Co je energetický štítek budovy a proč by vás měl zajímat už při výběru bytu

Při hledání nového bydlení většinou řešíme dispozici, občanskou vybavenost v okolí nebo výhled z oken. Na průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) se často dostane až ve chvíli, kdy se chystají kupní smlouvy. A to je škoda. Je to totiž jeden z mála dokumentů, který vám předem ukáže, jak hluboko do kapsy sáhnete každý měsíc při platbách za teplo, teplou vodu a větrání. Zvlášť dnes to rozhodně není jen byrokratický detail.

(Rezidence U Šárky – nové byty Finep v Praze 6, Ruzyně. Zdroj obrázku: finep.cz)

Co přesně vám energetický štítek prozradí?

Oficiální název zní Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB). Jde o standardizovaný dokument, který hodnotí, kolik energie nemovitost ročně spotřebuje na svůj běžný provoz – tedy na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, větrání a osvětlení.

Výsledek se vyjadřuje přehledně jedním písmenem na stupnici od A do G:

• A – mimořádně úsporná

• B – velmi úsporná

• C – úsporná

• D – méně úsporná

• E až G – nehospodárná až mimořádně nehospodárná

Rovnice je jednoduchá: čím lepší (nižší) písmeno, tím méně energie váš domov potřebuje. V hodnocení se pozitivně odráží kvalitní zateplení, izolační trojskla, systémy řízeného větrání s rekuperací tepla nebo využití obnovitelných zdrojů, jako je fotovoltaika.

Co to znamená v praxi a pro vaši peněženku?

Zkusme si to převést na konkrétní čísla. Rozdíl v nákladech na energie mezi bytem ve třídě B a starším bytem ve třídě E může při současných cenách dělat i přes 20 000 Kč ročně. U bytu o rozloze 70 m² se tak bavíme o úspoře zhruba 1 500 až 2 000 Kč měsíčně, a to jen na vytápění a ohřevu vody.

Jinak řečeno: nový byt s kvalitním energetickým štítkem si velkou část svých provozních nákladů umí „odpracovat“ sám. Na první pohled levnější, ale energeticky náročnější byt ve starší zástavbě vás naopak v součtu let může vyjít výrazně dráž.

Proč na štítku záleží víc než dřív

Pravidla pro výstavbu se zpřísňují. Zatímco dříve bylo možné stavět bytové domy s relativně benevolentními parametry, od roku 2022 platí, že každá novostavba musí dosáhnout minimálně třídy B. Evropská směrnice EPBD (Energy Performance of Buildings Directive) navíc počítá s tím, že do roku 2030 budou nové budovy prakticky bezemisní.

Tento trend má přímý dopad na to, jak si nemovitost udrží svou hodnotu v čase:

• Starší budovy (třídy D, E, F) budou v nejbližších letech čelit tlaku na nákladné zateplování a modernizace, jinak začnou ztrácet na atraktivitě u kupujících i nájemců.

• Nové byty (třídy A nebo B) si svou hodnotu udrží nesrovnatelně lépe a nevyžadují další zásadní investice do zateplení pláště budovy.

Zelené hypotéky: Detail, který vám zlevní úvěr

Tohle je věc, o které se zatím tolik nemluví, ale dokáže ušetřit zajímavé peníze. Řada bank dnes nabízí takzvané zelené hypotéky – úvěry se zvýhodněnou úrokovou sazbou pro nemovitosti s energetickou třídou A nebo B. Pokud kupujete byt v moderní novostavbě, může to znamenat nižší splátku po celou dobu fixace. Při hypotéce na několik milionů korun už jde o nezanedbatelnou částku.

Jak číst PENB a na co se ptát developera?

Energetická třída B nebo vyšší už dnes u seriózních projektů není prémiový benefit, ale naprostý standard a zákonný požadavek. Právě proto je dobré ptát se developera, jak konkrétně k energetické náročnosti přistupuje – a jestli projekt skutečně šetří vaše peníze i v praxi, nejen na papíře. Jak k tomu přistupují například ve FINEPu, se dozvíte na jejich webu.

Až budete vybírat svůj nový domov, nebojte se zeptat na detaily:

1. Jaká je přesná energetická třída budovy, ve které byt kupuji?

2. Jsou součástí projektu technologie, které mi pomohou snížit spotřebu (např. rekuperace, solární panely, tepelná čerpadla)?

3. Kdy byl průkaz pro budovu naposledy vypracován? (PENB platí 10 let. U starších bytů se vyplatí pohlídat, zda je dokument stále platný, zejména pokud dům prošel rekonstrukcí.)

Energetický štítek zkrátka není jen papír pro úřady. Je to přímý ukazatel kvality vašeho budoucího bydlení.