Bývalé královské nádraží je na prodej. Uvnitř se zachovaly pokoje, kde čekali britští panovníci

Na první pohled připomíná tato stavba v anglickém Norfolku „jen“ nádherný historický venkovský dům. Jenže místo obýváku tu kdysi bývala královská čekárna, z ložnice je někdejší pokoj krále Eduarda VII. a za domem zůstalo nástupiště s viktoriánským zastřešením. Bývalé nádraží Wolferton, odkud členové britské královské rodiny mířili na nedaleké panství Sandringham, je nyní na prodej za 1,25 milionu liber, tedy v přepočtu zhruba 37 milionů korun. 

Bývalé nádraží Wolferton v Norfolku, které po desetiletí využívala britská královská rodina, je nyní na prodej za 1,25 milionu liber. Památkově chráněná budova z roku 1862 byla přestavěna na luxusní rodinné bydlení se třemi ložnicemi. Nový majitel by navíc získal poněkud neobvyklého souseda – Andrewa Mountbattena Windsora, jehož sídlo Marsh Farm leží jen pár metrů od nádraží. Zdroj: Bav Media / SplashNews.com / Splash / Profimedia

Tak tady čekali na vlak panoviníci…tady si můžete koupit k bydlení doslova kus anglické historie. Wolferton Station vznikla v roce 1862, tedy ve stejném roce, kdy královna Viktorie získala panství Sandringham pro svého syna Alberta, tehdejšího prince z Walesu a budoucího krále Eduarda VII. Z nádraží vzdáleného od Sandringhamu jen něco přes tři kilometry se postupně stala hlavní železniční brána ke královskému sídlu. Už v roce 1863 tudy přijel mladý Eduard se svou novou manželkou Alexandrou a bylo zřejmé, že obyčejná venkovská zastávka bude pro královské cestující potřebovat poněkud důstojnější zázemí. Královský komfort se na Wolfertonu začal budovat v roce 1876, kdy zde vznikla první speciální sada čekáren. Když byla v roce 1898 železniční trať zdvojena, dostala stanice novou podobu a především další honosné prostory pro královské návštěvníky. Navrhl je W. N. Ashbee, architekt společnosti Great Eastern Railway, a jejich styl je typicky tudorovský: hrázdění, kamenné prvky, štíty, dekorativní řezby a motivy tudorovských růží. Stanice tak dodnes působí spíš jako malý anglický venkovský palác než jako místo, kde by člověk čekal na vlak.

Místo kolejí je teď anglický trávník. Zdroj: Bav Media / SplashNews.com / Splash / Profimedia

A provoz tu rozhodně nebyl jen příležitostný. Stanmistr Harry Saward si během prvních 27 let svého působení ve Wolfertonu zaznamenal neuvěřitelných 645 speciálních královských vlaků. Na nástupišti se vystřídali britští panovníci, členové jejich rodin i zahraniční hosté. Přijela například dánská královská rodina, německý císař a císařovna, portugalský král, ruská carevna vdova nebo španělský král s královnou. Stanice sloužila také jako zázemí pro velké lovecké výpravy pořádané v okolí Sandringhamu. Královská společnost zde dokonce obědvala během loveckých dnů.

Obývák královny a původní záchody

Největší kouzlo domu je ale uvnitř. Část označovaná jako Royal Suite se totiž dochovala v mimořádně autentickém stavu. Dnešní majitel Richard Brown, železniční nadšenec, ji po zakoupení nemovitosti v roce 2001 dalších přibližně 25 let citlivě obnovoval. Nesnažil se z ní udělat moderní luxusní dům, který by historii pouze připomínal několika dekoracemi. Naopak se pokusil zachovat co nejvíce toho, co dává budově její charakter. Už vstup do královské části domu je působivý. Stropy jsou vysoké více než 3,7 metru a pokrývá je komplikovaná dekorativní štuková mřížka, přičemž jednotlivé vzory nejsou úplně stejné. Stěny jsou přibližně do dvou třetin výšky obložené těžkým anglickým dubovým dřevem. Dveře jsou vysoké více než dva metry a mají původní osmipanelové provedení, včetně pozlaceného dveřního kování. Vysoká dubová okna jsou vyplněna olovnatými skly, mají původní parapety a kování a doplňují je dekorativní záclonové tyče. Člověk si tak při pohledu do místnosti nemusí představovat viktoriánskou Anglii příliš usilovně – velká část atmosféry je stále přímo před ním.

