Rady a tipy

Nechtějí litovat, chtějí bydlet

Od   | 

Lidé po úrazu míchy se často bohužel stávají paraplegiky – mají ochrnuté dolní končetiny a mnoho dalších přidružených zdravotních problémů. Jejich intelekt zůstává zachován v plné míře. Chtějí samostatně bydlet i pracovat. Jenže na to potřebují bezbariérový byt a těch je jako šafránu. Pět takových v krásném bytovém domě v Malešicích nabízí pro osoby těsně po úrazu Česká asociace paraplegiků, které byty poskytuje Městská část Praha 10.

Lidé po úrazu míchy si mohou tyto byty prostřednictvím asociace za velmi výhodných podmínek pronajmout a mezitím si sehnat a případně upravit bydlení vlastní. Mnoho z nich se tak díky důstojnému bydlení doslova a do písmene vrací do života. Za zhruba 45 metrový byt v novém bytovém domě vybavený vším, co potřebují, v atraktivní lokalitě s dobrou bezbariérovou dostupností služeb zaplatí okolo 6 300 korun měsíčně i s poplatky.

Pro vozíčkáře je důležité i okolí domu – bez schodů a překážek, s pohodlnými, širokými cestami.

A jak takový byt vypadá? Důležitý je už pouhý přístup k němu. V bytovém domě v Malešicích myslí na všechno – najdete zde parkovací stání vhodná pro vozíčkáře, široký a pohodlný přístup k domu, bezbariérové sklepní kóje, tři výtahy. Překonat není třeba žádný práh či schůdek. Vzhledem k tomu, že vozíčkáři jsou pro svůj hendikep poněkud zranitelnější například v očích zlodějů, jistě přijde vhod, že dům je vybaven recepcí.

Zásadní jsou i veškeré služby v místě, které mohou vozíčkáři po úrazu v nové nelehké životní situaci pomoct – v těsné blízkosti domu je Poliklinika Malešice s pohotovostí, možnosti rehabilitace, dobrá síť bezbariérových spojů MHD, lékárna, přímo v domě je jídelna a také informační kancelář ÚMČ Prahy 10 s Czech Pointem a mnoho obchodů.

Jednotlivé místnosti musí být dostatečně prostorné, aby se v nich vozíčkář mohl snadno pohybovat.

Jak je byt uspořádaný?

Byt má rozlohu pro jednoho či dva obyvatele, necelých 45 m². Samozřejmostí jsou veškeré dveře nadstandardní šířky (pro vozíčkáře je minimum 90 cm) pro pohodlný vjezd nejen ručního, ale i širšího elektrického vozíku. Kuchyňská linka je snížena. Vhodná výška pro vozíčkáře je asi 75–80 cm, tedy asi o deset cm méně, než potřebují zdraví, aby bylo možno pod desku jednak vjet a jednak na ní pohodlně pracovat.  Spotřebiče jsou umístěny tak, aby byly pro vozíčkáře zcela dostupné. V koupelně najdeme detaily, bez kterých by hygiena vozíčkářů byla takřka nemožná – sklopené zrcadlo, přístupná splachovadla, madla a podobně. Samozřejmou součástí bytu je kvalitní polohovací postel. 

Kuchyňská linka je asi o 10 cm níže než pro zdravého člověka.

Vybavit kuchyň je třeba chytře, protože kvůli nájezdu pod linku je spodních dostupných skříněk méně. Dobře posloužit může například skladné stohovatelné nádobí. Vrchní skříňky jsou v startovacím bytě pro případ spolubydlení zdravé osoby; nicméně při zařizování vlastního bytu může vozíčkář využít speciální systém kování, díky kterému mohou vrchní skříňky “sjet” až na úroveň desky. Takové řešení je ovšem poněkud finančně náročné.

Toaleta je uzpůsobena k nacouvání toaletním vozíkem. Nezbytná jsou madla i sedátko ve sprše.

Koupelna s toaletou v Malešicích myslí na osoby s různým stupněm postižení, tedy na ty, kteří si dokážou přesednout na toaletu či sprchové sedátko, i na ty, které musí pro obé využít speciálně upravený vozík.

Prostorná musí být samozřejmě i předsíň. Zrcadlo výškou myslí jak na vozíčkáře, tak na případného zdravého spolubydlícího.

Upravená v bezbariérových bytech je i výška a dostupnost například klik, vypínačů, zásuvek či jističů. Pro snadnou dosažitelnost by tyto měly být umístěny zhruba 75 cm nad zemí, naprosto nevhodný je roh, kam se vozíčkáři špatně dostává.Maximum, kam vozíčkář dosáhne, bývá výška zhruba 1 –1,1 m.

Elektronická polohovací postel i nízký úložný nábytek – bez toto se paraplegik neobejde.

Byty jsou určené k dovybavení vozíčkáři, ti ale musí dbát na to, aby zachovali prostor co nejvíce nezastavěný a dobře promýšlet úložné prostory. Vozíčkář kolem sebe totiž potřebuje manévrovací prostor asi 1,5 m (s asistentem 1,5–1,8 m), střídmost ve vybavení je tak jednou z nejzákladnějších vlastností bezbariérového bydlení. I tak je ale třeba křeslo nebo sedačka, i vozíčkář si potřebuje během dne odpočinout jinde než na vozíku. Nábytek pro vozíčkáře musí být vyšší, aby se z něj snadno vrátili na vozík.

Fotogalerie:

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login