Máte dostatečně velký pozemek pro váš vysněný dům?

Při povolovacím procesu na stavbu rodinného domu se setkáváme s pojmem maximální zastavěná plocha stavby. Jedná se o poměr skutečně zastavěné plochy všemi stavbami na předmětném pozemku vůči celkové ploše pozemku. Je-li váš vysněný dům prostorově větší, než dovolují regulativy, pak ho stavební úřad nemusí dovolit začít stavět. A je třeba se s ním dohodnout.

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb

Velikost zastavěné plochy pro stavbu rodinného domu stanovuje v regulativech územní plán pro obec, v jejímž území se pozemek nachází. Jedná se o definování koeficientů zastavění pozemku. Pokud není pro předmětnou obec územní plán zpracován, stavební úřad používá související ustanovení prováděcí vyhlášky ke stavebnímu zákonu č.501/2006 Sb. v aktuálním znění, kde se v § 21-Pozemky staveb pro bydlení a pro rodinnou rekreaci v odstavci 3 říká:

(3) Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno [§ 20 odst. 5 písm. c)], jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě

1. a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4
2. b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3

Konkrétní zastavěnou plochu definuje Stavební zákon v § 2, odst.(3), a to takto:

Zastavěná plocha pozemku je součtem všech zastavěných ploch jednotlivých staveb. Zastavěnou plochou stavby se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají. U objektů poloodkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

K zastavěné ploše se samozřejmě přičítá i zimní zahrada

V praxi z toho vyplývá, že:

– velikost zastavěné plochy pozemku je součtem ploch všech staveb, nacházejících se na pozemku. Tzn. vlastní dům, zahradní domky, krytá stání pro automobily, bazény atd.

– do zastavěné plochy staveb je nutno započítat suterén a předsazené konstrukce, které jsou podepřeny svislou nosnou konstrukcí, spojenou se zemí

– do zastavěné plochy se započítávají lodžie a arkýře, které jsou součástí hmoty stavby, spojené se zemí

– do zastavěné plochy se nezapočítávají balkony ani  přesah střechy, které jsou mimo hmotu budovy a nejsou podepřeny svislou nosnou konstrukcí, kotvenou do země

– do zastavěné plochy se započítávají poloodkryté zastřešené plochy, s konstrukcí kotvenou do země,  např. přístřešky pro garážová stání, letní posezení atd.

Vzhledem k tomu, že výklad zastavěné plochy zvláště u tvarově složitých staveb může být nejasný, je třeba se před zahájením povolovacího procesu obrátit na příslušný stavební úřad a zjistit jakým způsobem bude stanovený koeficient pro zastavěné území posuzován. Změnu koeficientu zastavění, stanoveného regulativem v územním plánu konkrétní obce, lze změnou územního plánu. Jedná se však o  časové náročný proces.

Nemá-li terasa zastřešení, pak se nepočítá jako zastavěná plocha, ale jako plocha zpevněná

Co vás čeká, než začnete stavět