Kaštanovník setý: Krása i jedlá úroda pro trpělivé zahradníky

Podzim má své typické chutě a vůně. K jablkům, hruškám a dýním se v mnoha zemích přidávají i jedlé kaštany. Většina lidí si je spojuje s vánočními trhy nebo cestami do jižní Evropy, ale kaštanovník setý se dá pěstovat i u nás. Vyžaduje sice vhodné podmínky a trochu trpělivosti, odměnou je však strom, který zaujme krásou i úrodou a vnese do zahrady nečekaný kousek středomořské atmosféry.

Kaštanovníky snášejí přítomnost ovocných stromů, ale není vhodné je sázet těsně k nim. V dospělosti mají širokou korunu a mohou menším stromům brát světlo. Nejlépe se hodí jako solitér nebo ve volném sadu. Zdroj: Pexels

Strom s historií

Do střední Evropy se jedlé kaštany dostaly už ve středověku. V teplejších oblastech se rychle zabydlely – zejména na Moravě a v Polabí. Lidé si cenili nejen plodů, ale i kvalitního dřeva. Dodnes můžete najít staré stromy třeba u Znojma, v Mutěnicích nebo u Valtic. Háj v Nasavrkách, založený v 18. století, se stal symbolem, že kaštanovníky k našemu prostředí patří stejně jako lípy nebo duby.

Sprcha, ze které rovnou jde voda s pěnou: Která to je a kam pro ni?

Prostor a trpělivost

Kaštanovník není zrovna žádný drobek. Dorůstá do výšky přes dvacet metrů a vytváří širokou korunu, takže potřebuje dostatek místa. Pokud máte menší zahradu, rozmyslete si, zda mu můžete dopřát volný prostor. Je to strom na desítky let, a proto je dobré vnímat ho jako investici do budoucnosti, která potěší nejen vás, ale i další generace. Na první úrodu si budete muset počkat. Strom plodí většinou až po deseti letech. Roubované sazenice z ověřených školek však překvapí dřívější plodností, někdy už po pěti letech. Zajímavé je i kvetení: v červnu se objevují dlouhá květenství, která stromu dodávají exotický vzhled.

Jaké stanoviště mu vyhovuje

Kaštanovník má rád slunce a chráněné místo. Nejlépe se mu daří na svazích obrácených k jihu nebo jihozápadu. Naopak nesnáší mrazivé kotliny, kde v zimě proudí studený vzduch. Pokud na zahradě najdete kout krytý zdí nebo přirozeným větrolamem, bude to ideální volba.

Půda by měla být propustná a spíše lehčí. Strom se trápí v jílovitých půdách, kde se drží voda. Ocení mírně kyselé podloží, takže pokud máte zásaditou půdu, můžete ji vylehčit přidáním kompostu nebo rašeliny. V suchých létech se vyplatí stromek pravidelně zalévat, zejména v prvních letech po výsadbě.

Výsadba krok za krokem

Nejvhodnější doba pro výsadbu je podzim. Stromek stihne zakořenit a na jaře se probouzí s dostatkem vláhy. Jáma by měla být alespoň půl metru hluboká a široká. Na dno dejte kompost nebo dobře zetlelý hnůj, který poskytne mladému stromu startovací dávku živin. Stromek vysaďte tak, aby místo roubování zůstalo nad povrchem půdy. Po výsadbě zalijte opravdu vydatně a půdu kolem kmínku zamulčujte listím nebo štěpkou, aby si udržela vlhkost. Mladé stromky jsou citlivé na silné mrazy. Proto se doporučuje kmínek obalit jutou nebo chvojím a chránit kořenový krček mulčem. Jakmile strom zesílí, zvládá mírné zimy podstatně lépe.

Která světla použít, abyste nemuseli sekat do stěn a stropu?

Choroby a odolné odrůdy

Evropské kaštanovníky v minulosti postihla nebezpečná choroba – kaštanová rakovina neboli korová nekróza. V některých oblastech zdecimovala celé porosty. Dnes se proto častěji vysazují odolnější odrůdy nebo kříženci s americkým či japonským kaštanovníkem. Tyto hybridy si uchovávají chuť a vzhled evropských plodů, ale lépe odolávají chorobám. Pokud tedy plánujete výsadbu, vyplatí se vybírat právě takové sazenice.

Plody obsahují hodně škrobu, méně tuku než ořechy a navíc vitamíny skupiny B. Jsou bezlepkové, proto se hodí i do jídelníčku celiaků. Zdroj: Pixabay

Podzimní odměna

Plody dozrávají na přelomu září a října. V ostnitých obalech se skrývají dva až tři leskle hnědé kaštany. Jakmile jsou zralé, obaly prasknou a plody samy spadnou na zem. Je radost sbírat je, i když to někdy připomíná malou bitvu s ostny.

Čerstvé kaštany chutnají nejlépe upečené na pánvi nebo v troubě, kdy se jejich dužina rozvoní a získá nasládlou, jemně oříškovou chuť. Dají se ale i vařit, mixovat do pyré, přidávat do polévek nebo moučníků. V jižní Evropě se z nich mele mouka, která se používá do chleba a sladkých dezertů. I u nás se postupně objevuje zájem o nové recepty, takže plody kaštanovníku mohou zpestřit i domácí kuchyni.

Mladé kaštanovníky vytvářejí dlouhý kůlový kořen, který jim umožňuje dobře čerpat vláhu i z hlubších vrstev půdy. Proto nesnášejí přesazování. Vyplatí se tedy hned na začátku vybrat definitivní místo, kde strom zůstane. Zdroj: Pexels

Krása, která přetrvá

Kaštanovník není jen strom pro užitek. V zahradě působí impozantně. V létě stíní, na podzim se barví do zlatohněda a v zimě zůstává výraznou siluetou. Je dlouhověký a může se dožít i několika set let. To z něj dělá strom, který se stane součástí rodinné historie. Možná právě proto se v mnoha regionech vysazoval jako pamětní strom.

Zdroj info: Poznejte stromy, Léčivá síla stromů, Přírodní zahrady