Když plody ztěžknou: Víte, jak na správné vyvazování a podpěry?

Srpen je v zahradě měsícem hojnosti – rajčata dozrávají do šťavnaté červeně, papriky nabírají sladkou chuť a okurky se natahují o každý den navíc. Sklizeň je radostná, ale zároveň klade na rostliny vysoké nároky. Plody jsou těžké, stonky křehké a bez naší pomoci by se snadno lámaly. Proto právě v srpnu přichází na řadu pravidelná kontrola podpěr a vyvazování. Dobrá opora dokáže zachránit nejen úrodu, ale i vitalitu celé rostliny.

Rajčata: Křehké stonky pod tíhou plodů

Rajčata patří mezi nejnáročnější rostliny na vyvazování. Jejich stonky rychle sílí, ale pod vahou desítek plodů se snadno ohnou. Pokud stonek praskne, rostlina se dlouho vzpamatovává a často přicházíme o část úrody. Nejčastějším řešením je vedení rostlin u pevného kolíku nebo na šňůře zavěšené ze skleníkové konstrukce. V srpnu je dobré zkontrolovat, zda úvazky nejsou příliš utažené. Stonek mezitím zesílil a původně volná smyčka se může zařezávat do pletiv. Správný úvaz by měl držet rostlinu jistě, ale zároveň jí dávat prostor dýchat a růst.

U rostlin, které rychle sílí (rajčata, dýně, cukety), se vyplatí vyvazovat k pružným materiálům. Příliš pevný drát nebo tvrdý provaz mohou rostlinu poškodit při větru. Zdroj: Pixabay

Okurky: liány, které potřebují vedení

Okurky rostou prudce a často se snaží obsadit více prostoru, než máme k dispozici. Jejich výhony se rády ovíjejí kolem všeho, co najdou, ale těžké plody mohou výhon stáhnout k zemi. Proto je praktické vyvést okurky po síti či provazech do výšky. Nejenže to šetří místo, ale plody zůstávají čisté a lépe větrané. V srpnu je dobré prohlédnout, zda síť nebo provázky unesou plody. Okurka dorůstající do salátové velikosti může vážit i půl kila a pokud jich visí několik vedle sebe, je to znát. Podpora výhonů jednoduchým přivázáním k provazu zabrání jejich vytržení.

Jak rekonstruovat osvětlení aniž byste sekali do stěn a stropu

Přírodní materiály místo plastu

Zahrada je místem, kde se učíme respektu k přírodu, a to platí i pro drobnosti, jakými jsou úvazky. Plastové pásky či stahovací drátky sice poslouží, ale v zemi se nerozloží a často končí v odpadu. Mnohem přirozenější je využívat přírodní materiály. Velmi dobře funguje jutový provázek, lýko nebo pruhy starých bavlněných látek. Tyto materiály jsou měkké, neřežou do stonků a po sezóně je můžeme kompostovat. Navíc mají příjemný, nenásilný vzhled – rostliny vypadají, jako by se opíraly o něco, co do zahrady přirozeně patří. Pro křehké stonky se hodí i proužky starých punčoch či triček. Textil je pružný a přizpůsobí se tloušťce stonku. Kdo má rád tradiční postupy, může sáhnout po svazcích slámy nebo rákosí, kterými se rostliny svazují od nepaměti.

Porost okurek pěstovaných vertikálně je lépe provětrávaný. Zdroj: Pixabay

Jak na správné vyvazování

Základní pravidlo zní: nikdy neutahovat příliš. Smyčka má být volná, ideálně do tvaru osmičky – jedna smyčka obejme rostlinu, druhá oporu, a mezi nimi zůstane prostor. Tak se minimalizuje tření a stonek netrpí. Dalším tipem je pravidelná kontrola. To, co jsme vyvázali v červnu, může být v srpnu už nedostatečné. Rostlina mezitím vyrostla, zesílila a úvazek ji může svírat. Lepší je úvazky několikrát během sezóny vyměnit než riskovat poškození rostliny.

Dřevěné konstrukce, mřížky, proutěné oblouky nebo kovové spirály dokážou dodat zahradě osobitý ráz. Někdy se podpěry stávají téměř dekorací. Zdroj: Unsplash

Podpěry v rytmu zahrady

Podpěry a vyvazování nejsou jen technickou záležitostí. Zahrada se díky nim stává přehlednější a estetičtější. Řady rajčat vedené po provazech působí uspořádaně, papriky s jemnými oporami získají vzpřímený tvar a okurkové liány na síti vytvářejí zelenou stěnu, která je ozdobou sama o sobě. Navíc vyvazování prodlužuje životnost rostlin. Pokud se stonek nezlomí, rostlina dokáže plodit až do podzimu. U rajčat i paprik to znamená desítky plodů navíc, což se na talíři rozhodně pozná.

Zdroj info: Bohatá sklizeň, Přírodní zahrady, Naše BIO zahrádka