Hledáte letničku, kterou nikdo nepřehlédne? Pak by vám neměl uniknout laskavec

Jsou rostliny, které na sebe upozorní už z dálky. Ne záplavou květů ani nápadnými barvami, ale tím, jakou mají sílu a výraz. Právě tak působí laskavec. Ještě na začátku léta bývá mezi ostatními letničkami téměř nenápadný. O pár týdnů později se z něj ale stává rostlina, kolem které se pohled zastaví téměř automaticky. Dlouhá převislá květenství nebo mohutné vzpřímené klasy dodají záhonu úplně jiný rozměr a vydrží atraktivní až do podzimu. 

Zdroj: iStock

Možná i proto se laskavec po letech vrací do zahrad. Nepěstuje se kvůli záplavě květů, ale pro celkový efekt. Umí dodat výsadbě výšku, vytvořit zajímavý kontrast vedle jemných travin a sluší mu jak venkovská zahrada, tak modernější pojetí záhonů. Přitom nejde o rostlinu, která by vyžadovala zvláštní péči. Když dostane slunce a trochu prostoru, zvládne většinu práce sama. 

Není laskavec jako laskavec 

Pod společným názvem laskavec se skrývá několik druhů, které se od sebe na první pohled liší hlavně tvarem květenství. Nejznámější je laskavec ocasatý (Amaranthus caudatus). Právě ten vytváří dlouhé převislé střapce, které mohou dorůstat délky několika desítek centimetrů a ve větru se lehce pohupují. Pokud jste někdy obdivovali fotografie zahrad s nápadným rudým květenstvím, s největší pravděpodobností šlo právě o něj. 

Vedle laskavce ocasatého stojí za pozornost také laskavec latnatý (Amaranthus cruentus). Nemá dlouhé převislé střapce, ale vytváří hustá vzpřímená květenství, která na záhonu působí úplně jinak. Často se proto používá tam, kde mají rostliny vytvořit výraznou svislou linii, třeba mezi okrasnými travinami nebo vyššími trvalkami. 

Než koupíte semena, podívejte se kromě barvy také na údaje o výšce. Rozdíly mezi odrůdami bývají překvapivě velké. Zatímco některé se vejdou zhruba do jednoho metru, jiné dorůstají až kolem metru a půl. Když se s tím při výsadbě nepočítá, může laskavec během léta snadno zastínit své sousedy. 

Včely na něm nečekejte. To je zajímavost, kterou málokdo ví. Laskavec není významnou medonosnou rostlinou. Pokud chcete podpořit opylovače, vysaďte vedle něj třapatky, zavinutky, šantu nebo sporýš argentinský. Získáte krásnou kombinaci a zároveň zahradu atraktivnější pro hmyz. Zdroj: Pexels

Nepodceňte místo, kam ho vysadíte 

Právě stanoviště rozhoduje o tom, jestli bude laskavec jen průměrnou letničkou, nebo rostlinou, která na sebe strhne pozornost. Vyžaduje plné slunce. Čím více světla dostane, tím pevnější budou stonky a bohatší květenství vytvoří. V polostínu sice poroste také, ale bývá vytáhlý, méně větví a často se naklání za světlem. 

Stejně důležitá je půda. Nemusí být mimořádně úrodná, měla by ale dobře propouštět vodu. Trvale mokrá zem je jedním z nejčastějších důvodů, proč tyto rostliny neprospívají. Jestli máte na zahradě těžkou jílovitou půdu, vyplatí se před výsadbou zapracovat kompost. Zlepší její strukturu i schopnost hospodařit s vláhou. 

U mladých sazenic udělá mnoho pěstitelů chybu. Vysadí je příliš hustě. Jenže laskavec potřebuje prostor. Pokud rostliny stojí těsně vedle sebe, soupeří o světlo a živiny. Výsledkem jsou tenčí stonky a menší květenství. Rozestupy kolem 50 centimetrů nejsou zbytečným luxusem, ale základem, aby se rostlina ukázala v celé své kráse. 

Zdroj: iStock

Vyplatí se začít doma 

Pokud chcete rostlinu pěstovat od semínka, přímý výsev na záhon je sice možný, ale ve většině zahrad nepřináší tak dobré výsledky jako předpěstování. Laskavec miluje teplo a nestabilní teplota půdy mu neprospívá. Semena jsou velmi drobná, proto se jen lehce přitlačí k povrchu výsevního substrátu. Klíčí na světle a při teplotě okolo dvaceti stupňů bývají první rostlinky venku během jednoho až dvou týdnů. 

Laskavec vrhá poměrně hustý stín. Vedle něj proto nevysazujte druhy, které potřebují plné slunce po celý den a zůstávají nízké. Na konci léta by mohly být úplně zastíněné. Zdroj: Pexels

Častější chybou je přehnojování než nedostatek živin 

Laskavec působí mohutně, ale neznamená to, že potřebuje velké dávky hnojiv. Naopak. Přebytek dusíku vede k tomu, že vytváří obrovské listy, zatímco květenství bývají menší a stonky méně pevné. Úplně postačí půda obohacená kompostem a případně jedno přihnojení na začátku léta.  

Mnohem důležitější než další dávka živin je zálivka v době delšího sucha. Zalévat je lepší vydatně a méně často než každý den po troškách. Kořeny pak pronikají hlouběji do půdy a rostlina si lépe poradí i během horkých týdnů. U vysokých odrůd se vyplatí myslet na oporu. Když se květenství plně vyvinou a přijde letní bouřka, mohou těžké stonky pod vlastní vahou polehnout. Jedna nenápadná bambusová tyčka tomu spolehlivě zabrání. 

V záhonu si rozumí s travinami 

Laskavec nejlépe vynikne tam, kde kolem sebe nemá příliš mnoho stejně výrazných sousedů. Dobře funguje jako svislý akcent mezi nižšími trvalkami nebo letničkami. Velmi pěkné jsou kombinace s okrasnými travinami, jejichž jemné listy kontrastují s robustními květenstvími. Hodí se k němu také třapatky, krásnoočka, zavinutky nebo sporýš argentinský. Výsadba pak nepůsobí strojeně, ale připomíná spíše přírodní a přirozené uskupení rostlin. 

Při plánování barev se vyplatí trochu přemýšlet. Tmavě vínové odrůdy vyniknou vedle rostlin se světlejšími květy nebo stříbřitými listy. Zelenokvěté kultivary jsou naopak překvapivě nenápadné a dobře zapadnou i do moderních zahrad s omezenou barevnou paletou. Možná vás překvapí, že mezi příbuznými okrasných laskavců najdeme i známé plevelné druhy. Ty se mohou rychle šířit semeny a jejich pyl patří mezi alergeny pozdního léta. S okrasnými kultivary, které se běžně pěstují na záhonech, si je ale není dobré plést.

Vedle klasických převislých střapců existují i odrůdy, jejichž květenství tvoří husté kulovité shluky. Na dlouhých převislých stoncích pak vypadají jako řetěz sametově vínových kuliček. Zdroj: Pexels

Nekončí s prvními chladnými rány 

Málokterá letnička vydrží na zahradě pohledná tak dlouho jako laskavec. Květenství si udržují tvar i barvu často až do prvních podzimních mrazů. Právě tehdy je také vhodná chvíle pro sklizeň na sušení. Stonky řežte za suchého počasí ve chvíli, kdy jsou květenství plně vybarvená, ale semena se z nich ještě nezačínají samovolně uvolňovat. Zavěšené na vzdušném a stinném místě si uchovají tvar i většinu své barvy. V zimních vazbách pak vypadají stejně efektně jako na letním záhonu. 

Několik květenství se vyplatí ponechat na rostlině až do úplného dozrání. Získáte vlastní semena pro příští sezonu. Jen počítejte s tím, že pokud pěstujete více odrůd pohromadě, mohou se mezi sebou křížit. Rostliny vypěstované z vlastního osiva pak někdy příjemně překvapí novou barvou nebo tvarem květenství. 

Zdroj info: Květinová zahrada, Epic Gardening