Architektura a design

Může soused postavit zeď místo pěkného plotu mezi našimi pozemky?

Od   | 

Postavil váš soused místo pěkného plotu zeď mezi vašimi pozemky a vám to nevyhovuje? Zabránil vám ve výhledu? Zeptejte se na příslušném stavebním úřadě, jak tuto realizaci posuzuje. A co o těchto stavbách říká platná legislativa?

Jaká je vlastně definice plotu či oplocení? Rozdíl mezi volně stojící zdí a oplocením legislativa neuvádí. Dle Wikipedie je oplocení volně stojící stavbou, která má zabránit nebo omezit pohybu nepovolaným osobám nebo zvířatům za určitou hranici. Na rozdíl od zdí má oplocení jednodušší konstrukci. Volně stojící zeď je de facto stavbou, která má určitý objem a musí být založena.

Zděný plot zamezí přímému pohledu do zahrady, což může nahrávat zlodějům

Legislativa nehází klacky pod nohy

Z hlediska současné legislativy se budování plotů na hranicích pozemků značně zjednodušilo. Dle ustanovení  § 103 odst. 1 písm. e) bodu č. 14  stavebního zákona v aktuálním znění  není potřeba pro vybudování oplocení získat rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Ovšem za splnění těchto podmínek:

–  výška plotu nepřekročí 2 metry,

–  nepovede-li oplocení na hranici s komunikací nebo veřejným prostorem

–  nachází-li se oplocení v zastavěném území nebo zastavěné ploše

Pokud by oplocení nesplňovalo tyto podmínky, bude nutno od úřadu územního rozhodování získat územní souhlas. Obdobné by to bylo u realizace zdi, která by měla sloužit jako oplocení pozemku. K žádosti o územní souhlas je pak nutno doložit jednoduchou dokumentaci, doklad o vlastnictví pozemku a souhlasy sousedů. Z hlediska legislativy také platí, že oplocení musí být situováno na pozemku stavebníka a nesmí přesahovat na sousední pozemky. Také nesmí bránit přístupu na další pozemky nebo zamezovat výhledu na komunikaci.

Dále je nutno si uvědomit, že legislativa neukládá povinnost pozemky u rodinných i bytových domů oplocovat. Pozemek se musí oplotit jen tehdy, kdy provoz a užívání neoploceného pozemku obtěžuje sousedy, nebo omezuje užívací práva sousedů na jejich pozemcích nebo pokud to vlastníkovi nařídil soud. Na hranici mezi pozemky lze také realizovat nejen oplocení, ale i zídku či živý plot. V občanském zákoníku je pro tyto hranice zaveden výraz tzv. rozhrada.

Z hlediska souvisejícího okolního prostředí  by oplocení, svým vzhledem  i použitým materiálem, nemělo  narušit charakter vlastní hlavní stavby na pozemku i staveb nejbližšího okolí. Je také nutno respektovat případnou regulaci z územního plánu obce, pokud je stanovena.  Je třeba si uvědomit, že ne každý druh oplocení se hodí do každého prostředí. Oplocení z hlediska funkce ohraničuje soukromý pozemek, chrání ho před nezvanými hosty, skýtá i soukromí a může chránit před hlukem, ale také výrazově  má doplnit prostředí domu a jeho architekturu. Ve většině se jiný druh plotu realizuje směrem do ulice a jiný mezi sousedícími pozemky.

 

Zdi, realizované jako oplocení, mají svůj zvláštní půvab, pokud se osadí popínavými kvetoucími rostlinami, doplní dřevěnými díly či prvky suché zdi z lomového kamene apod.

 

Nechte nevzhlednou zeď porůst popínavými keři. Výsledek rozhodně stojí za to.   

Mezi sousedními pozemky nemusí být plot žádný, pokud se tak jejich vlastníci mezi sebou dohodnou. Pokud je mezi pozemky situován jeden plot, jeho vlastníkem je ten, kdo ho vybuduje. Stavební zákon ale vlastnictví plotu a oplocení neřeší. Avšak pro dobré sousedské vztahy by se měli vlastníci sousedních pozemků  dohodnout a náklady na oplocení nést rovným dílem.

Fotogalerie:

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login