Koupelna bez obkladů vypadá luxusně. Údržba ale nemusí být tak jednoduchá, jak se zdá

Žádné spáry, žádné drhnutí kartáčkem a minimum míst, kde by se mohla držet plíseň. Koupelna bez klasických obkladů na první pohled působí jako sen každého, koho nebaví uklízet. Jenže bezešvý povrch automaticky neznamená bezúdržbový povrch.

Mikrocement, voděodolné stěrky nebo tradiční tadelakt se čistí jinak než keramika a některé chyby snášejí podstatně hůř. Hodně přitom záleží nejen na zvoleném materiálu, ale také na kvalitě podkladu, hydroizolaci a práci řemeslníka.

Zdroj: Pexels

Méně spár opravdu znamená méně drhnutí

Největší výhoda koupelny bez obkladů je zřejmá. Souvislá plocha nemá desítky metrů spár, ve kterých se běžně usazuje mýdlo, vodní kámen a nečistoty. Stěnu zpravidla stačí setřít měkkým hadříkem nebo houbičkou. To ale neznamená, že se povrch nebude špinit. Kapky tvrdé vody, zbytky kosmetiky a mastný povlak z mýdla se objevují i na mikrocementu nebo stěrce. Na tmavých a jednolitých plochách mohou být dokonce viditelnější než na vzorovaném obkladu. Majitelé bezešvé koupelny se tak zbaví kartáčku na spáry, místo něj si ale často pořídí stěrku na vodu. Pravidelné setření sprchového koutu je nejjednodušší způsob, jak zabránit vzniku map a silných nánosů vodního kamene.

Kterou stěrku vybrat do koupelny a kam pro ni?

Mikrocement chrání hlavně vrchní uzavírací vrstva

Mikrocement bývá jednou z nejčastějších náhrad keramických obkladů. Vytváří souvislý povrch, lze ho nanést na stěny, podlahu i některé zařizovací prvky a dobře se hodí také při rekonstrukcích. Samotná cementová stěrka však obvykle není hotovým povrchem. Její odolnost proti vodě a nečistotám zajišťuje uzavírací nátěr neboli sealer. Právě jeho správné provedení rozhoduje o tom, zda budou kapky zůstávat na povrchu, nebo se začnou vsakovat a vytvářet tmavé mapy. 

Na běžné čištění většinou stačí voda a neutrální čisticí prostředek. Nevhodné jsou agresivní kyselé přípravky, abrazivní prášky, drátěnky a hrubé houbičky. Mohly by ochrannou vrstvu poškrábat nebo postupně narušit. Sealer také nemusí vydržet navždy. Jeho stav závisí na konkrétním systému, kvalitě aplikace i intenzitě používání koupelny. Jakmile povrch začne měnit odstín, ztrácet vodoodpudivost nebo se obtížněji čistí, může být nutná odborná obnova ochranné vrstvy.

Tadelakt vyžaduje úplně jinou péči

Tadelakt je tradiční marocká vápenná omítka s jemně zvlněným a leštěným povrchem. Vypadá přirozeněji než mikrocement a dokáže vytvořit velmi útulnou koupelnu. Za svou krásu si ale vybírá daň v podobě specifické údržby.

Povrch se tradičně chrání speciálním mýdlem, které podporuje jeho vodoodpudivé vlastnosti. Někteří výrobci doporučují v místech pravidelně ostřikovaných vodou ochranné mýdlování opakovat přibližně každé jeden až dva měsíce podle zatížení. Tadelakt nesnáší kyselé čističe, ocet, prostředky na vodní kámen ani abrazivní houbičky. Problém mohou způsobit také některé kosmetické přípravky, oleje nebo barviva. Stěna by navíc měla pravidelně úplně vyschnout. Pokud zůstává dlouho mokrá, mohou se objevit skvrny, matná místa nebo plíseň. Kdo chce povrch, který bez přemýšlení postříká běžným koupelnovým čističem, pro toho tadelakt pravděpodobně nebude ideální.

Zdroj: Pexels

Omyvatelná barva patří jen na správné místo

Nejlevnější cestou ke koupelně bez obkladů je nátěr. Kvalitní omyvatelné barvy určené do vlhkých prostor dobře fungují na stropě a stěnách mimo sprchu. Zvládnou zvýšenou vzdušnou vlhkost, občasné otření i kondenzaci. Běžná koupelnová barva ale není automaticky vhodná na plochu, kterou několikrát denně zasáhne proud vody. Do sprchy lze použít pouze kompletní nátěrový systém, který je výrobcem výslovně určený a schválený pro mokré zóny. Nestačí vzít obyčejnou omyvatelnou barvu a pod ní udělat hydroizolaci. Praktickým kompromisem bývá kombinace. Sprchový kout dostane odolnou stěrku nebo jiný vodotěsný povrch, zatímco méně namáhané stěny se pouze natřou.

Bez hydroizolace nepomůže ani drahá stěrka

Pohledová vrstva nesmí být jedinou ochranou proti vodě. Kritická místa se nacházejí pod ní, zejména v rozích, kolem prostupů baterií, u odtoku a ve spojení stěny s podlahou. Koupelna proto potřebuje správně navrženou hydroizolaci, utěsněné rohy a vyřešené prostupy. Výrobci hydroizolačních systémů upozorňují, že chyby při přípravě podkladu, napojování pásů nebo utěsnění detailů mohou později vést k pronikání vody a poškození konstrukce.  Bezešvý povrch umí problém dobře schovat. Než se na stěně objeví viditelná mapa, může být podklad vlhký už delší dobu. Právě proto se nevyplatí šetřit na přípravě ani svěřovat aplikaci člověku, který má se systémem jen minimální zkušenosti.

Jaké osvětlení vybrat do koupelny?

Spáry úplně nezmizí

Ani koupelna bez obkladů není ve skutečnosti dokonale beze spár. Pružné spoje zůstávají kolem vany, umyvadla, sprchové vaničky nebo v místech, kde na sebe navazují různé materiály. Silikon časem stárne, může se odlepovat a při dlouhodobém působení vlhkosti také plesnivět. Jeho stav proto musíte kontrolovat stejně jako v běžné koupelně. Výhodou je pouze to, že pružných spojů bývá méně než klasických spár mezi dlaždicemi.

Oprava může být vidět

U obkladu lze poškozenou dlaždici vyjmout a nahradit, pokud máte stejný kus v rezervě. U souvislé stěrky je lokální oprava složitější. Nová vrstva může mít trochu jiný odstín, kresbu nebo lesk a opravované místo pak zůstane viditelné. Někdy proto nestačí zakrýt malý škrábanec. Aby povrch vypadal jednotně, musí se upravit větší část stěny. To je důležité zvážit hlavně v domácnosti s malými dětmi, domácími zvířaty nebo v koupelně, která dostává každý den pořádně zabrat.

Zdroj: Autorský text

Zatančete si s námi