Podzimní výsadba stromů: Investice, která se vrátí

Mnoho lidí sázení stromů odkládá na jaro, ale právě podzim nabízí pro některé druhy lepší podmínky. Půda je ještě teplá, vlhkost se drží déle a stromy už nežádají tolik energie pro růst listů. Jestliže provedete výsadbu na podzim, bude to pro vás znamenat méně stresu, menší riziko zaschnutí a větší šanci, že se sazenice dobře ujme. Pokud chcete dát své zahradě pevný základ do budoucna, teď je ten správný čas.

Kdy je nejlepší chvíle

Obecně platí jednoduché pravidlo: sázejte kdykoliv během podzimu, dokud půda nepromrzá a dokud můžete bez námahy zapíchnout rýč. Ve většině oblastí to znamená období od konce září do začátku listopadu. Ve vyšších polohách se vyplatí jednat dřív. Prostokořenné sazenice sázejte až po opadu listí, zatímco stromky v květináčích zvládnou výsadbu klidně i v listopadu.

Jaké druhy?

Podzimní výsadba přeje hlavně listnatým stromům, které přes léto ukládaly sílu do kořenů a teď ji mohou v klidu využít. Velmi spolehlivě se ujímají javory, lípy, habry, jeřáby, duby nebo okrasné jabloně. Tyto druhy snášejí chlad, vlhčí půdu i podzimní výkyvy počasí. Výhodou je, že během zimy přirozeně odpočívají, a jakmile na jaře přijde teplo, hned se probouzejí do nového růstu.

Některé stromy (např. habr, javor babyka, jeřáb) lépe vypadají a rostou v menších skupinkách. Naopak výrazné solitéry jako dub, katalpa nebo líska turecká vyniknou samostatně. Při plánování tedy uvažujte nejen o druhu, ale i o kompozici celé zahrady. Zdroj: Pexels

Též můžete sáhnout po ovocných dřevinách. Jabloně a hrušně zvládají podzimní výsadbu výborně, stejně jako švestky nebo třešně na chladnějších stanovištích. Naopak broskvoně, meruňky a další teplomilné peckoviny jsou citlivější. Jejich mladé kořeny v zimě trpí promrzáním, proto je lepší vysazovat je až na jaře, kdy se půda prohřeje.

Zajímavou volbou pro malé zahrady jsou okrasné kultivary jako drobnolisté javory, převislé břízy nebo muchovníky, které kromě jarního květu nabízejí i podzimní ohňostroj barev. Kdo touží po celoroční zelené, může zkusit bobkovišeň, cesmínu nebo zimostráz, ale ty potřebují chráněné místo a důkladnou zálivku i v zimě, protože stálezelené listy odpařují vodu i v mrazech.

Vyberte správné místo

Každý strom potřebuje prostor, světlo a stabilní půdu. Dříve než vezmete do ruky rýč, podívejte se na zahradu očima svého o 20 let staršího já. Kolik místa bude mít koruna? Nedostane se pod dráty elektrického vedení? Nebude stínit terasu? Stromu se nejlépe daří tam, kde voda po dešti nezůstává stát a půda není ani vyloženě jílovitá, ani to není suchý písek. Na těžší půdy pomůže přidat písek a kompost, na písčité mulč, který udrží vláhu. Vyhněte se místům těsně u zdi. Zem se tam v létě přehřívá a v zimě promrzá.

Při výsadbě můžete ke kořenům přidat mykorhizní přípravek. Obsahuje živé houby, které pomáhají stromu lépe přijímat živiny a vodu. Strom se díky nim často ujme rychleji a lépe zvládá sucho. Zdroj: Pexels

Jak sázet, aby se opravdu uchytil

Jáma by měla být o něco širší než samotný bal nebo kořenový systém, ale ne zbytečně hluboká. Strom zasaďte tak, aby místo mezi kořeny a kmenem, tzv. kořenový krček, bylo v úrovni terénu. Příliš hluboká výsadba je jedna z nejčastějších chyb. Zeminu při zasypávání lehce ušlapejte, vytvořte kolem kmínku mělkou prohlubeň a pořádně zalijte. Jedna vydatná zálivka udělá víc než několik malých. Pokud jde o prostokořenné stromky, před výsadbou kořeny namočte na pár hodin do vody. Poškozené nebo polámané konce zkraťte. Stromky s balem zbavte vrchní části jutového obalu, aby kořeny mohly volně růst.

Opora, mulč a první zima

Mladý strom se ve větru snadno pohybuje a kořeny se pak nemohou pořádně uchytit. Proto k němu vždy dejte alespoň jeden kolík, ideálně dva ze severní a jižní strany. Úvaz by měl být pružný, kmen se nesmí odírat. Kolem kmínku rozprostřete vrstvu mulče: štěpku, listí, posekanou trávu nebo kůru. Pomůže udržet vláhu a ochrání půdu před promrzáním. Jen dejte pozor, aby mulč neležel přímo na kmeni. Ten by pak mohl začít zahnívat.

Pokud máte možnost, sázejte po dešti, kdy je země přirozeně provlhlá, ale ne těžká. Ne však těsně před větším deštěm. Ideální jsou dny s teplotami kolem 8–12 °C. Zdroj: Unsplash

Zálivka a péče v prvním roce

Podzimní vláha bývá většinou dostatečná, ale pokud je sucho, zalévejte i v říjnu a listopadu. Strom má malé kořeny, takže se spoléhá na vás. I v zimě, když nemrzne, mu občas dopřejte trochu vody. Na jaře pokračujte s pravidelnou zálivkou, dokud nezačne růst. Když se objeví nové výhony, znamená to, že se mu daří a ujímá se. Kolíky ponechte alespoň do druhého roku.

Zdroj info: Přírodní zahrady, Zahradnický kalendář