Po sklizni hrášku a raných bramborách nemusí zůstat prázdno. Využijte záhony do posledního místa

Na začátku léta se na zahradě objevují první prázdná místa. Hrášek je sklizený, rané brambory putují do sklepa a na záhonech zůstane holá půda. Často pak přijde otázka, jestli ji nechat až do podzimu ladem, nebo ji ještě využít. Druhá možnost bývá téměř vždy lepší. Půda zůstane zakrytá, nebude tolik vysychat ani zarůstat plevelem a vy navíc můžete sklidit další zeleninu nebo alespoň zlepšit její kondici pro příští rok.  

Nejprve záhon ukliďte. Ale ne bez rozmyslu 

Než vezmete do ruky sáčky s dalšími semínky, vyplatí se věnovat chvíli samotnému záhonu. Po hrášku není potřeba vyrývat celé rostliny. Stačí odstřihnout nadzemní část a kořeny ponechat v půdě. Na drobných hlízkách totiž žijí bakterie, které během růstu rostliny vázaly vzdušný dusík. Jak budou kořeny postupně zetlívat, část těchto živin zůstane v půdě k dispozici následným plodinám. 

U raných brambor je postup jiný. Nať i všechny zbytky hlíz je vhodné ze záhonu odstranit. Pokud byly rostliny zdravé, nať můžete kompostovat. Jakmile se ale během sezony objevila plíseň bramborová nebo jiné choroby, napadený materiál patří mimo kompost, aby se případná infekce dále nešířila. 

Po jakékoliv sklizni se vyplatí půdu lehce nakypřit, odstranit vytrvalé plevele a zkontrolovat, zda není příliš zhutněná. Není potřeba hluboké rytí. Ve většině případů postačí mělké provzdušnění rycími vidlemi nebo kultivátorem. 

Hrášek půdu obohatil, brambory ji naopak vyčerpaly 

Přestože oba záhony vypadají po sklizni podobně, jejich další využití se liší. Hrášek zanechává půdu v poměrně dobré kondici. Následujícím plodinám může prospět právě díky dusíku, který během vegetace navázaly hlízkové bakterie na kořenech. Po raných bramborách bývá situace opačná. Brambory spotřebují značné množství živin, zejména draslíku, a půda bývá po jejich pěstování chudší. Pokud plánujete druhou úrodu, vyplatí se zapracovat vyzrálý kompost. Naopak čerstvý hnůj do záhonu v létě nepatří. Do podzimních výsevů by se nestihl rozložit a mohl by zhoršit podmínky pro růst nových rostlin. 

Začněte s bylinkami nebo saláty, které jsou méně náročné na péči a rychle rostou. Zdroj: Pixabay

Druhá sklizeň? Možností je víc, než se zdá 

Prázdný záhon rozhodně nemusí čekat až do jara. Naopak právě v létě lze vysévat řadu druhů zeleniny, kterým kratší den a budoucí chladnější podzimní počasí vyhovují více než letní vedra. Velmi dobře se osvědčují různé druhy salátů – čekankové saláty, rukola nebo polníček – které se sklízí až na podzim nebo během mírné zimy. Výbornou volbou jsou také ředkvičky určené pro podzimní sklizeň, vodnice nebo kedlubny z letních výsevů. Na uvolněných záhonech se daří i pekingskému zelí, čínskému zelí nebo některým odrůdám listové hořčice. Vysévat lze také mangold, který při pravidelném otrhávání listů vydrží produkovat až do prvních silnějších mrazů. 

Pokud máte dostatek vláhy, lze po hrášku úspěšně pěstovat i pozdní fazolky keříčkové. Ty však nevysazujte po jiných luskovinách příliš často na stejné místo několik let po sobě, spíše jen výjimečně. Střídání plodin zůstává jedním ze základních pravidel zdravé zahrady. 

Kam pro osvětlení do zahrady?

Když už nechcete další zeleninu, zasejte zelené hnojení 

Ne každý potřebuje druhou sklizeň. Pokud chcete půdě spíše pomoci, je výbornou volbou zelené hnojení. Jeho úkolem není produkce úrody, ale zlepšení struktury půdy, omezení zaplevelení a ochrana povrchu před vysycháním. 

Po sklizni raných brambor dobře funguje například svazenka vratičolistá. Rychle roste, vytváří hustý porost a její kořeny půdu dobře provzdušňují. Často se vysévá také pohanka, která rychle zakrývá povrch záhonu a pomáhá potlačovat plevel. Zelené hnojení vždy posekejte nebo mělce zapravit do půdy ještě před vytvořením semen. Rostlinná hmota se pak během podzimu postupně rozloží a zvýší obsah organické hmoty v půdě. 

Setá hořčice se hojně využívá jako zelené hnojivo i na polích. Zdroj: Pixabay

Pozor na střídání plodin 

Právě po hlavní sklizni nás často láká využít volný prostor bez většího přemýšlení. Jenže následná plodina může ovlivnit zdravotní stav záhonu na několik dalších let. Po hrášku není vhodné znovu pěstovat hrách, fazole ani jiné luskoviny. Podobně po bramborách nevysazujte rajčata, papriky, lilky ani další rostliny z čeledi lilkovitých. Sdílejí totiž řadu stejných chorob i škůdců a riziko jejich přenosu by se výrazně zvýšilo. Naopak velmi vhodné jsou listové druhy zeleniny, košťáloviny nebo některé kořenové druhy zeleniny podle termínu výsevu. 

Pěstujete-li brambory opakovaně na stejné části zahrady v rámci osevního postupu, vyplatí se jednou za několik let zkontrolovat kyselost půdy jednoduchým testem. Příliš kyselá nebo naopak přehnojená půda může ovlivnit růst následných plodin více, než si uvědomujeme. Zdroj: Unsplash

Prázdná půda ztrácí vláhu i život 

Nechat záhon několik měsíců bez porostu není ideální řešení. Holá půda se během letních veder rychle přehřívá, vysychá a při prudkých deštích se snadno zhutňuje. Každý porost, ať už plodiny, květiny nebo zelené hnojení, funguje jako přirozená ochrana. 

Pomoci může i tenká vrstva organického mulče mezi vysazenými rostlinami. Posekaná tráva prosušená alespoň jeden den, jemně nadrcená sláma nebo listí omezují odpařování vody a zároveň podporují činnost půdních organismů. Mulč ale nepřikládejte ke vzcházejícím výsevům příliš brzy, aby mladé rostliny měly dostatek světla a prostoru. 

 Zdroj info: Přírodní zahrady, Soběstačná zahrada

Zatančete si s námi v letních měsících