Letem veletržním světem

Já veletrhy miluji. Můj šéf je nesnáší. Pro veletrhy se podle mne člověk musí narodit. Mají svůj rytmus a řád a nezaměnitelné kouzlo, a jakmile projdu turniketem, zapadneme do sebe jako ozubená kolečka. Na veletrhu Cersaie, který se v italské Bologni konal poslední týden v září, tomu nebylo jinak. A já jsem byla obzvláště rozechvělá, protože jsem jej letos navštívila po dvacáté v řadě.

Letošní Cersaie překvapila v mnoha směrech. Poprvé v životě jsem si například nezabalila punčochy, a tak jsem na pondělním večírku významné italské keramičky Atlas Concorde malinko strádala. V noci z pondělí na úterý se totiž ochladilo o víc jak 15°C, což by nikdo nečekal, já nejméně. Ale kapka prosecca zachránila už nejednu situaci a nezklamala ani tentokrát.

Dřez obložený keramickým obkladem Kone Mix, zdroj: Atlas Concorde

Na Cersaie se vrátily firmy, které na počátku krize vystavovat přestaly, což mě potěšilo, protože to znamená, že se jim zase pomalu začíná dařit. Do areálu výstaviště se vrátili i skořápkáři; to jednak znamená, že ostraha dost polevila, protože posledních pár let se jim dařilo držet skořápkáře mimo areál i nejbližší okolí, a za druhé že lidé jsou zkrátka nepoučitelní.

Na výstavišti v Bologni otevřeli nový pavilon. Je překrásný! A protože se mým uším doneslo, že i brněnské výstaviště také chystá výstavbu nového pavilonu, chtěla bych jim tímto vzkázat, že se nemusejí báti ničeho. Po těch letech už mám mezi vystavovateli spoustu přátel, a tak jsem se dozvěděla, že když oni začínali montovat své expozice, boloňské výstaviště s montáží posledních skleněných výplní právě končilo. V pondělí, kdy se brány veletrhu Cersaie otevřely, nikoho ani nenapadlo, že nová hala byla dodělána jen pár hodin před tím. Chtěla bych tedy brněnské výstaviště uklidnit, že všechny stavby probíhají úplně, ale úplně stejně, a tak věřím, že se i tohle boží dílo nakonec podaří.

Na italském výstavišti v Bologni byl otevřen nový pavilon

S potěšením jsem sledovala, že výrobci obkladů a dlažeb už dále nezvětšují formáty. Vyslechli však své klienty a přidali velkoformát 120 x 278 cm. Původní myšlenka, aby dlaždice byla na celou výšku místnosti, byla s rozměrem 120 x 240 cm prakticky nerealizovatelná; obvyklá výška místností je totiž kolem 270 cm. Jen v sériích imitujících dřevo se ještě přidávalo, nové formáty jsou 240 cm na délku a 30 cm na šířku. Mám na to svůj názor, ale protože jsem stále ještě tak nějak svátečně veletržně naladěná, nechám si ho zatím pro sebe.

Firmy nabízejí různé tloušťky dlaždic. Zdroj: Atlas Concorde

Dále se pozornost všech keramiček poslední roky soustřeďuje na širší využití jejich produktů. Desky stolů, desky kuchyňských linek, kuchyňské dřezy, interiérové dveře – to je jen zlomek možností, jak velkoformáty využít. Rozměrová škála už je opravdu široká a vybrat si můžete i mezi různými tloušťkami materiálů, a to 6, 12 nebo 20 mm.

Velkoformátové keramické dlaždice se v interiéru používají v nejrůznějších podobách. Například k obložení krbu nebo jako deska jídelního stolu, zdroj: Mirage

Jestli se za posledních několik veletrhů něco nezměnilo, pak obecná vášeň pro mramory. Kein Wunder, jak by řekl Ten, jehož jméno nesmím vyslovit, jsme přece v Itálii. Jsou ale jedním slovem překrásné. Jak barvami, tak provedením. Byla to opravdu čistá nádhera, i když o mramoru calacatta se mi zřejmě bude zdát ještě o Vánocích!

