Architektura a design

Rozhrada není záhada aneb kde končí váš pozemek

Od   | 

Dalo by se říci, že rozhradou je jakýkoli prostorový útvar na zemi, který fyzicky od sebe odděluje dva pozemky. Může to být zeď, plot, mez, brázda, potok, alej apod.

Právně tento pojem byl znám již v 18. století, kdy se rozhrady pokládaly za spoluvlastnictví vlastníků sousedních pozemků.  Avšak následně v minulém století judikatura tento právní institut nepoužívala. Novodobě jej do legislativy zařazuje nový Občanský zákoník, a to v § 1024 až 1028

§ 1024 Občanský zákoník uvádí:

 (1) Má se za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné.

(2) Společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části.

§ 1026 Občanský zákoník dále uvádí:

Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.

Ve smyslu této úpravy je povinen rozhradu každý z vlastníků sousedních pozemků udržovat v tak dobrém stavu, aby se hranice nestala neznatelnou a aby nehrozila druhému škoda.

Z tohoto je zřejmé, že stavba rozhrady je dobrovolnou záležitostí vlastníků. Také legislativa neukládá povinnost rozhrady obnovovat či udržovat, a to tehdy  pokud to není nutné k zabránění vzniku škody u sousedního pozemku.

Avšak povinnost obnovit rozpadlou nebo neznatelnou rozhradu může nastat i v případě, že by hranici mezi pozemky nebylo možné určit. Pak má každý ze sousedů právo, aby soud určil hranici podle tzv. poslední pokojné držby, to jest podle hranice před rozpadem rozhrady.

Pokud se dle § 1024 odst.(1) pohlíží na rozhradu jako společnou, pak se u financování investice může uplatnit pravidlo, že náklady na opravu se nesou rovným dílem. Pokud by nedošlo mezi sousedy k dohodě o spoluinvestování,  existuje množství právních nástrojů, kterými se lze účinně bránit, a to za přispění právní pomoci.  

Co se týká vlastnictví oplocení, co by rozhrady  občanský zákoník mimo jiné sděluje, že rozhrady mezi pozemky jsou společné tehdy, jestliže jsou umístěny na hranici dvou sousedních pozemků a leží-li na obou z nich. Ty pak  jsou spoluvlastnictvím obou sousedů. Jestliže by oplocení bylo vybudováno  jen na jednom pozemku a nebude-li zasahovat na vedlejší pozemek, vlastníkem je ten, na jehož pozemku je rozhrada vybudována.

Komentáře

You must be logged in to post a comment Login