Jak ochránit záhony před letním vedrem? Vyzkoušejte podsev

Léto v posledních letech ukazuje jednu nepříjemnou věc. Nestačí jen víc zalévat. Když slunce několik dní po sobě rozpálí záhony, půda se během odpoledne zahřeje natolik, že kořeny rostlin přestávají pracovat tak, jak by měly. Voda se rychleji odpařuje, půdní život se stahuje do větší hloubky a zelenina začne zbytečně strádat. Permakultura proto už dlouho využívá jednoduchou techniku – podsev. Princip spočívá v tom, že mezi hlavní plodiny vysejete další rostliny, které vytvoří živý pokryv půdy.  

Holá půda je v létě největší slabinou záhonu 

Holá půda se v létě rozpaluje mnohem rychleji, než si většina lidí uvědomuje. Stačí několik hodin prudkého slunce a povrch záhonu bývá výrazně teplejší než okolní vzduch. Pro kořeny rostlin ani půdní organismy to není ideální prostředí. Právě proto příroda téměř nikdy nenechává půdu odkrytou. Jakmile vznikne volné místo, velmi rychle jej obsadí další vegetace. Podsev tento princip pouze využívá ve prospěch zahradníka. 

Nejlepší způsob, jak zjistit, zda podsev funguje právě na vaší zahradě, je jednoduchý pokus. Jednu polovinu záhonu ponechte odkrytou a druhou osejte podsevem. Po několika týdnech bývá rozdíl ve vlhkosti půdy i jejím přehřívání často patrný i bez měření. Zdroj: Pexels

Jak podsev vlastně funguje 

Podsev vytváří nízké patro vegetace pod vyššími plodinami. Listy zachycují část slunečního záření ještě dříve, než dopadne na zem. Díky tomu se povrch půdy méně rozpaluje a vlhkost se z ní odpařuje pomaleji. Rozdíl bývá patrný hlavně během několika po sobě jdoucích horkých dní, kdy pod krytem zůstává zem déle chladnější a kyprá. Neméně důležité je, že kořeny podsevných rostlin vytvářejí jemnou síť v horní vrstvě půdy. Po jejich odumření zůstávají drobné kanálky, kterými při dešti nebo zálivce lépe proniká voda. Půda se méně slévá do tvrdé krusty a lépe hospodaří s vláhou. 

Jak pohodlně třídit odpad, a to včetně bio

Co se hodí vysévat mezi zeleninu 

Ne každá rostlina je vhodným adeptem pro podsev. Cílem není vytvořit konkurenci hlavní plodině, ale lehký živý koberec. Velmi dobře funguje bílý jetel. Zůstává nízký, snáší pravidelné sešlapávání a díky symbióze s hlízkovými bakteriemi váže vzdušný dusík. Neznamená to, že okamžitě pohnojí okolní zeleninu, ale dlouhodobě přispívá ke zlepšování půdy. 

Na volnější místa lze využít také nízké odrůdy jetele plazivého nebo drobnolisté směsi určené přímo pro zeleninové záhony. Tam, kde potřebujete rychlé zakrytí půdy mezi sklizněmi, dobře poslouží svazenka vratičolistá nebo pohanka. Tyto rostliny ale rostou rychleji, proto je vhodnější je pravidelně seřezávat nebo používat jen jako krátkodobý podsev. Zajímavou možnost představují i některé bylinky. Například nízké formy heřmánku nebo měsíček lékařský nezakrývají půdu souvisle, přesto vytvářejí příznivější mikroklima a současně lákají opylovače a další užitečný hmyz.  

Svazenku nenechte přerůst. Jako podsev funguje nejlépe v mladém stadiu. Jakmile začne rychle vytahovat stonky a zakládat květní pupeny, je vhodné ji seříznout. Zůstane po ní jemný mulč a zároveň nebude odebírat hlavním plodinám tolik vody. Zdroj: Pixabay

Nestačí jen zasít. Podsev potřebuje občas usměrnit 

Podsev není bezúdržbový. Občas je potřeba jej posekat nebo zastřihnout, zvlášť po deštivých dnech. Posečené rostliny přitom není nutné hned likvidovat. Můžou zůstat přímo na záhonu jako jemný mulč, který ještě více omezuje odpařování vody. Pokud některá část podsevu začne přerůstat, je lepší zasáhnout včas. Přerostlé rostliny by mohly zhoršit proudění vzduchu kolem zeleniny a zvýšit riziko některých houbových chorob, zejména u rajčat nebo okurek. 

Jaké zařízení pořídit do koupelny a proč?

Kde podsev funguje nejlépe 

Největší přínos má u širokořádkových plodin, kde zůstává mezi rostlinami více volné půdy. Typicky jde o rajčata, papriky, zelí, kapustu, kukuřici nebo ovocné keře. Naopak u hustě vyseté mrkve, špenátu nebo salátu bývá prostoru málo a další rostliny by spíše překážely. Tam dává větší smysl klasický organický mulč. Podsev také není vhodný na nově založené záhony s velmi chudou půdou. Nejprve je potřeba zlepšit její strukturu kompostem nebo dobře rozloženou organickou hmotou. Teprve potom bude mít hlavní plodina dostatek živin i při sdílení prostoru s podsevem. 

U podsevu často platí, že méně je více. Příliš hustý výsev vytváří silnou konkurenci a omezuje proudění vzduchu. Lepší je vysít řidčeji a případně poté chybějící místa dosít. Zdroj: Pexels

Zdroj info: Přírodní zahrady, Permaculture for Beginners