Protože je samozřejmě stále těžší a těžší nějaké novinky vymýšlet, velmi jsem ocenila keramickou mozaiku Denim firmy Appiani. Krom toho, že povrch mozaiky má opravdu strukturu džínoviny, i samotná barevná škála má svůj příběh. Základní barvou je totiž modrá a všechny ostatní odstíny vznikají přidáváním bílé. Já nejsem příliš mozaikový typ, ale tohle se mi opravdu líbilo.

Hitem je mozaika Denim, kterou představila firma Appiani

Duka, italský výrobce sprchových koutů, zopakoval svůj úspěch z roku 2015 a za svoji sérii sprchových koutů Natura 4000 získal ocenění ADI Ceramics & Bathroom Design Award 2018. Duka sídlí v italském Bressanone. Vy ho však budete znát spíše pod názvem Brixen. V některém z příštích článků se k obojímu vrátím, protože Duka za to stojí sama o sobě, a mám samozřejmě hned několik veselých historek, které se vážou jak k firmě, tak k Brixenu jako takovému.

V designu nezůstává pozadu ani italský výrobce sprchových koutů firma Duka,která představila jednoduché elegantní sprchové dveře

Keramička Atlas Concorde si svůj vysoký (nad)standard drží už několik let. Marvel Edge – to je pastva pro oči, série Boots je jednoduše nádherná, a tak bych mohla pokračovat ještě dlouho. Přesvědčit se můžete jednak ve fotogalerii a již brzy i přímo v Praze v jejich novém studiu, které keramička brzy otevře, a kde pak jejich kompletní produkci uvidíte na vlastní oči.

Nová kolekce obkladů a dlažeb Marvel Edge, zdroj: Atlas Concorde

Mirage je mojí srdeční záležitostí už dlouhá léta. Mají všechno – technologie, design i produkty. Letos jsem byla obzvláště potěšena, dokonce tolik, že se keramičce Mirage budu věnovat v samostatném článku.

Kromě šedé jsou v stále v kurzu všechny odstíny hnědé barvy, zdroj: Mirage

Na Cersaie jsme měli českého zástupce! Brněnská firma Le bon důstojně reprezentovala sebe, Brno i nás všechny svými novinkami Bonbon a Soul a i jejich káva byla taková, jak se na Itálii sluší a patří.

Na výstavě Cersai vystavoval i český výrobce firma Le Bon

A ještě jedna věc mě náramně potěšila – takové drobné náznaky návratu k člověčině. Objevila jsem totiž hned několik případů, kdy bylo upuštěno od rektifikace. Když bych měla hodně laicky vysvětlit, co to ta rektifikace je, opsala bych to asi tak, že dlaždice se vyrobí větší a na požadovaný rozměr jsou pak ořezávány. Tím se zajistí nejen přesnost formátu, ale také pravoúhlost hran. A samozřejmě následně minimální spára při pokládce. Ale zdá se, že tahle chladnokrevná přesnost už začíná děsit i samotné designéry, a tak si udělali radost a podstrčili nám, obyčejným smrtelníkům, trochu toho starého dobrého oldschoolu. A musím říct, že to po všech těch letech bylo velice příjemným osvěžením.

Atraktivní a nevšední baterii představila firma Idea Group

P. S. Možná jste si všimli, že říkám „ta Cersaie“. Veletrh si totiž italsky řekne fiera, a to je slovo rodu ženského. A já se toho nějak neumím zbavit. Tak mi to, prosím, odpusťte. Letošní veletrh byl pro mne zvláštní v mnoha směrech a ovládá mě jistá sentimentalita. Já jsem si nasadila tu pomyslnou laťku dvaceti veletrhů za sebou. A teď si musím rozmyslet, co se sebou.

P. P. S. Nikoho jsem nepohanila ani neurazila. Ale nebojte, ona ta sentimentalita zase jednou odezní, a koho jsem neurazila dnes, toho urazím hned příště!

Fotogalerie:

Foto:  Atlas Concorde, Duka, Appiani. Mirage, Sicis, Lebon, Panna a baba