Pěstování brambor v posečené trávě: Jednoduché i účinné

Vyzkoušet něco nového je někdy velmi osvěžující. Zejména pokud vám to ušetří práci a zároveň zrecyklujete „zbytky“ ze zahrady. Co třeba pěstovat brambory v posečené trávě. Jdete do toho?

Kdo by nepěstoval brambory?

Brambory jsou na české užitkové zahradě jako doma, i když je většina nadšených zahrádkářů řadí mezi ty náročnější na pěstování. Vyžadují totiž nejen dobrou zásobu živin, ale i kvalitní přípravu půdy. Tomu všemu je ale možné se rafinovaně vyhnout, a to pěstováním hlíz v trávě.

Bramborám se bude v trávě dařit i ve vyšších nadmořských výškách. Zdroj: Pixabay

Možná to zní trochu nevěrohodně, ale v podstatě nejde o žádný nový postup. Pěstování brambor v posečené, ideálně však v pokosené trávě, znaly už generace před námi. Především pak ty, které žily v horských oblastech, kde sadbu ještě na začátku léta ohrožují mrazíky. Díky této metodě je lze bez obav pěstovat i ve vysokých nadmořských výškách – od 700 až do 1000 m n. m., ale také všude tam, kde vlastnosti půdy růstu brambor neprospívají. 

Kde vám navrhnou i zrealizují návrh osvětlení?

Jak na to?

Pokosená tráva po jediné seči trávníku rozhodně nestačí, proto je potřeba začít s přípravou budoucí plochy záhonů nějaký čas předem a postupně materiál sbírat. Nejlepší je se sběrem a vrstvením trávy do jednotlivých řádků začít na jaře či v létě. 

Kromě trávy můžete k přípravě záhonů využít i seno, slámu, listí, kompost, hlínu z krtinců či písek. Zdroj: Pixabay

Další možností může být, že za sezónu nasbíranou hromadu trávy (pokud máte k dispozici, nebo jste schopni sehnat) rozložíte na holou zem a do řádků, které mají na šířku nejméně jeden metr a na výšku taktéž. A jestliže máte trávy nedostatek, můžete přidat třeba seno, slámu, hnůj, kompost, písek či hlínu z krtinců. S takto založenými záhony nemusíte nic dělat, jen čekat. Mezi tím, co vyčkáváte, dochází k postupnému rozkladu, ničí se semena plevelů a tvoří se krásně uleželý organický materiál vhodný pro výsadbu.

Na jaře

Brambory lze v teplejších oblastech sázet už od konce března. V těch na počasí méně příznivých, tedy v podhorských a horských oblastech, je vysazujeme až ke konci května. Nejprve založené a po zimě hezky uleželé záhony trochu provzdušníme. Následně vyhloubíme asi 10 cm hluboké jamky a naklíčené hlízy tam vložíme a zahrneme. Bramborám můžeme i přilepšit, a to přidáním kvalitní zeminy či kompostu do výsadbových jamek. Hlízy sázíme (při šířce záhonu 1 m) do 2 řad, přibližně 0,3 m od sebe a do trojsponu. 

Brambory můžeme vysazovat už od března. V horských oblastech raději až od 20. května. Zdroj: Pixabay

Pak už si záhonů nemusíme téměř všímat. Pozor je nutné dávat pouze na to, aby brambory nezůstaly odkryté, takže je čas od času zkontrolujeme a v případě potřeby přikryjeme suchou travou. Čerstvě pokosenou trávu je možné přistýlat z boku záhonů – zapaří se a bude brambory zahřívat.

Nejčastější a zároveň i nejhezčí způsoby zavěšení záclon a závěsů

Sklizeň

Vegetační doba brambor se pohybuje okolo 100 dní, záleží však na odrůdě, kterou jsme vysadili. Ty rané můžeme sklízet už za 90 dní a těm pozdním mnohdy nestačí ani 140 dnů. Spolehlivým poznávacím znakem úplné zralosti je vadnutí a rozklesávání natě. V podhorských a horských oblastech se tak děje cca v polovině září a vlivem mrazíků. Brambory vypěstované v trávě sklízíme ručně a jednoduše – rozhrnutím a vyjmutím krásně čistých hlíz ze záhonů.

Hlízy vypěstované v trávě jsou při sklizni krásně čisté. Zdroj: Pixabay

Výhody

Takové alternativní pěstování oblíbených hlíz má své nesporné výhody – je možné se zcela oprostit od jakékoliv přípravy půdy a rovněž odpadají starosti s odplevelováním, okopáváním i hnojením. To, že brambory nejsou přímo v zemi, ale nad ní, je chrání před jarními mrazíky. Tráva navíc neustále pracuje – zahřívá se, uvolňuje živiny i plyny, které odpuzují hlodavce, hlavně pak hryzce. 

Existují i jiné způsoby

Pokud vás pěstování brambor v trávě nezaujalo, můžete vyzkoušet i jiný organický materiál. Porostou vám také v listí, slámě nebo senu, a ani není nutné začít s přípravou rok předem. Stačí si jen vybrat vhodné stanoviště, případně na něm posekat trávu, rozložit naklíčené hlízy do trojsponu a schovat je přibližně pod 0,4 m vysokou vrstvu vybraného materiálu. To je vše. 

Zamulčování záhonu brambor posekanou trávou či štěpkou zabrání vypařování vody z půdy. Zdroj: Pixabay

A jestliže se klasické a léty prověřené výsadby nehodláte vzdát, zkuste alespoň do rýh pro brambory přidat posekanou trávu smíchanou s hnojem, nebo třeba záhon travou či štěpkou zamulčovat. Uvidíte, jak se jim bude dařit. 

Zdroj info: zahradní architektka Alexandra Kuklová, Rady pro chytrého zahrádkáře, Zelenina v zahradě

Fotogalerie:

Kde vám navrhnou, ušijí i pověsí záclony i závěsy?