Nádraží Wolferton otevřelo v roce 1862 a po desetiletí sloužilo generacím britské královské rodiny při cestách na panství Sandringham. Pro veřejnost se uzavřelo v roce 1969, někdejší čekárny a královské prostory jsou dnes součástí obytného domu. Kredit: Bav Media / SplashNews.com / Splash / Profimedia

Dnešní obývací pokoj byl kdysi pokojem královny Alexandry. Má více než 58 metrů čtverečních, dvě strany s okny a samozřejmě dubové obložení, dekorativní strop a hlubokou římsu. Uprostřed pozornosti je krb s šedým mramorovým obložením, mosaznými prvky a vyřezávaným dubovým nadkrbkem se zrcadlem. Zachovaly se také litinové radiátory. Je to zvláštní představa: místo, kde dnes může někdo sedět s kávou nebo knihou, bylo kdysi soukromým zázemím britské královny během čekání na cestu na Sandringham. Ještě působivější je hlavní ložnice. Jde o pokoj krále Eduarda VII., který si zachoval dubové obložení, dekorativní strop, původní okna a vlastní krb. Ten má šedý mramorový rám, zelené kachlové obložení a další vyřezávané prvky. A pak přijde detail, který by v běžném realitním inzerátu působil téměř absurdně: součástí historického zázemí je původní toaleta značky G. Jennings, s dřevěným sedátkem a původním bočním splachováním. Další historická toaleta se zachovala také v sousedním sociálním zázemí. 

Mezi královskými pokoji je velká přijímací místnost, která dnes funguje jako jídelna a vstupní hala. I tady jsou dubové obklady, vysoké dveře s původními panely, olovnatá skla a další dekorativní prvky. Místnost má dva krby s mramorovými prvky a červenými kachlovými plochami. Na ni navazuje někdejší Equerry’s Corridor, dnes využívaný jako pracovna. I v ní zůstal dub, dekorativní strop a okno s výhledem přímo na někdejší nástupiště.

Viktoriánské nádraží, ale kuchyně pro 21. století

Pak se atmosféra náhle změní. Historické královské místnosti propojuje modernější část s velkou snídaňovou kuchyní. Ta vznikla v prostoru, který spojuje Royal Suite s někdejšími veřejnými čekárnami. Má tři strany s okny a střešní světlíky, takže přes den dostává spoustu přirozeného světla a nabízí výhled přes nástupiště až ke kostelu ve Wolfertonu. Kuchyňská linka je vyrobená na míru, nechybí velký ostrůvek se snídaňovým barem, dvě elektrické trouby Neff, indukční varná deska Miele, vestavěná lednice a dřez z Corianu s filtrovanou vodou. Z kuchyně se navíc dá projít přímo na nástupiště. Dvě další ložnice už pocházejí z prostor, které byly původně veřejnými čekárnami. Jedna z nich byla dámskou čekárnou a dodnes má dveře s olovnatým sklem vedoucí na nástupiště, vestavěnou skříň, krb a dekorativní prvky. Druhá vznikla v někdejší obecné čekárně. Pod částí domu se navíc nachází sklep táhnoucí se přes většinu jeho délky. Dnes v něm nejsou tajné královské poklady, ale technické vybavení včetně systému výměny vzduchu a také poměrně velký úložný prostor.

A pak je tu prvek, který z domu dělá opravdu podivuhodnou nemovitost: starý signalizační domek neboli signal box. Je samostatnou součástí nabídky a současný majitel ho prakticky celý zrestauroval. Uvnitř vznikl malý obytný prostor s kuchyní a koupelnou, nahoře pak ložnice, pracovna nebo studio s výhledem na okolní krajinu. Jenže uprostřed kuchyně zůstalo všech 40 původních signalizačních pák a mechanismů. Jsou zrestaurované a zakomponované do interiéru tak, aby na ně bylo vidět. V patře pak vedle nich stojí původní krb a další historické železniční vybavení. Z oken je panoramatický výhled na bývalé nádraží, dům někdejšího přednosty i Wolfertonský kostel.

