Zahrada
Letnění pokojovek: Proč je vzít na vzduch
Přesun pokojových rostlin na léto ven je možná jeden z nejjednodušších způsobů, jak jim dopřát víc síly, života a přirozenosti. Některé začnou růst rychleji, jiné si vytvoří nové listy, zpevní stonky, nebo dokonce vykvetou, i když se o to celé roky ani nepokusily. Ale aby tahle letní dovolená rostlinám skutečně prospěla, je potřeba ji naplánovat s rozmyslem, a hlavně s ohledem na to, odkud která pochází a co opravdu potřebuje.
Léto občas přinese silné bouřky a přívalové deště. Pokud hrozí silný vítr nebo krupobití, raději rostliny přeneste pod střechu nebo alespoň ke zdi domu. Zdroj: Unsplash
Začněte pozvolna, teploty jsou klíčové
S letněním není radno začínat příliš brzy. Většina pokojových rostlin, zvláště těch tropických, nesnáší chladné noci. Bezpečný čas nastává až tehdy, kdy se noční teploty drží stabilně nad 12 stupni. Typicky to bývá v první polovině června. Ani tehdy ale není vhodné rostliny náhle vystavit plnému slunci. První dny je lepší nechat je venku jen přes den a na stinném místě, aby si postupně zvykly na světelné podmínky, vítr i teplotní rozdíly. Teprve po týdnu či dvou, podle citlivosti konkrétní rostliny, lze přejít k trvalému venkovnímu umístění.
Polostín jako ideál pro většinu
Většina běžně pěstovaných pokojovek, které u nás najdeme na parapetech – jako je monstera, fíkus nebo dracéna – si nejlépe vede v polostínu. Například monstera, ikonická rostlina s vykrajovanými listy, ocení místo, kde dopadá ranní nebo pozdní odpolední slunce, ale ráda se vyhne polednímu žáru. Skvěle jí bude pod stromem na zahradě nebo na terase, kde je stín vytvářen pergolou či slunečníkem. Fíkus malolistý (benjamin) je na tom podobně. Čerstvý vzduch mu pomůže zhoustnout, ale průvan nebo ostré paprsky slunce by mu mohly uškodit. U dracén je nutné být opatrný. Jejich listy se snadno spálí, pokud jsou vystaveny slunci bez předchozí adaptace. Ideálním místem je pro ně světlý kout pod přístřeškem.
Trendy je varná deska s integrovanou digestoří: Kterou vybrat a kam pro ni?
Media error: Format(s) not supported or source(s) not found
Stáhnout soubor: https://www.homeincube.cz/wp-content/uploads/2024/10/NR_Franke_integrovany_odsavac.mp4?_=1
Stín milují rostliny z podrostu
Existuje skupina rostlin, které mají ke slunci vyloženě odpor. Maranta, kalátea, ledviník nebo stará dobrá kořenokvětka pocházejí z lesních podrostů a jejich listy jsou zvyklé na rozptýlené, často velmi tlumené světlo. Letnit je můžete, ale pouze na místech, kde je trvalý stín – třeba na severní straně domu či terasy nebo hluboko pod korunami stromů. V takovém prostředí se těmto rostlinám výrazně zlepší listy: začnou se zvedat, barvy ztmavnou, výhony se zpevní. U kapradin navíc venkovní vlhkost často způsobí zázračné oživení – během několika týdnů vytvoří svěží, nové vějíře. Výhodou těchto druhů je, že je lze letnit i ve stínu městských dvorků či zákoutí, kam se slunce téměř nedostane.
Slunce pro teplomilné rostliny
Pak jsou tu rostliny, které se venku vyloženě rozzáří, ale pouze tehdy, když jim dopřejete plné slunce a dostatek vody. Typickým příkladem jsou citrusy. Ať už jde o citroník, calamondin nebo kumkvat, tyto dřeviny v květináči milují jižní terasy a balkony. Plné slunce je pro ně nutností, pokud chcete, aby kvetly nebo dozrávaly plody. Stejně tak ibišek čínská růže, který v interiéru často jen přežívá, během léta na slunci rozkvete do krásy. Vydrží i ostré světlo, pokud má pravidelnou zálivku a je chráněn před prudkým deštěm. Sukulenty jako aloe nebo echverie zvládnou letnění na přímém slunci, ale nesmí stát v podmisce s vodou – potřebují drenáž a sušší prostředí.
Rostliny, které jsou oslabené, po přesazení nebo trpí škůdci, raději ponechte doma a nechte je nejprve zotavit. Letnění by pro ně mohlo být příliš stresující a jejich stav by se mohl zhoršit. Zdroj: Unsplash
Rostliny mají větší žízeň
Na venkovním stanovišti rostliny rychleji vysychají, zejména v horkých dnech nebo větrných podmínkách. Substrát je proto nutné kontrolovat častěji než v bytě. Zatímco doma jste zalévali jednou týdně, venku může být potřeba denní zálivka, a to především u rostlin v menších nádobách. Pravidelné hnojení jednou za deset až čtrnáct dní je v období letnění téměř nezbytné. Rostliny totiž rostou rychleji a vyčerpávají živiny z velmi omezeného prostoru květináčů.
Pokud vám některé pokojovky roky nerostou, ale také „neumírají“, může být letnění klíčem ke změně. Přirozené světlo a vzduch často probudí rostliny, které v interiéru stagnovaly. Zdroj: Pixabay
Letní pohoda, ale pod kontrolou
Letnění má mnoho benefitů, ale nese i rizika. Venkovní prostředí přináší i nezvané návštěvníky – svilušky, mšice nebo slimáky. Pravidelně proto kontrolujte listy, hlavně jejich spodní strany. Pokud rostliny napadnou škůdci, často stačí opláchnutí vodou nebo použití jemného přírodního postřiku. Nezapomeňte také na kontrolu před návratem domů. V září, jakmile se noční teploty začnou blížit deseti stupňům, je čas na návrat. Rostliny před přesunem očistěte, prohlédněte a v případě potřeby ošetřete – ať si domů nepřenesete víc, než jste původně chtěli.
Zdroj info: Pokojovky, Zahrádkářská poradna
You must be logged in to post a comment Login