Architektura a design

Může být terasa u rodinného domku na hranici pozemku?

Od   | 

Terasy mohou být z technického hlediska jen volnou zpevněnou plochou bez zastřešení a obvodových stěn, nebo mohou být jako samostatný objekt zastřešené či obezděné, anebo jsou součástí hlavní stavby domu. Stavební zákon přesně vymezuje její pojetí. Než se pustíte do plánů a práce, ověřte, zda je vůbec reálné vaši představu zrealizovat.

Jejich možné plošné situování na pozemku u rodinného domu a i vlastní technické řešení vychází jednak ze souvisejících limitů urbanistického konceptu v dané obci i okolní zástavby v konkrétním území, ale také vychází z možností a parametrů každého pozemku u rodinného domu, jeho velikosti, svažitosti a také parteru u domu.

Terasu u rodinného domu lze obecně definovat jako doplňkovou část stavby, sloužící jako vybavení ke stavbě hlavní. Je určena k venkovnímu pobytu osob.

Pokud o nějaké formě terasy u rodinného domu uvažujeme, je žádoucí se o podmínkách její realizace, o možnostech jejího uspořádání na pozemku, o její ploše vzhledem k danému limitu zastavěných ploch a o povolovacím procesu, informovat u příslušného stavebního úřadu.

Volná neobezděná plocha na upraveném terénu

Jedná-li se o volnou neobezděnou terasu na upraveném terénu, stavební úřad může stanovit, že záměr nevyžaduje ohlášení ani stavební povolení a nevydává se ani územní rozhodnutí ve smyslu § 80 odst. (3), kdy se jedná o případ “terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m2 na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady”. To ve svém důsledku znamená, že se nebude jednat o zastavěnou plochu, ale pouze o plochu zpevněnou, kde není povinnost dodržovat odstupové vzdálenosti od hranic pozemku ve smyslu ustanovení § 25 aktuální vyhlášky „O obecných požadavcích na využívání území“.

Zastřešená a obezděná terasa, která je součástí domu

Jiná je situace u zastřešených a obezděných teras nebo teras, které jsou součástí rodinného domu. Pak je nutno dodržet ustanovení této vyhlášky, týkající se vzájemných odstupů staveb, které musí splňovat v konkrétním území urbanistické a architektonické požadavky, podmínky ochrany životního prostředí, nároky na hygienu a požární ochranu a požadavky na neohrožení kvality prostředí. V tomto případě stanovuje odstupové vzdálenosti stavby od hranic pozemku, komunikace  a domů mezi sebou  § 25 Vyhlášky č. 431/2012 Sb. O obecných  požadavcích na využívání území, kde zejména odst.(2) říká, že:

Odstupové vzdálenosti izolovaného rodinného domu od hranic pozemku, komunikace  a domů mezi sebou  Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností.

Z toho vyplývá, že je možné při požadavku na umístění terasy až na hranici pozemku požádat příslušný stavební úřad o výjimku, kterou předmětná vyhláška v odůvodněných případech umožňuje a stavební úřad může vydat výjimku a odstupovou vzdálenosti snížit.

Na pozemcích u rodinných domků je nutno dodržet závazný regulativ procenta zastavění plochy pozemků, stanovený územním plánem obce a pokud je toto procento překročeno, stavební úřad stavbu zastřešené či obezděné terasy nemusí povolit.  

Zastavěnou plochu definuje stavební zákon takto:

„Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.“

To ve skutečnosti znamená, že je zastavěná plocha na pozemku součtem zastavěných ploch všech staveb, umístěných na pozemku. Tedy kromě vlastního domu to jsou zahradní domky, altánky, zastřešená stání pro auta,  bazény apod. Do zastavěné plochy je započítáván také suterén, lodžie a předsazené konstrukce, podepřené sloupy. Ale do zastavěné plochy se nezapočítává přesahující střecha a balkóny, které nejsou podepřeny sloupy či jinou svislou konstrukcí, spojenou se zemí.

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login