Koleje zmizely, nástupiště zůstalo

Možná nejhezčí je ale venkovní část. Koleje mezi dvěma původními nástupišti už dávno neexistují. Jejich místo dnes zabírá trávník, takže bývalé kolejiště připomíná spíš elegantní zahradu. Původní nástupiště však zůstalo a stále je vydlážděné deskami označenými „Patent Victoria Stone“. Nad jeho velkou částí se táhne přibližně 21 metrů dlouhý viktoriánský přístřešek s dřevěnou konstrukcí, dekorativními prvky a prosklenými střešními částmi. Dnes se pod ním dá stolovat nebo posedět venku. Je to v podstatě zahradní terasa, na které člověk pořád trochu čeká, že zpoza rohu každou chvíli přijede parní vlak. K domu patří také takzvaná Queen’s Garden, formálně upravená zahrada přístupná vlastní zdobenou železnou brankou. Pozemek má přibližně půl akru a součástí jsou trávníky, cesty, terasy, vzrostlé keře a původní prvky kolem nástupiště. Zajímavá je také takzvaná Royal Gateway – vstupní brána, která byla kdysi navržena tak, aby královští cestující mohli vystoupit z vlaku, projít budovou a následně nastoupit do čekajícího kočáru nebo automobilu směrem k Sandringhamu. 

Zachránili ho před demolicí

Je přitom skoro neuvěřitelné, že tohle všechno vůbec přežilo. Železniční stanice přestala sloužit pravidelnému provozu v roce 1969 a hrozila jí demolice. Zachránil ji bývalý železničář Eric Walker s manželkou Hertou. Královské místnosti přeměnili na svůj domov a postupně je opravovali. Nebyla to žádná rychlá rekonstrukce. Čistily se historické stropy, leštilo dubové obložení a zprovozňovaly staré koupelnové prvky. Walkerovi dokonce objevili ve stavbě vzkaz dělníků z doby jejího vzniku spolu s novinami z roku 1898. Na jejich místo později vložili vlastní vzkaz a současné noviny – malou zprávu pro někoho, kdo bude dům opravovat třeba za dalších sto let. Současný majitel Richard Brown se k domu dostal v roce 2001 a pustil se do další, ještě rozsáhlejší obnovy. Jeho práce získala několik ocenění za péči o historickou stavbu, mimo jiné cenu National Railway Heritage Award v roce 2022. Signal box byl podle dobových popisů v poměrně špatném stavu a jeho záchrana znamenala mimo jiné narovnání konstrukce, opravu střechy a rozsáhlé stavební práce. Dnes je z něj naopak jeden z nejzajímavějších prvků celé nemovitosti.

Wolferton Station přitom není muzeum, které by někdo zakonzervoval za sklem. Je to skutečný dům. Má klimatizaci, systém cirkulace a výměny vzduchu, částečné podlahové vytápění, moderní kuchyňské spotřebiče, dvojskla tam, kde je bylo možné použít, a dokonce nabíječku pro elektromobil. Zároveň ale zůstává památkově chráněnou stavbou, takže její majitel nemůže s historickými prvky zacházet úplně libovolně.  A královská historie místa pokračuje tak trochu i dnes. Wolferton leží přímo u panství Sandringham a nedaleko Marsh Farm, kam se v dubnu 2026 přestěhoval Andrew Mountbatten Windsor, dříve známý jako princ Andrew. 

Zdroje: Profimedia

https://www.rightmove.co.uk/properties/91940265

https://historicengland.org.uk/listing/the-list/list-entry/1077593

https://www.wolfertonroyalstation.co.uk

https://www.thetimes.com/life-style/property-home/article/sandringhams-royal-station-for-sale-at-125m-including-signal-box-x9dc9whj9

Fotogalerie: