáží i smutné zídky. Teprve, když se stěny domu zazelenají, vznikne mezi budovou a zahradou to správné propojení.

Popínavé rostliny využijeme všude tam, kde je nutno šetřit s prostorem, neboť tyto rostliny zabírají výrazně méně místa, spokojí se s pruhem o šířce 30-40 cm. Kromě estetického hlediska mají popínavé rostliny i funkci izolační. Rostliny samopnoucí (břečťan, přísavník, hortenzie řapíkatá, brslen Fortuneův) chrání zdi domu proti přehřívání, a tak nejsou vystaveny velkým teplotním rozdílům. Snižuje se také vlhkost, kdy déšť po listech obvykle steče a k samotné omítce se nedostane.

Díky popínavým rostlinám se snižuje také vlhkost, kdy déšť po listech obvykle steče a k samotné omítce se nedostane.

Díky popínavým rostlinám se snižuje také vlhkost, kdy déšť po listech obvykle steče a k samotné omítce se nedostane.

Při výběru popínavých rostlin si musíme zodpovědět několik důležitých otázek:

  1. poloha (vertikální/horizontální; slunce/stín)
  2. ozdobné listem/květy; opadavé/neopadavé; trvalky/letničky
  3. způsob přichycení rostlin při šplhání

Péče o popínavé rostliny není náročná. Rostliny nakupujeme nejlépe v kontejneru a sázíme optimálně na jaře nebo na podzim. Při nákupu zkontrolujeme jejich zdravotní stav. Zdravá rostlina by měla obrůstat novými výhony a mít svěží zelené listy. Popínavé rostliny není nutné pořizovat vzrostlé, neboť mají poměrně velké roční přírůstky, a tedy i rychle dorostou, naopak rostliny do výšky 1,5 m i lépe zakoření. Před samotnou výsadbou květináč s rostlinou ponoříme do vody tak dlouho, dokud budou unikat bublinky. Sázíme alespoň 30 cm od opěry, také nezapomeneme na alespoň 4 cm mezeru mezi opěrou (pletivo, mřížka) a zdí, aby rostliny měly dostatek prostoru k ovíjení a nedotýkaly se stěny za horkých dní.

K rychlejšímu pokrytí zdi je lépe vysadit více rostlin téhož druhu anebo v kombinaci stálezelených popínavých rostlin (břečťan) s popínavými letničkami (lichořeřišnice, hrachor, povíjnice, fazol).

Stonky popínavých rostlin, které se otáčejí samy kolem opory musí být přivazovány. Uvázání by však nemělo být těsné, mezi stonek a oporu by se měl vejít prst, jen tak zabráníme škrcení stonků. Rostliny pravidelně hnojíme, zejména ty, které pěstujeme v nádobách. Pro podporu kvetení použijeme hnojiva s vyšším obsahem draslíku.

Rostliny, které se pnou po stěnách domu (břečťan, přísavník, popínavá hortenzie) a dosahnou úrovně střechy, je nutné čas od času seříznout kolem okapů, aby nedošlo k jejich zaneseni a tím zabránění odtoku vody, jinak řez není nutný. U kvetoucích pnoucí rostlin naopak řezem podpoříme bujné kvetení. Rostliny, které kvetou na jaře (Clematis alpina), řežeme až po odkvětu. Rostliny kvetoucí v létě (velkokvěté plaménky, pnoucí růže) vytvářejí květní pupeny na jaře z nových výhonů, řežeme je tedy v zimě. Révu střiháme v únoru, vistárii v září-říjnu. U zimolezu ostříháme nejstarší výhony a po odkvětu rostlinu seřízneme až na hlavní stonek.

 Text: Věra Bruknerová, Foto: archiv

Komentáře

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *