Něžný výsek JK

FELIZ NAVIDAD!

Od   | 

Když jsem z Estonska v létě vláčela zpět letadlem vinyl, myslela jsem si, že mě nic horšího už potkat nemůže. Jenže to bych se nesměla s Tím, jehož jméno nesmím vyslovit, vypravit v prosinci do Bogoty! Vracíme se zpět do matky stověžaté co nevidět a já marně přemýšlím, kterak do kufru napasovat všechny ty role vánočního balicího papíru…

Aby bylo jasno – stále jsem zapřisáhlou vyznavačkou čtyř ročních období, tedy i zimy, pečení vanilkových rohlíčků, zdobení perníčků, každý rok trvám na vánočním stromku a moje máti každý rok doufá, že už mě to v mém věku přejde, a nejraději bych i strkala za okno dopis Ježíškovi. Nicméně novým výzvám se nebráním, respektive málokdy se ubráním. A tak jsem se ocitla letos v prosinci v Bogotě.

Vánoce v Kolumbii jsou už v plném proudu v době, kdy naše supermarkety teprve začínají s vánočními akcemi. Stromečky se v kolumbijských domácnostech zdobí  1.prosince a v supermarketech narazíte na severské motivy i Santa Klause, ale kolumbijským dětem nosí dárky Ježíšek stejně jako těm našim. Opravdové Vánoce pak trvají od 16. prosince do Štědrého dne. Těmto devíti dnům se říká novena, příbuzní se během nich scházejí každý den u někoho jiného a každá z těchto návštěv začíná krátkou modlitbou u jesliček, které jsou nedílnou součástí výzdoby. Děti zpívají koledy a za odměnu dostávají pamlsky – stejně jak u nás na Mikuláše.

Štědrovečerní večeře pak začíná mnohem později než u nás, zhruba kolem půlnoci, a kapra se salátem byste tu čekali marně. Podává se polévka ajiaco a jako dezert skořicový puding, natilla a maličké kobližky, buňuelos. Krajané se zde naše zvyky snaží zachovávat, i když třeba právě vanilkové rohlíčky se zde pečou velice těžko, protože mouka se chová malinko jinak, vlašské ořechy tu prostě neseženete a při použití para-ořechů se v troubě z rohlíčků stane cosi, co byste očekávali spíše ve filmu Vetřelec 5.

Ježíšek v Bogotě mě obdaroval hned několikrát; poprvé v životě mi třeba přinesl Lego (Mujeres de la Nasa)!  Také jsem v supermarketu letos poprvé v životě potkala Santa Klause a nechala se s ním i vyfotit – že to bylo pod nátlakem, nemusím jistě zdůrazňovat.

Poprvé v životě jsem vycestovala do latinské Ameriky. A poprvé v životě jsem asi viděla, co to znamená, když se řekne bída. A ten kontrast mezi bohatstvím a bídou je pro mne o to větší, že jsem měla možnost zde navštívit i novostavbu luxusního bytového domu.

Vánoce jsou svátky klidu, pohody, lásky, tolerance a vůbec všech kladných lidských vlastností. Až tedy ty letošní začnete slavit, přidejte k nim ještě vděk – za to, že žijete v Evropě, máte doma teplo, máte plný stůl jídla a lehnout si půjdete do postele.
Feliz Navidad!

P. S. Ten, jehož jméno nesmím vyslovit, pravil, že za rok jedeme zase. V Kolumbii mají na Silvestra takový krásný zvyk – pokud chcete příští rok cestovat, vezmete prostě o půlnoci kufr a oběhnete s ním dům. Dívejte se 1.1.2019 na zprávy na TV Nova; člověk nikdy neví, kdy a proč se stane mediální „hvězdou“! 😉

P. P. S. Dr. Macek mi každý rok přeje k narozeninám spoustu každodenních radostí. A asi jsem musela odjet až sem, abych tohle přání pochopila do důsledku.

Fotogalerie:

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login