Kosatce letos nevykvetly jako dřív? Možná už potřebují omladit

Ještě před pár lety byl trs kosatců obsypaný květy, letos z něj vykouklo jen pár stonků. Přitom rostlina na první pohled nevypadá, že by jí něco scházelo. Listů má až dost a ze záhonu rozhodně nemizí. Problém může být právě v opačném extrému. Starší kosatce se postupně zahustí natolik, že si začnou překážet a kvetení slábne. Pokud máte na zahradě podobný trs, konec léta je vhodná chvíle ho rozdělit a znovu vysadit. 

Když je zeleně dost, ale květů podezřele málo 

U oddenkatých kosatců, mezi které patří velká část běžně pěstovaných zahradních odrůd, se pod povrchem půdy neskrývá klasický kořenový bal. Rostlina vytváří silné dužnaté oddenky, které postupně přirůstají do stran. Mladé, vitální části tak vznikají především na obvodu, zatímco střed trsu stárne. Po třech až pěti letech může být porost natolik zahuštěný, že kvetení začne slábnout. Právě tehdy má dělení smysl. 

Než ale vezmete do ruky rýč, stojí za to vyloučit jiné příčiny. Kosatce potřebují slunce a propustnou půdu. Jestli je během let zastínil rozrostlý keř, okolní trvalky nebo koruna stromu, samotné rozdělení problém nevyřeší. Podobně špatně reagují na příliš hlubokou výsadbu a trvale mokrou zem. U vousatých kosatců má horní část oddenku zůstávat u povrchu, kde na ni může dopadat slunce. 

Dělení je ideální příležitost kosatce přestěhovat, pokud se podmínky na záhonu během let změnily. Malý stromek vysazený před deseti lety mohl být tehdy daleko, dnes už ale může kosatce několik hodin denně stínit. Podobně se mohl změnit odtok vody nebo konkurence okolních trvalek. Zdroj: Pexels

Konec srpna není pozdě. Naopak 

Na první pohled se může zdát logičtější přesazovat kosatce na jaře, kdy začíná zahrada růst. U oddenkatých velkokvětých kosatců je ale vhodné období po odkvětu, od léta do jeho závěru. Rostlina už nevydává energii na květy a má ještě čas vytvořit nové kořeny před příchodem zimy.  

Má to ovšem jeden háček. Ne všechny kosatce se pěstují stejně. Tento postup platí především pro kosatce s kartáčky a dužnatými oddenky. Sibiřské kosatce, které jsou sice také oddenkaté, tvoří jiný typ trsu, vyhovuje jim více vláhy a při přesazování se sázejí do stejné hloubky jako předtím. A cibulnaté kosatce, které se v zahradách také pěstují, se dělením oddenků samozřejmě nemnoží. Než tedy starý trs rozeberete, je dobré vědět, co na záhonu skutečně roste. 

Vybírejte pečlivě 

Celý trs opatrně podeberte rycími vidlemi nebo rýčem a vyzdvihněte ho ze země. Po oklepání půdy bývá jeho stav mnohem čitelnější než na záhonu. Často zjistíte, že připomíná spletitou síť: uprostřed jsou staré, zčásti seschlé oddenky a kolem nich mladší pevné přírůstky s vějíři listů. 

Právě mladé vnější části jsou pro další pěstování nejcennější. Nemá tedy smysl rozřezat trs na stejné kusy a všechny vrátit do země. Vybírejte pevné, zdravé oddenky s kořeny a alespoň jedním dobře vyvinutým vějířem listů. Staré části bez listů, které jsou duté, výrazně seschlé, nebo měkké kusy vyřaďte. Z jednoho obrovského trsu nakonec můžete zpět vysadit jen zlomek z původního stavu. A právě to kosatcům často prospěje nejvíc. Oddenky lze v jeho spojích někdy rozlomit rukou, jindy je praktičtější čistý ostrý nůž. To je zároveň dobrá příležitost prohlédnout místa, která byla dosud ukrytá pod zemí. Zdravý oddenek má být pevný. Měkká, mazlavá nebo zapáchající tkáň signalizuje hnilobu a do nového záhonu nepatří. Podezřelé části raději nedávejte ani do kompostu. 

Listy se zkracují z praktického důvodu 

Typický vějíř kosatcových listů se při dělení zkracuje přibližně na 15 centimetrů. Není to kosmetická úprava. Menší listová plocha omezuje ztrátu vody v době, kdy má oddělený kus poškozenou část kořenů a teprve se znovu ujímá. Kratší listy navíc méně zachytávají vítr, takže čerstvě vysazený oddenek není v půdě neustále viklán ze strany na stranu. Zkrátit můžete také příliš dlouhé kořeny, zhruba o třetinu. Není však nutné sestříhat všechny kosatce na záhonu jen proto, že přišel srpen. Zkrácení listů je součástí přípravy oddělků k přesazení, nikoli pravidelný letní sestřih zdravých rostlin. 

Starší kosatec působí jako rostlina, která zvládne téměř všechno, čerstvě oddělený kus ale ještě nemá obnovený kořenový systém. Pokud přijde horký a suchý konec srpna, nenechávejte jej úplně bez vody. Zdroj: Pixabay

Nejčastější chyba se udělá až při sázení 

Oddenkatý kosatec není trvalka, kterou je potřeba pečlivě utopit v hluboké jamce. Naopak. Oddenek se ukládá velmi mělce, jeho horní část má být na těžších půdách prakticky u povrchu a viditelná. Kořeny přitom směřují dolů do půdy. Pomoci si můžete malým hrbolkem zeminy. Na něj položíte oddenek a kořeny rozprostřete po stranách. 

Důležitý je také směr. Nový přírůstek pokračuje od starší části oddenku směrem k vějíři listů. Při výsadbě tedy můžete předem počítat s tím, kam se bude rostlina postupně posouvat, a jednotlivé oddělky podle toho natočit. U vysokých kosatců počítejte zhruba s třiceticentimetrovými rozestupy. Pokud je namačkáte těsně k sobě, efekt omlazení si výrazně zkrátíte a za pár let budete řešit stejný problém znovu. 

Pozor, mulč jim může vadit 

Čerstvě rozdělené rostliny po výsadbě zalijte a během suchého konce léta hlídejte, aby při zakořeňování netrpěly nedostatkem vody. To ale neznamená udržovat záhon trvale mokrý. Oddenkaté vousaté kosatce vyžadují dobrou drenáž a jejich přemokření zvyšuje riziko hniloby. Pozor však na automatické mulčování. Vrstva kůry, štěpky nebo kompostu nasypaná přes oddenky vytváří právě takové vlhké a zastíněné prostředí, které těmto kosatcům nesvědčí. Horní část oddenku proto nechte volnou. Naopak sibiřské kosatce si ve vlhkém prostředí doslova libují. 

Každý oddělek potřebuje růstový vrchol. Samotný kus starého oddenku bez pupenu či vějíře listů není při běžném omlazování to, co chcete znovu vysazovat. Nejperspektivnější jsou koncové mladé části, z nichž rostlina pokračuje v růstu. Zdroj: Pexels

Zdroj info: Atlas rostlin, Přírodní zahrady, RHS