Inspirace

CERSAIE 2019 aneb „fuori fiera“ v praxi

Od   | 

Brány veletrhu Cersaie se letos otevřely už po třicáté sedmé. Já jsem tento veletrh navštívila po dvacáté první. Zjistila jsem, že už jsem ostřílenější matadorka než většina area managerů našich dodavatelů, což bylo zjištění poměrně děsivé. Myslím, že to byl rok, kdy to můj bývalý kolega „zabalil“, a otevřel si rodinnou italskou restauraci. Tyhle ambice sice nemám, ale jeden nikdy neví.

Přiznávám, že jsem letos vůbec nestihla oběhnout stánky se sanitární technikou. Můj šéf totiž veletrh nemá rád tak moc, že raději souhlasil s nabídkou firmy Mirage, a na více jak půl dne jsme opustili výstaviště a jeli se podívat do výrobního závodu. Musím upřímně uznat, že to byl vynikající nápad. Mirage udělala investici v hodnotě 180 miliónů Eur a krom modernizace a automatizace výrobních linek otevřela také zcela nový showroom o úctyhodné rozloze 1 500 m2.
Ve výrobní hale to vypadá jako ve filmu Marečku, podejte mi pero! – potkali jsme jen exkurzi z Asie a dvě uklízečky. Vozíky jezdily bez řidiče a celkově to bez lidí, rozumějte zaměstnanců, vypadalo tak nějak zvláštně. A právě tohle je ono „fuori fiera“, neboli ven z výstavy, každý rok praxe čím dál oblíbenější. Někteří výrobci už ani nevystavují a své eventy pořádají ve svých designových studiích ve městě v době konání veletrhu. K Mirage se nicméně vrátím ještě v samostatném pojednání stejně jako k Atlas Concorde.

Venkovní expozice keramičky Mirage přímo vybízela k posezení.

Atlas Concorde letos slaví 50. výročí založení. Když jsem procházela historické milníky této firmy, přistihla jsem se několikrát, jak jsem překvapená, protože např. gres porcellanato, tedy slinuté dlažby, začali vyrábět až někdy v roce 1998. Já jsem se s Atlasem a vůbec sektorem keramických obkladů a dlažeb poprvé setkala v září 1999 a připadalo mi, že slinuté dlažby tu byly odjakživa. Nicméně novinky, které představili v rámci veletrhu, venkovní show-room v sídle výrobního závodu nebo show-room v hlavní budově říkají jen jedno – svou pozici leadera v tomto odvětví si drží dlouhodobě a nechystají se ji hned tak opustit.

Barva Ultramarine ze série Marvel Dream keramičky Atlas Concorde je na naše zeměpisné šířky poněkud výraznější, ale zkuste si ji představit právě třeba jako součást interiéru v designovém obchodě.

Třetí do party je Ariostea. Tím myslím do party firem, které jsem navštívila i v jejich sídle, nejen na výstavišti. Všichni už vyrábějí velké formáty, všichni vyrábějí mramory, ale Ariostea má sérii Ultra Onici, konkrétně barvu Ultra Onice Grigio, a tu ničím nenahradíš. Nemyslete, i my se musíme občas uchýlit k „Babica style“ – když nemáš onice, dej tam jiný mramor, a když nemáš jiný mramor, řekni, že už se mramor dávno nenosí (tohle samozřejmě berte s velikou nadsázkou), ale pravda je taková, že když někdo tuhle barvu viděl, ale zkoušel najít alternativu, protože levné to není, to si nebudeme nic nalhávat, tedy hledal, kombinoval, ale nakonec se k ní stejně pokorně vrátil.

Pozor – nejedná se vůbec letošní novinku, ale občas se takhle zablýskne a vše ostatní jsou, minimálně pro mne, už jen variace na dokonalost.

Ariostea a názorná ukázka, jak vysoký lesk je v dnešní době možné vyrobit – v odrazu můžete vidět konstrukci výstavního pavilonu.

Všechny ale spojuje jedno – velké formáty jsou budoucnost. Bez legrace. Velké formáty a jejich následné zpracování. Proto také ústředním mottem všech bylo letos probarvení na celou tloušťku velkoformátů. Vyrobit se z nich dá kde co –  od stolků, přes kuchyňské desky, čela kuchyňských skříněk až po jídelní stoly a v případě imitací mramorů s výraznou kresbou bylo právě neprobarvení na celou tloušťku problém. Pokud na sebe totiž dlaždice nebyly napojeny tzv. kamenickým rohem (zkosení na 45° z obou stran), byl detail nedokonalý. Teď už ale asi není co vytknout. A dalším kladem je zcela jistě cenový vývoj směrem – dolů. A dále podotýkám, že veškeré produkty jsou vyráběny v Itálii, jsou recyklovatelné, na barvení používají už léta bezolovnaté pigmenty, dbá se na úsporu vody a tak dále.

Ústřední téma celého veletrhu – probarvení na celou tloušťku, zde v showroomu Ariostea.

Jsou keramičky a pak je tu NOVOCERAM

Francesco Catalano je úkaz na dlaždičkářském nebi a vězte, že když jeden rok máte pocit, že se zklidnil (a záměrně nepíšu konečně, protože v jeho případě by to bylo na škodu), už další rok se nebudete stačit divit. Před dvěma lety mi Francesco říkal, že existuje studie, podle které barevné trendy odráží náladu ve společnosti. A nástupu barevných tónů dával tehdy tři roky. Evidentně se mu zdálo, že společnost už se motá svou náladou v kruhu příliš dlouho, a tak se rozhodl vzít vše do svých rukou a představili s Novoceramem nový stánek pojmenovaný Pastel. Kdyby byl stánek kulatý, vypadal by jako vícevrstevná makronka! Takže mezi všemi těmi mramory působil jako zjevení. A jeho osobním počinem pak je i série Kawaii inspirovaná stejnojmenným japonským uměním a japonskými komiksy 70. let. Pobavilo mne, že obchodní zástupci tenhle dekor považovali za dětský. Já jsem pouze poznamenala, aby tedy italské influencerce jménem Chiara Ferragni obložili v jejím obchodě v Miláně jednu stěnu, a už nebudou muset dělat vůbec nic. Myslím ti obchodní zástupci. Protože se to bude prodávat samo. Neb šílenství, které tohle děvče dokázalo vyvolat při své návštěvě Japonska, značí, že v dnešní době mají „ty instagramy“, jak říká můj šéf, slušný potenciál.

Novoceram a Kawaii by Francesco Catalano.

 

V den odjezdu už jsem veletrh proběhla stylem „letem veletržním světem“, ale i tak jsem na pár zajímavostí narazila.

 

Versace

P. S. Nebudete věřit, ale i já jsem v tom nepřeberném množství mramorů konečně našla favorita. Láska na první pohled skutečně existuje! Pravda, jednou to bylo až na druhý, ale těch 20 vteřin  se nepočítá. I když se tím Ten, jehož jméno nesmím vyslovit, občas snaží operovat.

Mirage, Cosmopolitan ♥

 

Fotogalerie:

 


You must be logged in to post a comment Login