Architektura a design

Domy zapuštěné v zemi skýtají mnohé výsady

Od   | 

V nynější době je preferována energetická nenáročnost budov a také  ohleduplnost k  související přírodě. Dalo by se říci, že tyto hodnoty svými vlastnostmi zohledňují domy zapuštěné do země. Jsou to takzvané pasivní domy, které jsou řazeny k nejvíce energeticky úsporným a ekologicky ohleduplným typům.

Rodinné domy, zcela zapuštěné do terénu se v našem prostředí  objevují spíše vyjíměčně. Občas vidíme domy ve svahu, se zadní částí a střechou zakrytou okolní zeminou s vegetací, s proskleným průčelím a kde se do vnitřních zadních částí domu denní světlo přivádí světlovody nebo světlíky. Většinou jde o záměry příznivců, kteří vyznávají vztah k přírodě, preferují šetrné ekologické postupy a usilují o soužití a splynutí s krajinou.

Výhody zapuštěných domů:

– minimální zásah do vzhledu související krajiny

– zástavba velice svažitých, jinak nezastavitelných pozemků

– úspory na vytápění

– jednodušší údržba domu

– větší odolnost proti požáru a přírodním živlům

– větší hluková izolovanost od okolí

Dům je koncipován tak, aby v území splýval s přírodou.

Díky správnému využití jižní strany prochází světlo do celého interiéru

A jak vidí zapuštěné domy legislativa?

O povolovacím postupu u podzemního domu je nutno se informovat na příslušném stavebním úřadu. Pro nezvyklost takové stavby se nechají předpokládat problémy při jejím prosazování. Stavební úřad sleduje i při povolování staveb pro bydlení dodržování podmínek platné legislativy, zejména  pak ustanovení platných norem např. ČSN 73 4301 – Obytné budovy a také podmínek, stanovených v regulativech územního plánu, pokud ho obce mají.

V povolovacím procesu je potřeba minimálně podat Ohlášení stavby.

Nízkoenergetické bydlení

U domů zakrytých zeminou lze hovořit o určité formě nízkoenergetického bydlení. Nejde o využití tepelné energie ze země, ale jde o stabilitu tepelného prostředí v podzemí. Je známo, že v hloubce cca dvou metrů pod povrchem se vyskytuje stabilní teplota ve výši asi 10°C, a to bez ohledu na to, zda je na povrchu země mráz či tropické vedro. Z toho vyplývá, že náročnost na vytápění bude nižší než u nadzemních staveb, vystavených vnějším povětrnostním vlivům. U domů v zemi je však nutno počítat s důkladnou tepelnou izolací stavby od spodní zeminy, která je dobrým vodičem a má schopnost vyrovnávat vnitřní teplotu stavby s teplotou zeminy.

Při takovémto záměru je však třeba si uvědomit, že vybudování domů pod terénem má smysl jen tam, kde takovou možnost poskytuje přirozená svažitost terénu. V každém případě je však potřeba počítat s vysokými nároky na technickou projektovou propracovanost stavby a kvalitní odborné provedení stavebních prací. Musí se také vycházet  ze souvisejících hydrogeologických podmínek v daném území, charakteru propustnosti zeminy a případného výskytu tlakové vody a jejího nutného následného odvedení drenážním systémem. Výhodou pláště ze zeminy a vegetace je, že příznivě ovlivňuje i trvanlivost užité hydroizolace. Ta, zakrytá zeminou, není narušována výkyvy venkovních teplot. I dešťové srážky nejsou problémem, u biologicky upravené střechy se rovnoměrně vsakují a postupně odpařují.

A jak to vypadá uvnitř takového domu?

Zdroj: Jan Zahradnik a archiv

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login